Hřbitov domácích zvířat
Tento americký horror byl natočen podle předlohy mistra hororové literatury, S.Kinga, kterého absolutně nesleduji, takže jsem k filmu přistupoval bez znalosti knižní předlohy.
Ve filmu sledujeme doktora Luise Creeda, který se se svou manželkou Rachel, tříletým Cagem, školačkou Ellie a jejím kocourem Churchem stěhuje do nového domu, prakticky na samotě, v těsném sousedství rušné silnice. Po té se prohání kamiony a o jejím nebezpečí zejména pro Cage se rodiče přesvědčí hned první večer, kdy katastrofě zabrání starý Jude, který bydlí přes silnici. Ten také provází rodinku pěšinkou za domem, která ústí na zapadlém hřbitově domácích zvířátek. Ani Luisova kariéra nezačíná šťastně - hned první den v práci přivážejí studenta sraženého kamionem, ale ještě než začne Luis operovat, student umírá. Později začne mrtvý student strašit doktora v překvapivě živých snech a varuje ho, ať nepřekračuje na hřbitově vymezenou hranici.
Když je Ellie na návštěvě u prarodičů, srazí jejího kocoura Churche kamion, Jud radí jeho pohřbení na hřbitově, a vede Luise kamsi daleko, až na bývalé indiánské pohřebiště. Jaké je však Luisovo překvapení, když ráno uvidí Churche živého a zdravého. Jenže kocour je mnohem agresivnější a Luis se postupně od Juda dozvídá, že všichni tvorové na tom místě pohřbení se takto vrací. A to včetně lidí. Tajemné motivy v rodině přibývají - Ellie má věštecké sny ohledně smrti kocoura i něčeho nebezpečného, co provádí její otec. Rachel zase vzpomíná na svoji sestru Zeldu, jež trpěla hroznou nemocí, na kterou již před lety zemřela. Zelda, zamčena v zadním pokoji vzbuzovala pouze Rachelinu nenávist a nyní se znovu objevuje v Racheliných snech. První půlka se tak pohybuje na pomezí reality a snu, můžeme uvažovat o náměsíčnosti, rostoucí paranoie i o pocitu viny.
Ovšem od okamžiku, kdy pochopíme, že indiánské pohřebiště je zlé a každé pohřbení způsobuje další a větší zlo, tak už další průběh děje nikoho nepřekvapí. Poté, co při pouštění draka zemře Cage, odjíždí rodina kromě Luise zase k prarodičům. Přesto, že je Luis varován, pohřbívá synka na indiánském pohřebišti, Rachel je mrtvým studentem i dceřinými sny varovaná a rychle se vrací, přijíždí však pouze jako celkem zbytečná oběť vraždícího nemluvněte. To nejdříve odrovnalo Juda, potom i svoji matku - ale je fakt, že vraždící tříletý maniak je opravdu zajímavý moment. A přes to vše Luise nenapadne nic lepšího, než pohřbít Rachel opět na indiánském pohřebišti...
I přes to, že je pod filmem podepsán sám King, tak mě moc nenadchnul. Nechápu moc, proč Luis pohřbívá na pohřebišti přes opakovaná varování i po vlastní špatné zkušenosti, také prvotní motivace Juda, který dobře věděl, k čemu vše povede, je nejasná. I další momenty jsou spíše podivné, třeba rušná silnice mezi baráky bez plotů. Také mrtvý student se zjevuje i manželce aby pomohl doktorovi, ale ve skutečnosti katastrofu ještě stupňuje.
Tyto faktografické připomínky nejsou u hororů tak zásadní, důležitá je atmosféra, jenže ta sice v první půlce stojí celkem za to, ale protahovaná až přepínaná druhá půlka je až nudná. Člověk se prostě nemůže dočkat konce, ale v tom špatném smyslu slova a nijak přesvědčiví herci na náladě nepřidají. Ke kladům patří vizuální provedení, obzvláště některé momenty jako detaily hřbitova u úvodních titulků, dlouhá cesta ze hřbitova na pohřebiště a další. Také mě potěšilo, že jsem po dlouhé době slyšel dva klasické punkové hity od Ramones, totiž "Sheena is a Punk Rocker" a hlavně "Pet Semetary" u závěrečných titulků.
Když to shrnu, tak první půlka s rostoucí paranoiou, pohybující se na pomezí reality je ještě zajímavá, zbytek je spíše nudný, předvídatelný a přetahovaný.