Svéráz národního lovu
Tento ruský film popisuje svéráznou poetiku ruského lovu, ke kterému samozřejmě patří popíjení vodky. Mladý Fin Raivo chce napsat knihu o ruském lovu a přijíždí do Ruska plný romantických představ z dob carského Ruska. Jenže realita současného, zřejmě těsně postsovětského Ruska je úplně jiná, Raiva tak čekají mnohá překvapení. Hned na začátku je konfrontován s tím, že nejdůležitějším pro lov je vodka, bez které není možné nic udělat. Také jeho ekologické chování místní nechápou, protože v jejich obrovské říši je absolutně zbytečné.
Parta lovců, pod vedením generále Michajliče, neustále bafajícího doutník, se vydává k hajnému Kuzmičovi. Po malém incidentu s krávou se ke společnosti připojuje i milicionář Semjon, jehož služební zápal a horlivost se rozpustí hned v první otázce - dáš si vodku? Ona to ani není otázka jako spíš oznámení, a tato scéna přesně vystihuje ruský národní charakter. Místo lovu se tedy celé dny popíjí, tyto dlouhé pitky navazují na tradici dlouhých hostin, které my, evropané neznáme a chápeme jen těžko. Neznamená to pití bez dalších aktivit, takže poznáme třeba ruskou lázeň, která je přerušena útokem medvíděte, ze kterého se později stane alkoholik, generál si jde pro změnu zaplavat, aniž odloží oblíbený doutník. Při pití je také nutné vyrazit na ženský do kravína, na čemž se domlouvá Kuzmič a Raivo. Ani jeden neumí řeč toho druhého, ale alkohol všechny problémy krásně srovná a ke konci filmu si oba výborně rozumí, ať už při rybolovu nebo meditaci.
Ovšem společnost ve filmu řeší i závažnější otázku, Kuzmič potřebuje dostat krávu ke známému. Jako perspektivní se jeví využít blízkou základnu strategického bombardovacího letectva, za pár lahví vodky je vše možné a kdyby velitel letiště nepoznal kravskou moč, mohlo to dobře dopadnout. I přes pilotův pokus o shození krávy se tato udrží a končí na jatkách. Protože i lov kachen vyústí spíše v tragédii, tak lovcům nezbude, než vyrazit na opravdový lov, při kterém Raivo vidí chlupatou opici, což už ho ani nepřekvapí. Také tento lov málem končí tragicky, protože lovci místo soba postřelí Kuzmičovu krávu.
Film obsahuje spoustu drobných vtípků a spontánních akcí, které vyplývají z alkoholové situace. Jde třeba o medvídka alkoholika, generále Michaljič a jeho květnaté (jednoslovné) přípitky, prasklý balón, ztracenou pistoli, krávu v letadla nebo lov kachen, z hlášek je nezapomenutelné "kdyby ti šlo o život, taky by ses zapřel" a "z Finska není vidět". Film zachycuje poetiku alkoholu, kterou nechci nijak idealizovat, ale tak to, včetně různých bizarních nehod a nečekaných akcí, zkrátka je. Tyto alkoholická sekvence, tvořící převážnou většinu filmu, doplňují Raivovi snové sekvence romantických představ o lovu, převzaté z carského Ruska.
Tento film se stal prvním (a nejlepším) filmem volné trilogie na toto téma, v dalších dílech se tvůrci snažili napodobit tuto poetiku cíleně, což se jim moc nedařilo. Plusem prvního filmu je totiž bezprostřednost, spontánnost a také to, že šlo o nový a nečekaný film, který přitom přinášel situace v mnohém důvěrně známé.
Co se týče technického provedení, tak myslím, že originální znění je lepší než český dabing. A absolutně nechápu, proč je na DVD zmršený formát obrazu, který se nedá roztáhnout přes celou obrazovku.