Debustrol - Svět, co zatočí s tebou
U této desky řeším věčné dilema - je lepší debutní "Neuropatolog" nebo právě "Svět, co zatočí s tebou"? První CD je kultovní thrash řežba, druhé CD z roku 1992 pokračuje v těchto kolejích, ale navíc přináší určitý vývoj tehdy moderním směrem.
Na nahrávce je jasně slyšet pokrok, jednotlivé skladby jsou vyzrálé a dobře technicky provedené, jde o technicky vybroušený thrash metal se vším, co k tomu patří. Deska se nese spíše ve středním tempu, což dokládá již úvodní "Posel strachu", což je spíše hutný thrashovej vál, se zajímavými momenty u basy, také obsahuje nějaké ty mezihry a sóla, což je prostě u tohoto stylu samozřejmostí. Druhá "Závrať" je asi největší vypalovačka na CD, se sólem i zpomalovací, sekanou částí, navíc má celkem chytlavý text. Titulní "Svět co zatočí s tebou" jede spíše v kolejích první skladby, podobně jako další skladby v pořadí a proto se kimi nebudu zabývat jednotlivě. "Úděl jiných" je také trochu svižnější věc, text je o masovém vrahu, i když svojí brutalitou na "Zabij mámu, zabij tátu, zabij všechno", co se hejbá asi nemá. Textově se mi líbí spíš následující "Ve stínu zákona", kritizující práci policistů - když noční šichta bejvá občas nuda, s dvojicí vokálů v refrénu. "Právo chcípnout" je osvěžen krátkou basovou mezihrou, podobně jako první skladba a to je moment, která se mi docela líbi. Následuje "R.A.P.L", experiment s rapovější podobou zpěvu, s lehce "erotický" textem. I hudba odpovídá tomuto experimentálnějšímu pojetí, i když žádný extra úkrok to vlasně není. Spousta lidí kapelu za tenhle vál zatracovala, mě se hodně líbí, je ale fakt, že v té době prostě cross-over byl ještě v plenkách - i když kytarista Slayer už dávno nahrál kytaru do "No Sleep Till Brooklyn" od Beastie Boys a i další koketování mezi scénami proběhlo. Ale touto skladbou pro mě prostě CD končí - nevím, čím to je, ale poslední čtyři skladby, byť se od zbytku CD nijak neliší (míněno kvalitativně), mi prostě připadají navíc. Jde o pomalejší skladby, pouze "Věčný sen" je rychlejší a z řady mírně vybočuje poslední "Sarkofág", pomalejší skladba, která se od ostatních liší atmosférou, která mi připadá Metallicovská. Závěr skladby a tím i CD pak vyzní trošku experimentálně, resp. má mírný nádech outra.
Prostě druhá deska od Debustrolu je docela vydařená a v rámci stylu má své pevné místo. Slayer tam sice slyšet je, ale popravdě řečeno - já poslouchám víc Debustrol než Slayer. A dnes si říkám, že je to možná trochu nedoceněná deska. To, že poslouchám spíše první půlku je můj problém, nikoliv věc materiálu a sám nevím, proč tomu tak je. Od debutu kapela docela vyzrála, satanské texty jsou ty tam, textově se kapela snaží občas vyjádřit k nějakému závažnějšímu tématu, ale objevují se texty s čirou agresí. Za zmínku stojí i obal od Zhoufa, což byl pro mě jednu dobu celkem slavný malíř, zejména díky působení v Ikarii, ale čekal bych něco víc, než jenom plastický název kapely.
- Basinfire Fest 2006 - Spálené Poříčí
- Brutal Assault 2016
- Debustrol - Neuropatalog
- Debustrol - Vyznání smrti (demo) + Protest (live EP)
- Christmassacre festival 2003 - Asgard, Debustrol, YBCA – Brno Brooklyn, 23.12.2003
- Christmassacre festival 2014 - Debustrol, Black 4, Return To Innocence, Black Stars Band - Brno Melodka, 23. 12. 2014
- Můj rok 2017 v hudbě