Po Chameleonovi museli Heloween něco udělat. Nejdříve však došlo k personálnímu zemětřesení – s Kiskem nechtěl nikdo spolupracovat kvůli jeho velkému egu a bubeník měl problémy s drogami. Řady Helloween tak posílil zpěvák Andy Deris, stylové kormidlo se stočilo zpět k heavy metalu a Master of the Ring uchlácholil většinu… pokračovat
Už předchozí album Helloween kousalo mnoho fans těžce a co teprve Chameleon… Zatímco bubliny jsou nakonec fajn deska a spousta úryvků a momentů se silně zaryje do paměti, tak o Chameleonovi se to říct nedá… Podle bookletu se Halloween při tvorbě ztratili v klávesách, orchestru, psychedelii a progresivním roku. Kiske… pokračovat
Trvalo mi asi třicet let, než jsem desku Pink Bubbles Go Ape docenil. Ona vlastně není špatná, jenom měla vyjít pod jiným jménem než Helloween. Prostě, když si ji pustím po Keeperech, tak jsem lehce zděšen, ale když si ji pustím jen tak, tak musím uznat její kvality. Helloween se… pokračovat
Keeper Of The Seven Keys Part II od Helloween je jedno z prvních opravdu metalových alb, co jsem kdy poslouchal a vlastnil. Poslouchám ho už více než třicet let a protože je tak skvělý, tak to musím mít 2x 🙂 Prostě, když už jsem nedávno kupoval jedničku s bonusama, tak… pokračovat
Legendární jednička Keeperů… Nabuzení úspěchem debutové desky angažovali Helloween nového zpěváka (M. Kiske) a stylové kormidlo otočili od thrash metalu do vln speed a power metalu – osobně bych řekl, že (si) definovali vlastní styl. O svých kvalitách ale museli přesvědčit vydavatelskou firmu – cílem bylo vyrovnat se v prodejích… pokračovat
Jedno z prvních CD, co jsem si kdy koupil, bylo debutové album Walls Of Jericho od německých speed metailstů Helloween. Helloween byl totiž na jedné z prvních kazet, co jsem měl kdy půjčené – na jedné straně Keeper (už nevím, jestli I nebo II) a na druhé straně Inuendo of… pokračovat
