Einsturzende Neubauten - Liebeslieder DVD
Tuto recenzi musím uvést jednou vzpomínkou na rádio Hády. Je to tak patnáct let, kdy rádio Hády mělo ještě grády a uvádělo pořad "jedno album na dva večery", o co šlo je jasné z názvu. V tomto cyklu jsem slyšel pár zajímavých, převážně alternativních nahrávek a nejzajímavější bylo album "Tabula Rasa" německých industriálních pionýrů Einsturzende Neubauten, sdružených kolem Blixy Bargelda, kytaristy doprovodné kapely Nicka Cavea.
Postupně jsem si sehnal skoro kompletní diskografii od industriálních začátků spočívajících v bušení do mostní konstrukce a lámání polystyrénových desek, až po sofistikované a decentní ticho na "Silence Is Sexy" a "Perpetum Mobile". Podle toho, že posledních několik CD bylo vydáno v podobě skutečně nádherných digipacků, jsem soudil, že ani vizuální stránku nepovažuje kapela za méněcennou, ale dlouho jsem se ale nemohl dostat ke shlédnutí nějakého videa. Až teď se mi podařilo sehnat "Liebeslieder" na DVD, spíše dokumentární snímek o stopáži 100 minut. I toto DVD je ve formě pěkného digipacku, byť proti zmíněným "Silence Is Sexy" nebo "Perpetum Mobile" působí jako chudý příbuzný. Není vložená žádná knížečka, prostý papírový obal obsahuje pouze tracklist a krátké info o kapele na zadní straně. Vlastní nosič je oboustranný, jedna strana obsahuje evropskou PAL verzi, druhá americkou NTSC s anglickými titulky.
A hned na začátek zažívám šok - jestliže jsem věděl, že "Tabula Rasa" je vynikající deska, tak mi při sledování video podoby jejího otvíráku "Interimsliebenden" dochází, že dosavadní zážitek byl poloviční, vizuální ztvárnění přináší skutečně novou dimenzi. V klipu se střídají různé koncertní a studiové záběry a i použití obrazu v obraze, pouze s Blixou, je skvělý nápad.
Po tomto perfektním klipu začíná spíše dokumentární část DVD. Jednotlivé archivní záběry od sebe oddělují rozhovory s Blixou a dalšími členy kapely. Vidíme raritní záznamy hned ze začátků kapely, třeba hned první natáčení uprostřed mostní konstrukce, ve starém vodojemu nebo na rozestavené dálnici. Také vidíme vystoupení v hudebních klubech, které nezaostávají v intenzitě za výše uvedenými záběry. Ranná tvorba je založené na úderech do kovových tyčí, trubek, kamenů, cihel, plechů nebo barelů, pro další zvuky se používá elektrická rozbrušovačka, pružiny, házení šrotu a další a další nehudební zdroje zvuku, včetně mechanických bubenických konstrukcí. Blixa má sice většinou na krku kytaru, ale spíš jako ozdobu, takže typický záznam obsahuje mlácení do všeho možného, oheň v barelu a Blixa s kytarou na krku skučí jako raněné zvíře. Tyto prvotní nahrávky a záznamy mají opravdu magickou atmosféru hypnotických šamanských rituálů, většinou se odehrávají mezi ohni, ale moc poslouchatelné nejsou, to si otevřeně přiznejme.
Na uvedené "nástroje" není nutné dělat jen rytmický rambajz, dojde i na něco, co bych nazval meditativní industriál, viz třeba tichá a přitom intenzivní "Armenia", která je zaznamenána v celkem dobré zvukové i obrazové kvalitě. Z tohoto koncertu pochází zřejmě více záznamů, jde o záznam někdy z přelomu osmdesátých a devadesátých let a toto období lze charakterizovat i příklonem k performanci a divadlu, ke kterému měla kapela vždy blízko, viz i třeba hudba k "Hamlet Machine", z níž uvidíme ukázku. Právě "divadelní" přístup a použití klasických rockových postupů i nástrojů je to, co mě u EN hodně baví. Tento přístup je dotažen k dokonalosti na nahrávce "Tabula Rasa", což je krásně vidět a slyšet na skoro divadelně provedené skladbě "Headcleaner", skoro 15 minutovém opusu, ze kterého je bohužel vidět pouze první část.
Hodně prostoru dostane skladba "DNS", od popisu vzniku na základě snu, přes sólovou recitaci až po pódiové provedení. Ve "Wuste" je zase použit písek jako zdroj zvuku, tento živý záznam patří k těm působivějším, živelný "Sand" má také hodně do sebe, ale nemůžu si pomoci, zpěv (melodická linka) mi něco silně připomíná. Poslední živý záznam, "Salamandrina", spíše poklidná věc, připravuje prostor pro asi nejlepší skladbu EN, křehkou "Blume" s éterickou zpěvačkou, jejíž klipovou podobou DVD končí. A jak mě nadchnul úvodní klip, tak totéž platí o závěrečném, nádherném klipu, který je plný (nejen) květin a hlásných trub, až se při sledování ptám, proč mě napadá Lynch?
Výše uvedené záběry, skladby nebo jejich fragmenty jsou řazeny víceméně chronologicky, oddělují je rozhovory - ty se týkají běžných věcí ohledně tvorby, i když co je u EN běžného, že? Více mě zaujalo třeba to, že třetí říší byla přerušena německá kontinuita v umění, která je nahrazována anglo-americkým importem, čemuž se říká v Německu "Neubauten" (novostavba), nebo to, že Německo je o zvuku, nikoliv o písni. Zajímavý je i rozhovor s výtvarníkem, který realizoval obal na CD "Tabula Rasa".
DVD začíná i končí nádhernými klipy k přelomové desce Tabula Rasa, vnitřek vyplňují různé koncertní performance, u nichž si člověk uvědomí, že živá prezentace posunuje nahrávky EN o úroveň výše, protože je vidět jak zvuky vznikají a jak si to tvůrci užívají. Musím říct, že spolu s DVD Residents patří toto DVD k ozdobě mé sbírky - i když pro EN nepostiženého diváka a posluchače bude DVD místy nestravitelné.
- DG 307 - Historie Hysterie
- Gun Dreams - Ho Scelto, Totem
- Mad-House Chicago I.R.A.A. - cellophane
- MCH Band - 1982-1989
- Napalmed / Merzbow – Crash of the titans (Split)
- Napalmed - Misch Masch Miksasch
- Petr Kofroň - 12 Monsters
- Richter/Chadima - In New York
- Střední Evropa - Men Instead Of Machines Live!
- Už Jsme Doma, Capillary Action - Brno Musilka, 10.04.2008
- Už Jsme Doma - 20 letů DVD