O kultuře pohostinství
Před pár týdny jsem zažil dva podivné zážitky v hospodě, a to jsem si myslel, že podobné věci se již nestávají. Tyto hospody nechci jmenovat ani o nich psát samostatný článek – v prvním případě šlo o speciální vývar, krajovou specialitu, složený ze shnilé mrkve a chutí syrových brambor. Gulášovka ve stejné restauraci jakž takž šla, byla z masa a přesto taková řídká a nedochucená.
Druhý zážitek byl ještě o něco horší, bylo to v Praze, v restauraci někde v Karlíně, kde jsem již dřív byl na večeři a stálo to celkem za to. Velká místnost, menší sklepní a zahrádka. Pracovní oběd, tak si dáváme menu. Pivo donesou obratem, po půlhodině se ptáme na polévku – číšník se velmi divý, že nám nikdo neřekl, že si máme sami nabrat z várnice (to sme jako v bufetu nebo v restauraci?) OK, po pěti minutách donáší neslanou nemastnou vlažnou vodu s květákem = zeleninová polévka. Po dalších deseti minutách řecký závitek, což je sekaná a uvnitř sýr - nápadně mi to připomíná makro hotovky. Tohle vše za kilo (i s pitím) a po hodině čekání??? Podotýkám, že jde o restauraci, která prostředím a vším okolo vypadá docela na úrovni, nejde o žádný holešovický bufet.
Naštěstí si stejný den večer zpravuji chuť v zahradní restauraci někde v Bráníku, zkouším těstoviny a překládám švédské rodině jídelníček – např. brokolici jsem přeložil jako green somethink :-) Při té příležitosti mě zaujala bezmasá jídla - salát se sýrem a šunkou, což není tak neobvyklé. Ale vzhledem ke složení šunky (sója a led) by vegetariánovy asi víc vadil ten sýr. No když to shrnu, tak naše restaurace mají hodně co dohánět – ale to každej ví, to nemusel psát.
- Babička na venkově se vrací
- Nad propastí soudruhu rektore, nad propastí...
- Nákupy, ó nákupy...
- Nemám rád (militantní) vegetariány
- O vegetariánech podruhé
- Paleo na půl - 01 - První tři dny bez mléka
- Příští válka bude o vodu
- Rozbitej jak Varšava
- Specialista
- Špilberk food festival 2012 - Foto Report
- Vegetariánská netolerance
- V Praze je blaze