Původně publikováno 20. 02. 2007
Asgard je brněnská blackmetalová kapela, která patří k okruhu spřízněných skupin jako Root, Solfernus, Inner Fear, Ybca apod. Na scéně se kapela (pod vedením Míry Horejska) pohybuje snad 20 let, ale na kontě má pouze pár dem. Debutní album Kletba krále Stacha vyšlo až roku 2003, a na nosiči je jako bonus přidáno kultovní demo (co už taky dnes není kultovního, že) Hraběnka Bathory (z roku 1995) a další dvě bonusové skladby, takže kapacita disku je skoro vyčerpaná.
Kletba krále Stacha
Stylově se jedná se o archaický black metal, žádné symfo – atmo věci nečekejte, o klávesách nebo zpěvačkách nemluvě. Nejde ale ani mrazivý nářez alá Immortal, i když k tomu má ale celkem blízko. Ale nechci z Asgard dělat český Immortal, zkrátka jde o starý dobrý black, místy ovlivněný thrashem. Kletba krále Stacha je monotematické dílo (s texty v češtině), trvající pouze něco přes 30 minut. No pouze – je to tak akurátní porce blacku, založeného na kytarách, sem tam zazní vyhrávky, sóla, nebo thrashové rify. Některé skladby (i celá nahrávka) jsou uvozeny krátkými intry z přírodních zvuků a ruchů.
Na nahrávce se mihne pár hostů, zejména na pěveckém postu (Khaablus, Big Boss) – a tam, kde se tito dostanou ke slovu, tak získává nahrávka na síle. K Horejskovu skřehotu se totiž přidávají hymnické refrény a vrstvené vokály. Jednotlivé skladby jsou dostatečně od sebe odlišené, nejsou striktně monotónní, mezihra ve třetí skladbě obsahuje náznak atmo-blacku se šeptaným ženským vokálem. Nahrávka je spíše ve středním tempu.
Hraběnka Bathory (1995)
V podobném duchu je i demo, opět jde o monotematické dílo, které není tak propracované, má horší zvuk atd. Ale jinak jsou charakteristické rysy tvorby zachovány. Možná je nahrávka místy rychlejší, hlavně poslední dva bonusy, ale jako celek jde spíše o hutnější, pomalejší a „táhlejší“ nahrávku. Připadá mi i trochu variabilnější, třeba díky vyhrávkám (akustické?) kytary…
