Terry Pratchett - Zeměplocha 32 - Klobouk s oblohou
Málokomu se podaří vytvořit vlastní svět, který je natolik variabilní a úspěšný, aby z jeho prostředí mohl každý rok uvádět další a další příběhy. Pratchettovi se to s jeho Zeměplochou povedlo, a jeho příběhy si stále drží jistou kvalitu. Nové příběhy sice nedosahují kvalit starších a klasických, zejména těch, kde exceloval Elanius s hlídkou nebo mágové - ať už Vzoromil Výsměšek nebo Mrákoš, Hexe nepočítaje. Nicméně potenciál Zeměplochy je větší, což je dokázáno v začínající „dětské“ sérii o Toničce Bolavé, jedenáctileté dívce, která má talent na to, být čarodějkou (a to hodně dobrou, možná lepší než bábi Zlopočasná). Jenom doufám, že Tonička není Zeměplošskou odpovědí na Harryho Pottera. Klobouk s oblohou je druhou knihou z této série, a tak je na začátku krátce zrekapitulován předchozí děj. Opět se vyskytují moji oblíbení Nac Mac Fíglové, se svým specifickým slovníkem a stylem života - Nac Mac Fíglové jsou původem ze země víl (dá se říct, že jsou víly, ale já bych jim to takhle neříkal) - odkud je vyloučili, protože byli pořád ožralí – a pak že je to příběh pro děti.
Tonička, která byla pár dní keldou jednoho klanu Nac Mac Fíglů, se vydává do učení k další čarodějce, slečně Rovnovodovážné. Nová kelda má nové nápady, učí Nac Mac Fígly číst (velmi povedená scéna), a nemá Toničku moc ráda – i když to je, jak se ukáže, relativní. Jenže o Toničku se zajímá také zlojroj, neidentifikovaná myslící entita potřebující mozky. A ten Toniččin je pro zlojroj velmi zajímavý. Slečna Rovnovodovážná má také svá "špecifiká" - slečna Rovnovodovážná je totiž jedna osoba ve dvou tělech, což je poměrně originální nápad, ale tím mistr zdaleka nekončí – v jejím domku je také ordnunggeist - něco jako poltergeista, ale udržující pořádek... A na pomoc Toničce se vydávají (kromě bábi Zlopočasné) také Mac Fíglové, přestrojení za člověka, přičemž si jednotlivé kousky těla navzájem povídají, což v jejich pojetí znamená, že si nadávají.
Tonička se spontánně naučila Zapůjčení, a právě když je mimo sebe, ukradne ji zlojroj tělo a nastává nerovný boj. Tonička má sice spoustu pomocníků, ale hlavní souboj je čistě její záležitostí, a je nutné použít hlavologii. Nakonec se Tonička utká i se samotným Smrťem, přičemž jeho setkání s Fígly také stojí za zmínku. Mezi další motivy patří třeba i vzdor mladých čarodějek proti tradičním metodám a snaha o větší využití magie a vytvoření hierarchie na způsob mágů.
Mistr stále dokazuje, že umí, některé nápady jsou prostě geniální a velmi vtipné. Ale pokud neznáte reálie Zeměplochy, tak se raději knize vyhněte a vraťte se, až si doplníte vzdělání. Opět se setkáváme s příběhem o příbězích a pohádkách, ke kterým má Pratchett zvláštní vztah. Když to shrnu, tak jde prostě o starého dobrého Pratchetta, který se snaží do své Zeměplochy vehnat svěží vítr změny, a je vidět, že se jednak některých svých oblíbených témat nevzdává (pohádky, příběhy, sny ve snech), ale stále dokáže překvapit originálními nápady, z nichž některé, třeba ordnuggeist by si zasloužil více prostoru. Pochválit musím i menší rozsah knihy a absenci pseudovtipných poznámek překladatele. Možná jde i o návrat někam ke Stratě, kde byla také mladá čarodějka. A to s tím dětským zaměřením doufám nikdo nemyslí vážně, že bych chtěl, aby děti používali jadrný slovník Mac Fíglů, to bych musel ty zpodělané zpaprčence švácnót po lebezni. Ale geniální hlášku „bossorbabu neščiješ“ se trumfnout nepodařilo.
- Otec prasátek Terryho Pratchetta
- Terry Pratchett - To nejlepší ze Zeměplošských diářů a ročenek 1998-2007
- Terry Pratchett - Věda na Zeměploše 2 - Koule
- Terry Pratchett - Věda na Zeměploše 3 - Darwinovy Hodinky
- Terry Pratchett - Věda na Zeměploše 4 - Soudný den
- Terry Pratchett - Zeměplocha 34 - Buch
- Terry Pratchett - Zeměplocha 35 - Zimoděj
- Terry Pratchett - Zeměplocha 36 - Nadělat Prachy
- Terry Pratchett - Zeměplocha 37 - Nevídaní akademikové
- Terry Pratchett - Zeměplocha 38 - Obléknu si půlnoc
- Terry Pratchett - Zeměplocha 39 - Šňupec
- Terry Pratchett - Zeměplocha 40 - Pod parou