Půlnoc - Kniha noci (1988-1989)
Tvorba Půlnoci (Mejlova pohrobku PPU) je dostatečně zdokumentovaná, přesto lze stále objevit zajímavé nahrávky, což potvrzuje dvojdisk undergroundového vydavatelství Guerilla Records. CD vyšlo jako výraz úcty a obdivu k Mejlovi a obsahuje záznam dvou koncertů z let 1988 a 1989 z Chmelnice, objevuje se zde většina profláklých válů Půlnoci, některé méně známé skladby i pár skladeb Plastiků. Luxusní digipack obsahuje standardní booklet s texty, fotkami a několika faktografickými údaji.
Na nahrávce se podíleli kromě Mejly i ex-plastikovští J.Janíček (klávesy) a J.Kabeš (kytara), dále zpěvačka M.Němcová a violoncellista T.Schilla, tedy samé známé osobnosti z okruhu undergroundu. Pro někoho překvapující může být bubeník Petr Kumandžas, pozdější leader crossoverových Jolly Joker and the Plastic Beatles of the Universe, (pro mě) zásadní kapely poloviny devadesátých let. Jako speciální host se objevuje Allen Ginsberg a (japonští?) hudebníci (kytara, perkuse).
Vznik obou nahrávek dělí několik měsíců, přesto je jejich vyznění odlišné - první CD je invenčnější a experimentálnější, druhé poklidnější ale soudržnější.
Půlnoc se prezentuje temným "popem" někde mezi undergroundem, alternativou a gotikou, mezi základní atributy nahrávky patří hypnotická a opakující se rytmika, temné ale výrazné melodie, občasné experimentální, drásavé a industriální zvuky, vyhrávky nebo free pasáže. Bicí mi připadají tak trochu perkusní, v některých skladbách dostanou prostor táhlé, disharmonické až zlověstné klávesy, které společně se zpěvem evokují "gotické" nahrávky Nico. Jednotlivé skladby jsou chytlavé a přístupné, je v tom taková ta obyčejná krása. Vzhledem k tomu, že jde o živou nahrávku, tak je záznam lehce neučesaný a díky tom i autentický, přirozený a živočišný.
CD1 - Chmelnice 30.06.1988
Úvod prvního koncertu patří klasickým skladbám jako je "Dopis", klávesově temnější "Nikde nikdo" nebo kytarově razantnější "Podivná je podivná", následují kultovní (klávesově sladkobolné) "Muchomůrky", kde mi moc nesedí zpěv. Celkově není zpěvačka moc přesvědčivá v čistém zpěvu, více ji sedí poloha písničkářky (nebo alá Nico), což dokazuje hned v následující "Zametám a neuklízím", kde zní opravdu přesvědčivě. Zmíněná skladba vyšla později na druhé desce Půlnoci, ale řekl bych, že podstatně předělaná - nebo je to jen jen shoda jmen? Následující "Holou pěstí" zpívá Mejla, jde o intenzivnější a lehce industriální věc, poslední dvě zmíněné skladby nejsou tak prvoplánově přístupné a hitové.
S mnohem horším zvukem následuje další z ikonických skladeb "Tygr", závěr tvoří dvě verze "Magických nocí", opět zpívaných Mejlou. První trvá devět minut a má psychadelický nádech, nad opakující se základní figurou zní zajímavé free vyhrávky a improvizace, má to určitou energii, je to hypnotické a šamanské. Následuje další, 13 minutová, verze, sice s lepším zvukem, ale předchozí syrovost tam chybí. Navíc ve skladbě hostují nějací aktivisté (včetně Ginsberga) a tak dojde na vzývání elementů a aktivistické proslovy (v angličtině), snad na podporu nemocných AIDS. Vše sice propojují vyhrávky a riffy a věřím, že na živo to byl zážitek, ale takhle, jen při poslechu mě to otravuje, rozčiluje a znechucuje.
CD2 - Chmelnice 09.02.1989
Druhý koncert má blíže ke standardnímu zvuku Půlnoci, je uhlazenější a ne tak experimentální, drásající a nervní. Nahrávka je přímočařejší a rockovější, ale temnota v ní zůstává stejně jako gotika ve zpěvačce, bicí jsou opět perkusní (a dosti dunivé). Zvukem i výběrem jde o klasickou Půlnoc, dojde na skladby jako "Podivná je podivná", "Kanárek" nebo razantní a svižná "Hochu zlatej", v závěru pak "Oblíkla se do kůže" a "Dopis". Až esenci undergroundu přináší Lou Reedovsky znějící "New York" nebo temná "Píseň pro Nico", méně známé "Rány těla" jsou v určitých momentech expresivní, jako řev raněného zvířete a podobně jako následující "Přízraky" obsahují jakýsi dialog Mejly se zpěvačkou (nejen vokální ale i myšlenkový).
Půlnoc na této nahrávce prezentuje temnější gotické i razantní rockové skladby ve spíše perkusním vyznění. Připadá mi, že více prostoru dostávají temnější skladby vybízející až k zamyšlení, je zde přítomná zvláštní atmosféra zdánlivého klidu, ve skutečnosti napětí, rezignace i ušlechtilého smutku.
- DG 307 - Historie Hysterie
- DG 307 - Kniha psaná chaosem
- DG 307 - Šepoty a výkřiky
- DG 307 - Uměle ochuceno
- Domácí kapela - Jedné noci snil
- Festivaly 1996-1999
- Festivaly 2000-2001
- Fiction
- Fiction - Neverending party
- Garáž - nejlepší léta
- Hudba 85
- Mejla Hlavsa & Jan Vozáry - Magická noc (In memories of The Plastic People)
- Mejla Hlavsa - Než je dnes člověku 50 - Poslední dekáda
- MCH Band - 1982-1989
- Půlnoc - City of Hysteria
- Půlnoc Live In New York
- Půlnoc - Půlnoc
- The Plastic People Of The Universe & Agon Orchestra - Pašijové hry
- The Plastic People Of The Universe - Bez ohňů je underground
- The Plastic People Of The Universe - II - Vožralej jak slíva
- The Plastic People Of The Universe - I - Muž bez uší
- The Plastic People Of The Universe - IV - Ach to státu hanobení
- The Plastic People Of The Universe - IX - Hovězí porážka
- The Plastic People Of The Universe - Líně s tebou spím
- The Plastic People Of The Universe - Live 1997 DVD
- The Plastic People Of The Universe - VII - Co znamená vésti koně
- The Plastic People Of The Universe - VIII - Kolejnice duní
- The Plastic People Of The Universe - VI - Jak bude po smrti
- The Plastic People Of The Universe - V - Pašijové hry velikonoční
- The Plastic People Of The Universe - XI - Trouble Every Day
- The Plastic People Of The Universe - X - Půlnoční myš
- The Plastic People Of The Universe - 1997
- 666+1. koncert Insanie - Insania, Jolly Joker - Brno, Favál, 11.04.2014