Kult hákového kříže
Derek Vinyard je uznávaný člen místní skinhedské komunity, v pokoji má vlajky s nacistickými symboly, vytetovaný hákový kříž a nenávidí všechny ne-bílé. Jeho mladší bratr Daniel se v něm vidí – jednoho dne, resp. noci si dani všimne, že nějací černoši vykrádají bratrovo auto před barákem, řekne mu to a Derek je zastřelí. Vyfasuje tři roky – děj filmu se odehrává právě o tři roky později, v den, kdy Derek pouští ven. Den předtím napíše Dani esej o Adolfu Hitlerovi (ve které ho samozřejmě obhajuje) – od ředitele (černoch) dostane za úkol napsat novou esej, o svém bratrovi a o tom, co ho k tomu přivedlo. Film právě střídá prostřihy jednoho dne s událostmi z minula, které jsou točeny černobíle – a tím vyzní jejich syrovost. Jde totiž o záběry stmelování skinhedské komunity, formování Derekovo světonázoru (určitý vliv měl i jeho otec) a záběry z vězení – v čb působí opravdu hodně syrově. Derek se vrátí, ale je jiný – a chce vše skončit – což se nelíbí ani danimu, ani jeho bývalým kámošům (pro které je hrdina) ani Alexandru Cameronovi – šedé eminenci místní White-Power komunity. Derekovu změnu způsobilo samozřejmě vězení, kde zjistil, že někteří černí jsou vpohodě, a někteří bílí naopak pěkný svině. Tahle část filmu patří k vrcholu. Celý film celkem podrobně mapuje rasismus a jeho nejrůznější podoby i motivy a důvody, které k němu vedou. Film směřuje k závěrečné katastrofě (kdy je zabit Dani v původně bezvýznamné školní „strkačky“ - ovšem taky s rasovým podtextem). Kamera, herci, stavba filmu – všechno hraje v prospěch celku a v silné vyznění filmu – a střídání barevných a černobílých sekvenci je opravdu působivé,
Velmi povedený a přesvědčivý film, který věrně mapuje situaci, a ukazuje, že lidi nelze dělit na bílé a černé, resp. že celá problematika je o hodně složitější.