Negativismus
Prý jsem negativista, řeklo mi pár lidí nezávisle na sobě. Docela mě to překvapilo, zvláště poprvé, osobně si to totiž nemyslím. Souhlasím s tím, že nemám to správné "americké" nadšení, zvláště v práci jsem už viděl tolik revolučních řešení pro vývoj aplikací, že další takové ve mě vzbuzuje spíše odpor a obranou reakci. A podobně jsem viděl už tolik nových, zaručeně správných strategií, které přivedou naši firmu na výsluní, takže každou další ... prostě nedokáži nekriticky nadšeně přijmout.
Možná je ale moje negativní vnímání způsobeno tím, že neumím chválit. Přitom často je co pochválit, jen to prostě neumím a umím spíše říci nedostatky. Přitom si ale nemyslím, že je vše apriori špatně, na rozdíl od mnoha lidí kolem, kteří vidí vše černě a jen nadávají a stěžují si - a přitom nejsou vnímáni jako negativisti.
Možná to souvisí s tím, že často těžko nesu něčí neprofesionalitu nebo lajdáctví. Třeba když po mě někdo chce něco, co jsem už před hodinou udělal, tak jsem prostě schopen odseknout. A pak může být ta práce sebelepší (a většinou je po věcné stránce minimum připomínek), ale ten člověk si zapamatuje to odseknutí - a tak jsem negativista já. A podobně - když třeba sedím v hospodě deset minut, aniž se něco děje, tak je na mě prostě vidět, že jsem rozladěn. Takže možná nejsem negativista, ale jen zrcadlo, které odráží okolí...
Nedávno jsem (omylem) narazil na D-Fensův blog. Jeho skvělá typologie zmrdů je sice legendární, ale přístup prezentovaný na blogu mě překvapil svým negativismem. Přečetl jsem si pár zápisků a k zamyšlení mě přiměl ten, v němž autor (nevím už, jestli přímo D-Fense nebo někdo jiný) líčil problémy na koupališti - vřeštící a cákající děti, pobíhající čoklové, teplé pivo a studený párek. Ano, ani mně se tohle na koupališti nelíbí, ale náladu mi to (pokud vůbec) zkazí jen na chviličku, ten pocit pozitivního osvěžení zvítězí. A když se vrátím domů, tak už vůbec nemám náladu být z toho nějak roztrpčen.
Ve snášení toho "špatného" mi možná pomohl jeden kolega - projekťák, který nám párkrát ve SCRUM retrospektivě říkal - nestěžujte si na to, že nemáte dost času, to já neovlivním - berte to jako počasí, to také neovlivníte. Ale snažme se (s důrazem na to my) vymyslet, jak to udělat v daném čase - ale ne za cenu přesčasů! (Jak jsme to řešili není podstatné, nastíním jednu z mnoha variantu - hodnoty číselníků neuložíme do DB ale namockujeme přes JS). Trvalo mi půl roku, než jsem to plně pochopil a zobecnil ve smyslu - nestěžujme si na to, co nemůžeme ovlivnit, ale i přesto se snažme z dané situace vytěžit maximum. Když mají na koupališti jen párek v rohlíku a langoše, tak i kdybych se postavil na hlavu, tak mi šopák neudělají - o tom, že jim v tom často brání hygienické předpisy pomlčím. Přesto si to můžu plnohodnotně užít - dám si třeba toho langoše, koneckonců ho jím jednou za rok a tak si tu mastnotu, česnek a kečup svým způsobem užiju - a salát si udělám sám večer, nebo půjdu na oběd do Rebia, nebo na tatarák, cokoliv.
Tak jak je to s tím mým negativismem?
PS: Uvedené příklady jsou jen ilustrační, myslím však, že jsou docela výmluvné a zobecnitelné.
- A hýbel tento jest mlno
- Ateismus a alkoholismus
- Cimrman a Švejk
- Čeští prodavači by se měli probrat....
- Dobu konzumní vystřídala doba pomíjivá
- Huml, Kvitová a vojáci
- IT Solvina
- Jeden den II. - 03.12.2012
- Jeden den - 27.06.2012
- Je lepší být nejlepší mezi horšími nebo nejhorší mezi lepšími?
- Jsme národ zapšklejch kritiků?
- Může za to banka nebo obchodník?
- Naši prezidenti
- Negativismus 2 - závislost a špatné sny
- Nemám rád (militantní) vegetariány
- Nemám rád ochranku - a už vím proč
- O duševním zdraví akvarijních rybiček
- O focení na koncertech
- O kacířích a zoufalství
- O pirátech II. - eKnihy
- O pirátech - vystřihovánky a hudba
- Podivný vztah k Armádě České Republiky
- Příští válka bude o vodu
- S dětma na hřišti
- Severní Korea
- Strach z budoucnosti
- Technofil a deník