Kampaň proti samoobslužným pokladnám nese své ovoce. Jenom je opačné, než autoři zamýšleli. Protože já je začal používat víc a víc. Ono, když je proti něčemu ta skvadra, která je proti samoobslužným pokladnám, tak to prostě musí být dobrá věc. Už z principu 🙂 A ano, taky jsem původně používal argument, že nebude dělat práci za prodavače.
Samoobslužné pokladny jsem začal používat v zahraničí, protože domlouvat se v Polsku, Německu nebo Holandsku na pokladně, kterej rohlík vlastně mám, fakt nechci. Anglicky umím, ale ty rohlíky správně nepojmenuji ani u nás. A postupně jsem se je naučil používat i u nás (Albert, JIP). Jo, rozčilují mě nutností přesného postupu, ale co už, naučit se to dá. Obsluhu jsem přivolával tak třikrát a nákup mi kontrolovali jen jednou, v Amsterodamu na letišti…
V té „kampani“ mě nejvíce pobavil argument, že se tím ztrácí z nákupu lidský kontakt, třeba prohození pár vět s prodavačkou. No, prohodit pár vět (o počasí) s random prodavačkou je asi to poslední co na nákupu potřebuju a věřím, že i ta prodavačka to má stejně. Ono vést 50x za hodinu dialog typu: „Dnes je ale vedro. To je, ale zítra bude pršet“ nebo dokonce: „Účtenku? Ne, stejně mi to nikdo neproplatí. Ha Ha Ha“, musí být o nervy. A když jsem stál minule na poště za paní, která si vyloženě vykládala se známou za přepážkou, pěkně pět minut před zavíračkou… :palmface
Zkrátka, nechci si povídat s prodavačkou o počasí ani za ni dělat její práci, tak co s tím? Prostě jdu tam, kde je menší fronta, protože je mi to vlastně úplně jedno…