Populace 436
V tomto filmu sledujeme Steve Kadyho, vládního úředníka pro sčítání lidu, který se vydává do městečka Rockwell Falls, nejúžasnějšího na světě. Steve přijíždí vyšetřit, jak je možné, že populaci v městečku tvoří vždy přesně 436 obyvatel. Důvod tohoto setrvalého stavu je naznačen hned při úvodních titulcích v paralelních sekvencích. Ve chvíli, kdy jedna mladá žena rodí, umírá druhý člověk při automobilové nehodě, divák tak očekává nějaké prokletí a jeho postupné rozplétání, skutečnost je však mnohem odlišnější.
Kady se postupně seznamuje s obyvateli, se starostou, šerifem a dalšími, spřátelí se s Bobbym, šerifovým zástupcem, jeho láskou Courtney i malou Amandou, dcerou zemřelého při úvodní autonehodě. Ta nese smrt otce velmi těžce a z paranoie je léčena v místní malé nemocnici. Život v městečku se zdá být normální, z normálu vybočuje pouze občasné tajemné nabádání k útěku a touha Amandy nebo Courtney opustit městečko, podivně působí i zmínky o horečce, kterou léčí doktor Greaver. Po jejím vyléčení jsou všichni šťastní, někteří jsou sice zmatení, plaší a jakoby mentálně postižení, ale to dokonalému městečku na kráse neubírá. A tak pouze svérázné modlitby posilují dojem lehce netradiční komunity nebo náboženské sekty, velmi tradiční a konzervativní.
Až při návštěva nemocnice pojme Kady podezření, že se děje něco nekalého. Doktor totiž nemá diplom a zná jen věci předávané z generaci na generaci. Ale až při slavnosti dojde k zásadnímu zlomu - její pořadatelka Ruby se za nadšeného jásání davu oběsí - příchozí Kady byl totiž obyvatel číslo 437. Obyvatelé čekají, že se Kady připojí k jejich šťastné komunitě a k tomu mu pomohou elektrošoky a injekce. Díky nim se stává, alespoň navenek, šťastným obyvatelem městečka. Postupně vychází najevo, že počet obyvatel je odvozen podle biblické numerologie od jejich denní modlitby. Tento fakt objevil před sto lety pradědeček současného doktora a od té doby se tím celá komunita řídí a žije velmi šťastně.
Kady je však rozhodnut utéct z městečka, s Courtney i Amandou, je však i ostatními "polapenými" varován, že odchod z městečka není možný a končí smrtí. Při vloupání do nemocnice Kady zjistí, že doktor provádí nespokojeným lokální lobotomii, čímž jim přináší štěstí. Touto lobotomií je vysvětlen i výskyt různých pomatenců, zkrátka ne vždy se to povede. Amandu ještě zachrání, ale u Courtney je již pozdě a z kontrastu předchozí živočišné dívky a současné apaticky-šťastné běhá mráz po zádech. V závěru se sice Kady s Amandou dostanou na státní silnici, jenže tam je oba smete kamion. Navíc místní dívka porodí nečekaně dvojčata a za zastřeleného šerifova pomocníka přijíždí Kadův kolega, takže populace v městečku je zachována na 436 obyvatelích.
Film přináší poměrně originální zápletku - normálně bývá horor založen na strachu z nějakého zla a ne z toho, že Bůh rozhodl, že něco je perfektní a toto musí být dodržováno i za cenu života. Počet obyvatel ve městečku udržují sice sami obyvatelé případným losováním, kdo bude pořádat slavnost, jenže ve všem jim pomáhá Bůh, viz smetení uprchlíků kamionem a porození dvojčat. A teprve v tento moment pochopíme proč druhý přivandrovalec nenašel sílu komunitu opustit ani po osmi letech pobytu.
K nepříjemným momentům patří zejména postava doktora, jeho posedlost dokonalým městečkem a jím prováděné lobotomie. Její oběti, ať ty šťastné, nebo ty zmrzačené jsou děsivé, zvlášť ve zpětném pohledu na jednotlivé detaily. A i pohled na opravdu šťastné obyvatele, kteří nechápou, proč by někdo měl z jejich dokonalého městečka chtít odejít je velmi zneklidňující, dokonce pro Ruby je čest, že se obětovala pro dobro komunity. K těmto nepříjemným pocitům se přidává ještě všeobecné sledování, paranoia a strach.
"Populace 436" není vyloženě horor, ale spíše celkem napínavý a "nepříjemný" film, jehož první polovina diváka ukolébá a druhá do sebe vtáhne. Už úvodní paralelní sekvence naznačí, o co ve filmu jde, přesto dokáží tvůrci překvapit, a zlom (až šok) přinese až Rubino oběšení. Ale tak nějak nevím, kdo je cílovým publikem tohoto filmu - já v něm totiž viděl spíše tu filosofickou rovinu "hodného" boha, kde se snaží tvůrci ukázat, že i dokonalost nebo touha po ní je špatná a zvrácená. Jenže tato rovina nebyla podána vyloženě tak, aby nutila k zamyšlení a běžný divák (hororu) spíše očekává více akce o napětí. To ale nic nemění na tom, že celkové vyznění filmu je nechutné a perverzní, navíc finále k tomu přidá i zásah boží nad rámec lidských činů.