Papírové modely - OT-64 SKOT, 1:50 - [33 fotek]

O dalším modelu do série techniky ČSLA jsem nemusel dlouho přemýšlet. Pod vlivem Kulhánka (Cesta krve) je mi kolový obrněný transportér jako takový sympatický a česko-polský OT 64 SKOT patří mezi opravdu pěkné kousky techniky.

Model zabírá dvě stránky A4 a je standardní abíčkovské konstrukce, já se však už od začátku rozhodl dělal některé detaily plastičtější. Střeleckou věžičku se mi bohužel podařilo promáčknout a tak jsem musel objednat další výtisk modelu, ve volném čase jsem ze srandy zkoušel "litou" variantu pomocí vlhčeného ubrousku, škoda, že jsem netrefil odstín zelené. Také jsem pokračoval podvozkem, i ten jsem chtěl zplastičnit, jenže to by znamenalo vyrobit ho celý znovu a na to nemám. A na rozdíl od vystřihovánky nedělám nápravy kyvné ale pevné.

Podle plánku a fotek mi u zadní části neseděly proporce a tak jsem vyrobil vlastní nosník mezi nápravu a záď. Při tom jsem si uvědomil, že vlastně celá vana by neměla být rovná ale má tvar velmi mírného V; i tato úprava by si vyžádala zásadní změny konstrukce. Podle fotek jsem se rozhodl zapustit přední světla - zajímavé je, že ve vystřihovánce je jedno zakryté a druhé odkryté, což mi přijde jako poněkud zvláštní použití. Každopádně jsem tuto úpravu mohl realizovat až po doručení nového výtisku.

Po jeho doručení následovalo nové slepení věžičky a dokončení kostry. Žebra jsem si podlepil a přilepil na ně plášť, jenže se někde stala chyba a žebra byla o 1-2 mm užší, takže jsem je musel opatrně odříznout a nějak to upravit ... ale stejně je korba kolem nich promáčklá. Díky druhému výtisku jsem mohl zplastičnit i dveře a nářadí, nad rámec vystřihovánky jsem vyrobil pilu, hák, plastické lodní šrouby, plastickou hlaveň a různé úchyty a madla - byť ne vše ve správném měřítku.

Také podvozek jsem lehce vyztužil a model jsem zakončil prací na kolech. Vystřihovánka nabízí jednoduché válce, já je vylepšil - jednak bambírováním (ale jen vnější strany), dále jsem vlastní plášť udělal vypouklý (namotáním užšího pásku a přelepením druhým pláštěm) a aplikací (ručně vyřezávaného) vzorku. Některé náhradní díly jsem vzal z jiné vystřihovánky, zmenšené na měřítko 1:50.

Kdybych dělal model tak, jak jej navrhl autor, tak ho dokončím bez větších problémů za poloviční dobu. Takhle jsem se dostal na skoro dvojnásobek dílů, resp. detailů. Přesto můžu jen litovat, že jsem se na fotky nedíval dříve, protože bych určitě vylepšil záď a hlavně výfuky. Také některé nástavby na korbě jsou v reálu kulaté a ne hranaté, což mi přijde jako snadná úprava, která mohla být i v originální vystřihovánce.

Závěrem bych řekl, že mě měřítko 1:50 a možnosti jeho tunění začalo bavit a tak přemýšlím, jestli pokračovat, nebo jít do něčeho v 1:32.