Po vydání debutového alba ho Aerosmith podpořili celu řadou koncertů, jenom v roce 1973 jich bylo více než 50 a například v Pauls’s Mall v domovském Bostonu hráli vícekrát, (až sedmkrát). Dobře zdokumentované jsou koncerty z 19. a 20. března a mluví se i o několika koncertech kolem 23. dubna.
Na CD vyšel FM (broadcast) záznam, podle bookletu z 23. dubna ale podle další literatury jde spíše o záznam koncertu ze 20. března. Každopádně jde zřejmě o první dochovaný záznam vystoupení Aerosmith před publikem. Během koncertu přehráli Aerosmith prakticky celé debutové album, na záznamu chybí úvodní Make It, zato závěrečná Dream On pochází z jiného koncertu (16. 8. 1974, The Midnight Special television show). Navíc zahráli tři covery: Train Kept A-Rollin (Tiny Bradshaw) ze druhé desky, I Ain’t Got You (Calvin Carter) a Mothers Popcorn (James Brown). Poslední dvě zmíněné skladby jsou obsažené na albu Live! Bootleg!, i podle jeho bookletu pochází ze 23.4. zatímco literatura tvrdí, že jde o 20.3. Těžko říct, jestli existují dva záznamy nebo jde o chybu v bookletu, každopádně koncert ze 20.3 je mnohem lépe zdokumentován včetně účasti saxofonisty Davida Woodforda, který hostoval i na debutovém albu.
Obecně jsou koncertní verze skladeb o něco delší, na jednu stranu jakoby krotší, resp. bluesovější, přitom procítěnější, živější a živočišnější; tyhle dvě charakteristiky se zdánlivě vylučují ale takhle to holt slyším. Tenhle živák mě opravdu baví, jsou tam různé vyhrávky, dechy/harmonika, valivé tempo; je slyšet bluesová atmosféra, určitá uvolněnost, pozitivní nálada i hudební komunikace, sehranost a synergie mezi hudebníky. Některé skladby mě dokonce baví víc než ve studiové verzi na debutu, což bude asi jiným typem hlasu.
Hned úvodní One Way Street patří k těm skladbám, ve kterých si člověk užije různé vyhrávky a sóla, harmoniku (a dechy obecně) i různé varianty Stevanova zpěvu nad rock/blues základem. Skladba skoro plynule přechází do živelnější a svižnější Somebody, i zde jsoucí sóla a vyhrávky a má to celkem šťávu; výrazný rytmus a energický zpěv provází Write Me A Letter. Následuje dvojice coverů – I Ain’t Got You (Calvin Carter) pokračuje v nastoleném stylu a je poměrně věrná originálu, styl zpěvu je samozřejmě jiný a Aerosmith jsou kytarová kapela; na Mother Popcorn (James Brown) se přidá hostující saxofonista David Woodford a doplnění (skoro) funky základu o saxofonové vyhrávky je také hodně zajímavý moment.
Movin’ Out je výrazná skladba (o self-abuse/sebe-zneužívání; věnovaná jejich land-lordu/domácímu) s proměnlivým tempem a náladou; následuje další dvojice předělávek, Walkin’ The Dog (Rufus Thomas) je rnr s vypjatým zpěvem (místy bez kapely), všechno krásně šlape i díky repetativním mometům a dechům; rozdíl oproti originálu je markantnější. Train Kept A-Rollin‘ je jazzová/bluesová klasika (Tiny Bradshaw 1951), kterou hráli i Yardbirds a Led Zeppelin, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Train_Kept_A-Rollin%27. Pro Aerostmith je tahle skladba velmi důležitá, protože pod vlivem jejího živelného koncertního provedení se Tyler přidal k jádru budoucích Aerosmith; (a já zase díky Aerosmith objevil Yardbirds). Řekl bych, že verze od Yardbirds je více valivá a více evokuje řítící se vlak včetně pískání píšťal, ale i tahle živá verze Aerosmith s klavírem a dechy je zajímavá. Závěr CD pak patří Mama Kin, což je skvěle a živelně zahraná věc mohutně podpořená saxofonem. Nemůže chybět Dream On, byť z jiného koncertu, a i když je v horší zvukové kvalitě, tak pořád je to výborná a silná balada.
Jak jsem už uváděl, tenhle živák mě opravdu baví, někdy i více než studiové verze debutu, což bude asi jiným hlasem. Tyhle ranné věci od Aerosmith mě baví, mají svoje kouzlo a charisma, a docela jsem si užil i originální verze předělávek, ty starý jazz-blues klasiky mě baví, i když jen takhle po kapkách 🙂 Jejich Aerosmith verze je dosti podobné, hlavní rozdíl je jednak ve zpěvu a jednak ve větším použití kytar oproti pianu a dechům.
Tracklist:
- One Way Street
- Somebody
- Write Me A Letter
- I Ain’t Got You (cover)
- Mother Popcorn (cover)
- Movin’ Out
- Walkin’ The Dog (cover)
- Train Kept A-Rollin’ (cover)
- Mama Kin
- Dream On
