Van Helsing
Režisér Stephen Sommers má evidentně zálibu v hororech společnosti Universal ze třicátých let. Poté, co znovu přivedl na plátna kin mumii, rozhodl se oživit další postavy a to rovnou v jednom filmu. Ve výpravné akční jízdě, která nenechá ani na okamžik vydechnout, ale u které je lepší moc nepřemýšlet, přivádí na scénu Van Helsinga, Draculu, vlkodlaka, Frankensteina, jeho monstrum a další.
V černobílém prologu sledujeme doktora Frankensteina, který oživí svoje monstrum na Draculově hradě, zazní dokonce kultovní "it's alive". Ovšem když doktorovi Dracula sdělí, k čemu monstrum potřebuje, doktor odmítne spolupráci na zvrhlém plánu a Dracula jej zabije. Monstrum prchá před běsnícím davem k větrnému mlýnu, kde se v plamenech zřítí do hlubin - tyto scény jsou jasnou poctou zmíněným hororům ze třicátých let.
V dalších, již barevných, scénách se seznamujeme s Van Helsingem, neohroženým bojovníkem proti zlu, který je kvůli svým metodám sám pronásledován v celém civilizovaném světě. Ze vzdělaného doktora v původním Stokerově pojetí dělá Sommers akčního hrdinu, který si nepamatuje svoji minulost a trápí ho vidiny starověkých bitev. Na scénu ho režisér přivádí v Paříži, kde se snaží chytit pana Hyde, kterého bych osobně čekal v Londýně. Sledujeme efektní souboj v katedrále, na pozadí uvidíme i rozestavěnou Eiffelovku, což nám poskytne určité vodítko pro časové zařazení. Poté sledujeme Van Helsing v Římě, u neexistujícího bratrstva, které hlídá lidstvo před silami temnoty. Toto bratrstvo posílá Van Helsinga do Transylvánie ochránit poslední potomky rodu Valerious, Annu a Velkana, a zabít Draculu, sužujícího okolí již po staletí. Na cestu se vydává i Carl, učený mnich, který má vždy po ruce nějaký vhodný vynález.
V Transylvánii sledujeme Velkanův pokus ulovit vlkodlaka, bohužel je lovec pokousán a stává se vlkodlakem. Annu se zase snaží unést tři létající Draculovi nevěsty, zachrání ji až Van Helsing rychlopalnou kuší a dokonce se mu podaří jednu z nich zabít. Van Helsing a Anna postupně vyřídí i zbylé nevěsty, objeví zámotky s Draculovými dětmi, které se snaží přivést k životu pomocí statické elektřiny - konečně chápeme, k čemu potřeboval Dracula Frankensteina. Jeho monstrum žije v podzemí pod troskami mlýna, Van Helsing se ho snaží dostat to Říma, ale léčkou ho získává Dracula v Budapešti.
Sám Van Helsing je při bitce s Velkanem pokousán a má čas do následujícího úplňku, než se stane vlkodlakem a Draculovým sluhou. Shodou okolností může jinak nesmrtelného Draculu zabít pouze vlkodlak a to o půlnoci, a tak má Dracula pro jistotu látku, která vrátí vlodlaka zpět na člověka. Tuto lásku má samozřejmě pečlivě schovanou ve druhé věži, aby ji měl po ruce :-) a tak se Van Helsing vydává zabít Draculu a Anna s Carlem jdou pro protijed. Při závěrečné bitvě oslovuje Dracula Van Helsinga důvěrně Gabrieli, a my zjišťujeme, že i Van Helsing je hodně podivná postava, která má na krku nějako to století. V další z řady soubojů vyřídí Van Helsing Draculu, bohužel Anna umírá v posledním záchvěvu jeho vlkodlačí posedlosti, ve které si ale stihl píchnout protijed.
Film uhání z akce do akce, oddech je divákovi dopřán jen občas, když je seznámen s nějakou tou podstatnou skutečností. Film je vizuálně mírně přetažený až komixový, někdy působí až snově, hrdinové se prohání hradem dle libosti, pro vlkodlaky a upíry zkrátka neplatí zákony fyziky. Dojde na spoustu triků a morphingu postav, vše je řemeslně na výši, pouze nesmí člověk moc přemýšlet o ději. Celý film je zkrátka pojat s nadsázkou (aspoň doufám) a okořeněn humorem, takže přináší skvělý relax ale nic víc. Frankensteinovo monstrum tvrdí, že má nárok na život, takže se divák může zeptat - a Dracula ne? - ale hlubší otázky nebo dokonce odpovědi od filmu nečekejme, jde jen o zábavu a odpočinek. A byť je Van Helsing celkem sympaťák a není to klasická kladná postava, tak člověk stejně skrytě fandí Draculovi, jeho zvrácené charisma je zkrátka větší. A našince ještě potěší, že se filmem mihne pár českých herců a hereček v čele s Markem Vašutem.