Sex a umění – Antické Řecko

Nedávno jsem narazil na celkem zajímavou knihu Sex a umění od Petra Horáka. Tato kniha se v pěti kapitolách věnuje zobrazení a reflexi sexu a erotiky zejména ve výtvarném umění a sochařství od nejstarších dějin až po přelom renesance a baroka – třetí kapitola se věnuje antice a to převážně antickému Řecku.

František Gellner: Tam požitek a rozkoš slinou hříchu židovská nezkazila morálka.

Tento citát umělecky reflektuje to, co zmiňovala i předchozí kapitola o Egyptě, totiž odlišné vnímání sexuality a homosexuality v Řecku a v judaismu, tedy Starém zákoně. A obecně antické Řecko a Řím představovaly jiný svět a jeho adaptace/reflexe křesťanstvím byla dosti násilná a umělá. To řešili různí filosofové, ať už ti, co roubovali křesťanství na Platóna nebo Aristotela, tak novodobí v čele s Nietzchem. Ať tak či tak, Řecké (antické) vnímání sexuality bylo jiné než naše a aplikace našich současných představ není úplně relevantní.

Nahota je demokratická

V Řecku byla běžná mužská nahota, ne však ženská, až na výjimky. Nahota je demokratická a v tomto pojetí nemá u starých řeků žádný erotický význam nebo spojitost. Koneckonců, různé harémové tančnice atd. jsou více oblečené než nahé, přesto působí opačným dojmem a jejich oblečení je rafinovaně odhalující a přitom zahalující.

Vztah k sexu byl prý v Řecku benevolentní, zejména s otrokyněmi a prostitutkami. Ale přestože byla Antika plná erotiky, tak vlastní tělesné láska byla vnímán jako nemoc, jako šílenství a prohra rozumu proti chtíči a vášni. K prostituci se přistupovalo bez předsudků, rozlišovaly se však vzdělané hétéry a chrámové prostitutky z vyšších vrstev oproti běžným holkám z nevěstinců a pouličním holkám. Podobné vnímání prostituce platilo i v Evropě zhruba do poloviny 20. století, kdy se začala prosazovat přísná monogamie. A myslím si, že i (naše) představa libovolného zneužití otrokyně se liší od tehdejší skutečnosti…

Spousta nálezů maleb (na keramice) byla zničena hned při nálezu v rámci boje za mravopočestnost. Některé se podařilo uchovat ukryté v pornografickém kabinatu neapolského muzea, a třeba skulpturu Pana kopulujícího s kozou nikdo nesměl vidět.

V knize jsou uvedeny obrázky zachycující různé pozice včetně orálních. V řeckých malbách jsou ženy spíše pasivní, pozice jsou dosti umělé až akrobatické, v římských (zachovaných z Pompejí) je vše již realističtější, i ženy si užívají a jsou plnohodnotnými členy aktu.

Sapfó aneb homosexualita byla normální

Homosexualita byla normální, ale byla chápaná jinak než dnes. Spíše jako by na pohlaví nezáleželo, božstva byla androgynní a hermafrodická a od toho se vše odvýjelo dále. Bylo to o něco složitější, jakoby cílem bylo spíše si užít danou rozkoš. Významná je básnířka Sapfó, která napsala lesbické básně. Ale ani ona nebyla nějak výjimečná ve své době, spíše se nedochovaly památky na ostatní, výjimkou je např. Warrenův pohár známý explicitním zobrazením homoerotických výjevů.

Ideálem byl malý penis, velké penisy (a některé skupinové scény) mají působit směšně a karikaturistick smích byla nejlepší zbraň proti zlým duchům. Řekové opovrhovali obřízkou (žalud má být ukryt), Římané ji později kriminalizovali. Populární bylo Kynodesmém tedy řemínek pro přivázání penisu (k opasku/noze) jako znak bohatství a postavení. Často ho využívali sportovci nebo zpěváci – https://www.sportin.art/cs/detail-clanku/umeni-vytvarne-i-sportovni-dve-strany-teze-mince. Zobrazení mužského penisu bylo často používáno ve formě amuletu nebo přívěsku. Známé jsou i malby Merkura s několika penisy rostoucími z hlavy (což symbolizovalo plodnost a ochranu před zlem). Podoba s Medůzou je čistě vizuální.

Magická moc zvednuté sukně a další gesta

Nejvíce mě v knize překvapila magická moc zvednuté sukně. Jedná se o báji (pověst) o rozveselení bohyně Démétér po únosu její dcery Persefony bohem podsvětí Hádem. Její služebná Cambé, nebo také bohyně Baubó, ji rozveselila tím, že si vyhrnula sukni a ukázal jí břicho a přirození. A toto gesto (ukázání ženského přirození) bylo používáno i proti klatbě, bouři atd. a do nedávné doby se používalo na Balkáně jako performance. Jednou z propagátorek byla i Marina Abramovič v rámci Balcan Erotic Epic.

BTW, Marina Abramovič se proslavila známým představením Rhythm 0, Neapol 1974. V tomto představení byla Marina v místnosti, ve které bylo 72 předmětů včetně nabité zbraně. Návštěvníci si s ní mohli dělat šest hodin co chtěli a ona je musela ve všem poslechnout. Opravdu by se nechala zabít nebo by na příkaz spáchala sebevraždu?

Toto a další gesta se postup času změnila z ochranných proti kletbám na vyloženě vulgární a urážlivá, ale původní význam byl ochranný. Podobným příkladem je gesto fíku (fík => fica => figa borová). Gesto fíku je palec prostrčený mezi ukazovákem a prostředníčkem, zatímco ruka je sevřená v pěst a šlo o symbol klitorisu. Zmiňuje ho Dante Aligieri v Božské komedii už jako vulgární gesto.