Švédsko 3

V pátek už pracujeme - ale zápisek z toho, co jsme dělali mám v notebooku, kterej přestal fungovat. Nevím, jestli ho ještě zachráním. Pracujeme v obrovské místnosti plné lidí a počítačů, ale kupodivu to není tak hrozný, jak jsem si vždy myslel. Možná je to tím poměrně častým využitím zeleně. Co tři kroky je automat na kafe a vodu, oproti nim jsou ty naše na úrovni domácích samovaru. Jinak tady všichni pijí kafe jako vodu. Na obědě se znovu přesvědčujeme, že jídlo je fakt chutný a masa je docela dost - i obyčejná pomazánka se žampiónu má chuť hub - buď do všeho přidávají zvýrazňovače chuti, nebo nevím...

V sobotu procházíme město - Karlskrona je bývalý největší švédský vojenský přístav, ještě před pár lety skoro bez civilistů. Rozkládá se na 33 ostrovech, díky tomu ji někdo přirovnává k Benátkám. Nevím. Ale skály a moře jsou fakt pěkné, takže fotíme skoro furt. Škoda, že prší. Navštívíme námořní muzeum, vstup, jako do ostatních muzeí je zdarma, expozice je místy interaktivní. K obědu zkouším kebab, ten je obrovský tak, že si půlku odnáším na hotel.

Potom jdeme do hospody - je to jakýsi Sportbar, takže na každým kroku je plochá televize, vybavení prostě lepší než u nás v Tip Sport Barech. Na čepu je asi 8 piv, což už nás nepřekvapuje, to je tu taky normální, lahváče nepočítáme. Dokonce mají i cepovaný Starobrno, a prej je to nejoblíbenejší pivo. Pivo je sice bez pěny, zato nadmíráky jak hovado - zřejmě nemají potřebu okrádat zákazníky. Dostalo mě ale placení kartou - klidně jedno pivo lze platit kartou. To se nám zalíbilo natolik, že jsme to opakovali x-krát, kde x je moc, jenom doufám, že ne dvojmístné. Později večer tam začne borec s kytarou hrát metalový songy, takže pogujeme až je z toho málem mezinárodní ostuda. Taky se bavíme s nějakýma borcama, kteří se ptají, proč pijem Hainekena, když je tam výborný Starobrno. Tak jim vysvětluju, že su z Brna a Starobrno můžu pít každý den. Jeden z nich vykládá, že jestli chceme nějakou holku, tak ať jdeme vedle, že ho tam všichni znají. Souvislost nějak nechápeme a radši se motáma na hotel.

V neděli je krásně, jasno, sluníčko svítí a mě je blbě. Přesto vycházím do přístavu, něco fotím, potom zjišťuju, že nefunguje notebook, tak zbytek dne proválím a prospím a v noci se koukám na mistrovství světa v pokeru se švédským komentářem...