Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byli Bon Jovi na vrcholu slávy a v podobné situaci leckdo vyráží na sólovou dráhu. Jon Bon Jovi byl osloven k napsání skladby k westernu Young Guns II, vznikla tak Blaze of Glory (na které se podílel i Richie Sambora) a pro její úspěch vzniklo (později?) i Jon Bon Joviho sólové album inspirované právě tímto filmem. Ten jsem neviděl ale vizualizace CD je silně na téma mladý rebel s kytarou.
Oproti tvorbě domovské skupiny je sólovka více rocková a country, ale v době vzniku jsem v tom rozdíl až tak neslyšel. Každopádně je to skvělá osmdesátková (Jon) Bon Joviho jízda, byť silně přeslazená. „Billy Get Your Guns“, „Miracle“ a „Blaze of Glory“ tvoří velmi silný rozjezd desky, která přináší nekonfliktní a pohodový rock, tu (převážně) baladičtější, tu (spíše minoritně) lehce svižnější. Deska nabízí silné a vzletné melodie, někdy až sladkobolné (třeba „Santa Fe“ je klasický oplodňovák), skvělou instrumentaci, filmovou, westernovou a country atmosféru a samozřejmě výborný zpěv.
Občas je to opravdu přeslazené a utahané, ale jednou za čas se to dá snést. Těch svižnějších skladeb se na desce vlastně moc nenachází, ale když už se objeví, tak stojí za to. Příkladem může být jíž zmíněná úvodní „Billy Get Your Guns“ nebo „Never Say Die“; on to zas takový kvapík není, ale po tom předchozím cukrkandlu… Úvod „Justice In The Barrel“ má indiánskou atmosféru, lehkou stylovou změnu přináší barovka „You Really Got Me Know“ a nejen v ní zazní podkreslení harmonikou nebo klavírem. Občasná sóla nebo vyhrávky potvrzují hráčskou kvalitu a na desce zazní i různé druhy kytar.
Na desce převažuje pomalejší až cajdákové tempo, desku si sice poslechnu rád, ale … jednou za čas mi to stačí.
