Indiana Jones a poslední křížová výprava
Premiéra čtvrtého dílu série příběhů svérázného archeologa se kvapem blíží a je nutné si před ní připomenout předchozí díly.
Třetí film z roku 1989 začíná mírně netradičně, totiž epizodou z Indyho mládí a jeho skautského výletu v roce 1912. Zejména v akční honičce na cirkusovém vlaku se dozvídáme nejen to, jak Indy získal averzi vůči hadům, ale i jak se dostal k biči, jizvě na bradě (což spolu souvisí :-) i kde získal svůj klobouk. Tradice samostatné epizody na začátku filmu je tedy zachována, ale je příjemně osvěžena.
Poté se ocitáme v roce 1939, Indyho zve na své sídlo milionář Donovan, který někde v arábii vykopal štít, popisující část cesty ke svatému grálu, který zjišťuje nesmrtelnost. Donovan žádá Indyho o pomoc při pátrání, ten jej ale odkazuje na většího odborníka na grál, kterým je Henry Jones (Sean Connery), tedy Indyho otec. Ten však během pátrání v Benátkách zmizel, a přesto, že vztah otce a syna není ideální, vydává se Indy hledat otce i grál do Benátek, kde se setkává s asistentkou svého otce, mladou doktorkou Elsou. Brzy zjišťuje, že vše se točí kolem deníku jeho otce, který obsahuje jeho životní poznámky o grálu a které Henry těsně před svým zmizením odeslal právě Indymu.
Pátrání v Benátkách zahajuje Indy v kostele přebudovaném na knihovnu, kde nalézá v podzemí hrob druhého poutníka, jeho štít obsahuje chybějící část popisu cesty ke grálu. Podzemí je plné krys, čímž tvůrci navazují na tradici hemžící se spousty zvířátek :-). Kromě krys Indyho a Elsu v podzemí a později v benátských kanálech pronásledují členové sekty, chránící grál. Od nich se Indy dozví, že jeho otec je vězněn na hradě na rakousko-německých hranicích, kam se Indy s Elsou vydávají v přestrojení za skotské šlechtice. Na hradě najdou a osvobodí starého pána, bohužel se ukáže, že Elsa je na straně nacistů. A nejen ona, i sám Donovan s nimi spolupracuje, motivován možností získat grál.
Elsa odjíždí do Berlína s deníkem a oba Jonesové jsou určeni k likvidaci, Indy vymýšlí plán, jak přepálit provazy. Bohužel jeho nemotorný otec způsobí požár celé místnosti, těsně sousedící s nacistickým štábem a po dramatickém útěku na motorce se oba vydávají do Berlína získat zpět deník. Když se jim to podaří, prchají z Německa za použití vzducholodi a později letadla. Poté se vydávají do pouště, kde sledují Donovana a po dramatické honičce na tancích se dostávají až ke vchodu do svatyně, skrývající grál. Ten je střežen trojicí nebezpečných pastí, které Indy překoná a napije se z něj, stejně jako jeho otec. Grál nesmí opustit skalní chrám, Elsa zaplatí za pokus o jeho vynesení životem, Indy málem také, dokud jej Henry nepřesvědčí, že grál za to nestojí, a to přesto, že jde o životní sen jeho otce.
Jde suverénně o nejzábavnější díl, plný akce a nenechá diváka vydechnout, přitom je ale lepší občas nepřemýšlet o detailech. Zejména scény, kde se vyskytuje otec a syn Jonesovi jsou úchvatné, skvělý je zejména kontrast nemotorného univerzitního profesora a jeho akčního syna. Vtipnost ještě umocňuje komická figurka Maxe Brodyho, spolupracovníka obou Jonesů. Mezi komické scény patří razítkování v knihovně v Benátkách nebo první setkání otce a syna, spojené se starostí o čínskou vázu. Také při útěku z hradu perlí starý Jones hláškou - když si sednu a začnu přemýšlet, řešení se dostaví samo. Jedním z vrcholů filmu je ale útěk z Německa. Ten začíná vyhozením skopčáka se vzducholodi se slovy "neměl lístek" a graduje průletem stíhačky tunelem. Vrcholem ale je, když se starý Jones rozběhne po pláži s deštníkem proti druhé stíhačce. Na první pohled se jasně zbláznil, ale vyplašení ptáci spolehlivě sundají druhou stíhačku - úžasná scéna. A ani setkání s Hitlerem, končící podpisem deníku není špatné.
Film rozhodně doporučuji shlédnout v původním znění - český dabing obsahuje faktické chyby a navíc - Connery za to stojí...