Zlaté dno
V této protektorátní komedii představuje Vlasta Burian Cyrila Putičku, obchodníka s papírnickým zbožím na malém městě. Jeho děti (dcera Konstantina, synové Vilém a Jaroušek) chtějí otci zajistit lepší stáří a tak ho přesvědčí, ať obchod prodá a přestěhuje se za nimi do Prahy. Hlavní argument přináší rozkošná Konstantina (V.Ferbasová), před svým nastávajícím, synem ředitele banky je jí papírnický maloobchodník málo. Putičkovi utekla manželka a děti vychovával sám, je jim tedy i matkou a tak nemůže dceři její prosbu odříci. Stěhuje se do nového bytu v domě, který postavila stavební firma jeho synů, se svým krámkem se ale loučí velmi těžce.
Následný předsvatební večírek přináší větší dávku gagů. Ty začínají Putičkovým soubojem s moderním žehlícím prknem, přes klasické nedorozumění bankéř-maloobchodník a bezpointovou anekdotu se dostaneme k vychvalování pití. Večírek končí, Putička se vrací do bytu, tam se však nudí. Zkouší koupit svůj starý krámek, hledá práci jako příručí, vše je marné, než vstoupí do obchodu mladé vdovy Jarmily Valentové (Z.Kabátová). Jejímu obchodu se moc nedaří, zklamaná životem sedí Jarmila smutně a bez života za pokladnou. Putička během několika minut oživí prodej svým milým a vřelým přístupem k zákazníkům a získá si je a to zejména studenty a děti, jak jsme již viděli v jeho původním krámku. Jeho synové však tuto činnost odmítají, Putička se jich tedy zřekne, a to i proto, že mu ani vdova Valentová není úplně lhostejná. Střihem se přenášíme o pět let později. Vilém s Jarouškem zkrachovali a Konstantina se rozvedla, zato Putičkovi s Jarmilou se daří výborně, dokonce rozjíždí i pobočky, neváhají tedy a nezdárným dětem pomohou.
Zlaté dno se sice říká o řemesle za které se obchod moc považovat nedá, ale to poselství poctivé práce a uvědomění si svých možností i místa na světě je jasné. Burian tvoří s Kabátovou svým způsobem výborný pár, přestože je Kabátová zhruba stejně stará jako Ferbasová a výrazně mladší než Burian. Kouzelné je zejména jejich nesmělé až plaché sbližování, škoda jen, že nedostalo více prostoru. Ve filmu se objevuje Burian zase v trochu jiné poloze než jsme zvyklí, spíše v komorní a ve prospěch celku. Pár typických gagů prostor dostane, plachost jsem už zmínil a pěkné je, když manželku rozmazluje a posílají na nákupy. Podobně civilní je i Burianův soused (J.Marvan), i když jejich dialogy jsou místy pěkně břitké. Filmem se mihne spousta dětí, i těch úplně nejmenších.
- Advokát chudých
- Anton Špelec, Ostrostřelec
- Baron Prášil - Když Burian prášil
- C. a k. polní maršálek
- Čapkovy povídky
- Dědečkem proti své vůli
- Dovolená s Andělem
- Ducháček to zařídí
- Dvanáct křesel
- Falešná kočička
- Fantom Morrisvillu
- F.L.Věk
- Funebrák
- Hrdinný kapitán Korkorán
- Jánošík
- Karel a já
- Král Ubu
- Kristian
- Lásky Kačenky Strnadové
- Lelíček ve službách Sherlocka Holmese
- Matka Kráčmerka
- Mravnost nade vše
- Muži nestárnou
- Muž v povětří
- Nebe a dudy
- Nejlepší člověk
- Nezlobte dědečka
- Nikdo nic neví
- Noc na Karlštejně
- O věcech nadpřirozených
- Partie krásného dragouna
- Pěnička a Paraplíčko
- Pobočník Jeho milosti
- Poslední mohykán
- Provdám svoji ženu
- Prstýnek
- Přednosta stanice
- Přítelkyně pana ministra
- Revizor
- Ryba na suchu
- Řeka čaruje
- Slepice a kostelník
- Smrt černého krále
- Šíleně smutná princezna
- Škola základ života
- Tetička
- Těžký život dobrodruha
- To neznáte Hadimršku
- Tři vejce do skla
- Ulice zpívá
- U pokladny stál
- Valentin Dobrotivý
- Vdavky Nanynky Kuličovi
- Vražda v hotelu Excelsior
- Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
- Zaostřit prosím!
- Zapomenuté světlo
- Železný dědek
- Život je krásný