Sex ve městě
Je módou podpořit úspěšnou seriálovou sérii celovečerním filmem a stranou nezůstal ani seriál Sex ve městě (Sex and the City). Ten popisuje život čtveřice svobodných třicátnic v New Yorku a (údajně) zásadně změnil seriálovou produkci, jako mnoho dalších seriálů :-) Zejména tím, že pomohl úspěšným ženám k sebe-uvědomění se, protože hrdinky seriálu jsou úspěšné, sebevědomé a zajištěné ženy, které se nestydí za svůj úspěch. Na druhou stranu ale nejde ani o rozmazlené milionářské "spratky", zkrátka jde o úspěšné ženy, které hledají partnera. Vyloženě existenční problémy jim nehrozí, např. v kuchyni je prakticky nepotkáme a hlavní hrdinka Carrie dokonce prohlašuje, že má v troubě svetry. Zato její šatna je snad větší než zbytek bytu, všechny jsou posedlé módou, večírky a společenským životem. Seriál přesto nepůsobí hloupě nebo povrchně, obsahuje totiž značnou dávku ironie, sarkasmu a nadhledu. Pomáhá tomu i to, že každá ze čtyř kamarádek je jiná. Nejzajímavější byla asi cynická Miranda, byť žít s ní by člověk nechtěl, zato milé až naivní Charlottě její štěstí skoro přejeme. Nejstarší byla Samantha, s tou to bylo jednoduché, stačil jí sex, zato nejsložitější to měla hlavní hrdinka, sympatická Carrie. Seriál se dal chápat jako určitá módní a stylová show, svým způsobem odvážná ve vztahu k homosexuálům a dalším citlivým tématům. Na druhou stranu nebyl seriál 100% politicky korektní - přeci jen, hlavní hrdinka kouří cigarety, popíjí v baru a i na ten sex dojde, a to včetně komentářů, místy pěkně sžíravých.
Podobné "společenské" seriály moc nemusím, a třeba sledování seriálu "Přátelé" považuji za mučení třetího stupně, ale "Sex ve městě" se mi celkem líbil, byť jsem neviděl všechny díly. Možná to bylo i díky již zmíněnému nadhledu, také angažování Kyla McLachlana, oblíbeného herce Davida Lynche, bylo pro mě malým plusem. Když to shrnu, tak jsem návštěvu kina nebral jako nutné zlo, ale dlouho mi tento pozitivní přístup nevydržel. Film je totiž hodně zdlouhavý, skoro dvě a půl hodiny je prostě moc, sestříhání na běžnou délku cca 100 minut by podle mě více než prospělo. A přitom začátek není vůbec špatný, Carrie se vdává za pana Božského - ano, je dobré aspoň trochu znát postavy a jejich vztahy. A je rozhodnuta pojmout svatbu ve velkém stylu - na obřad v národní knihovně je pozváno přes 200 hostů. Božský z toho nadšený není, je to již jeho třetí svatba, ale pro Carrie je ochoten toto podstoupit. A tak sledujeme přípravy na svatbu a "běžné" denní starosti ostatních kamarádek. Pouze Mirandino manželství prochází menší krizí, její manžel totiž přiznává jednorázovou nevěru poté, co spolu neměli šest měsíců sex. Omlouvá se sice, co to jde, ale Miranda jeho omluvy odmítá a naštvaně vmete do tváře Božskému na večírku před svatbou, že musí být šílený, když se žení. A Božský nepřijde na svatbu, Carrie propadne do pochopitelné deprese a v tento moment mě film přestal bavit.
Následuje totiž dlouhé patlání se v celé situaci, kdy ani Miranda, ani Carrie nejen, že nejsou ochotny odpustit, ale odmítají o problému jen diskutovat. Místo toho všechny pseudofilozofují o životě, vzájemně se litují, na debatu ze začátku "jak často máš sex" navazuje na konci analogická otázka "jak často jsi šťastná", přičemž nejlépe z toho vychází Charlotta. Nakonec se hrdinky nějak dostanou k oboustrannému odpuštění, kdy je zachráněno jak Mirandino manželství, tak dojde ke sňatku Carrie a Božského. Tentokrát jde o civilní sňatek jen s několika známými - a to, že ostatní holky nejsou na obřadu bych bral jako větší zradu než cokoliv jiného, co tak složitě řešily. Katalyzátorem děje je Charlotta a její porod, nejsem si akorát jistý, zda vše sedí časově, protože se neustále mluví o uplynulých šesti měsících a těhotenství trvá devět - ale přiznávám, že jsem neudržel pozornost na 100%.
Kromě zdlouhavosti filmu mi vadí hlavně ono podivné "americké" prožívání vztahů, bez schopnosti si o všem v klidu promluvit bez nějakých manželských poradců. Všichni pořád něco analyzují, promýšlí a nějak zapomínají na ty druhé, zkrátka by všichni zasloužili pár facek a bylo by. Každou maličkost strašně přeceňují, přeci to, že rozčilená kámoška něco plácne nemůže být důvod ke zrušení svatby. Podobně, po půl roce bez sexu vadí Mirandě nevěra (čímž jeho nevěru neomlouvám) a není ani ochotná o tom diskutovat?
Když to shrnu, první půlhodiny se mi celkem líbilo a zbývající dvě hodiny jsem se těšil na konec, a kdybych neznal aspoň něco ze seriálu, tak se ztratím úplně. Pár vtipných momentů nebo vizuálně zajímavých scén film nezachrání, byť některé scény s Charlottou byly dobré, dalším výrazným osvěžením byla Carriina asistentka Luis.
Na druhou stranu, já určitě nepatřím mezi tu správnou cílovou skupinu diváků, přesto doufám, že nebude "Sex ve městě po 20 letech aneb Sex v domově důchodců".