Během našeho prvního pracovního setkání mi šéf slíbil poslat emailem seznam nějakých úkolů, připomínek uživatelů atd. A skutečně, neuběhly ani tři dny a poslal mi to. Byly tam požadavky od přejmenování tlačítek až po změnu flow a logiky, tedy jak opravy chyb tak i nové funkcionality. Nějak jsem rozchodil vývojové prostředí – Oracle Forms, což byl nástroj na tvorbu GUI alá Delphi (ty jsem nikdy nepoužíval, takže srovnání může být dosti vzdálené) pro aplikace nad Oracle databází. Umožňovalo to tvorbu formulářů s různými ovládacími prvky jako jsou tlačítka, komboboxy, radio buttony a další. Na vše se dal pověsit nějaký výkonný kód, umělo to zobrazit data z databázové tabulky včetně filtrů a třízení a dokonce tam byla podpora pro master-detail. Nikdy později jsem zrovna tohle takhle pěkně in-build neviděl. Samozřejmě, když to člověk potřeboval ohnout, tak už to bylo horší. A to mnohem…
Opět, neproběhlo žádné školení ani jsem nedostal programátorskou příručku. No, nějaký helpy jsme asi měli, a protože to prostředí bylo oficiálně koupený, (aspoň doufám, že minimálně jedna licence byla koupená), tak jeden kolega dokumentaci měl. Tu si samozřejmě pečlivě hlídal a jen tak ji z ruky nedával. Pamatuji si tisk desítek stran na traktorový papír a pak jejich vázání do formy brožury. No a samozřejmě, dokumentace byla jen anglicky, jak jinak. Takže mi na stole ležela otevřená papírová příručka (nebo halda papírů z tiskárny) a vedle papírový slovník.
Metoda pokus/omyl
Začal jsem pracovat metodou pokus/omyl, na což jsem byl už zvyklý a ono to celkem šlo. Prostě jsem vzal formulář a zkusil, co se stane, když tlačítku změním barvu. Jen tak, pro jistotu, abych věděl, že pracuji se správným tlačítkem. A správným formulářem, když už jsme u toho, že ho umím přeložit a spustit. Pak nastala ta zábavná část – co se stane, když posunu tohle tlačítko kousek doleva? A co když mu dám post-press trigger? Co když v tom triggeru udělám tenhle alert? A proč tohle tlačítko dělá tohle a tohle ne, v čem se liší? Jo tak, v téhle tabulce je v tomhle sloupci 1 místo 2. Ale co to vlastně znamená? Že by foreign key? A co když tam vložím něco s hdonotou 3? A co když místo alertu zavolám tuhle proceduru? Atd…. A najednou – voilá – jsem už věděl, jak to všechno funguje. Jo, není to nejrychlejší postup, ani nejefektivnější, ale nic lepšího mi nezbylo…
A tak jsem opravil nějakou chybu a šel se zeptat kolegy, jestli je to správně. On se mě zeptal, jak jsem přišel na to, že se to má řešit takhle, že to nikdo ve firmě neví. No, prostě jsem to zkusil, odpověděl jsem mu po pravdě a on se na mě díval … nevím, jak to popsat, řekl bych – směsice obdivu a …. prostě , jak můžeš jen tak něco zkoušet, co když se to pokazí? Ale to vždycky byl a je můj přístup, prostě kusem kódu nemůžu nic pokazit. (Jasně můžu odpálit nějakej mikrokontrolér nebo tak, ale … rozumíme si). A vždycky se můžu vrátit k původnímu stavu. Dnes, s gitem a podobnýma toolama je to mnohem jednodušší ale i tehdy to samozřejmě šlo. Stačilo mít správně pojmenovaný adresáře a nebýt bordelář. BTW, naposledy jsem tahle před třema rokama opravoval a dodělával něco ve vue – a to z JavaScriptu ovládám leda tak alert(). A taky ke všeobecnému údivu lidí okolo…
Takže kolega mi úplně nepomohl s tím, jestli je to správně nebo ne, jako asi ano, ale … Tak jsem to ukázal šéfovi, ten byl spokojen a to i s rychlostí, se kterou jsem to udělal, protože čekal, že to bude trvat dýl. No a příště si povíme, jak jsem to dostával do produkce.
PS: Je to skoro třicet let a tak si vše možná idealizuji. A některá terminologie je dnešní, ne tehdejší…