Nedávno jsem psal o tom, jak nudná je většina služebních cest. Z těch několika desítek, spíše stovek, za něco stálo opravu jen pár. Mezi ty zajímavější patřilo zejména Řecko a Turecko.
Řecko
Strávil jsem necelý týden v Athénách, bylo to na konci září, modrá obloha a krásných 30 stupňů. Byl jsem na nějaké konferenci, která končila každý den cca ve tři, takže ve čtyři jsem byl na hotelu a zbytek dne jsem mohl poznávat krásy Athén. Díky tomu jsem dvakrát prošel Akropoli, Plaku a další přilehlé památky. Nakonec jsem skončil v nějaké té taverně na večeři, jo, možná to byly turistické pasti, ale co už… Nikam dál, třeba do přístavu, jsem se bohužel nedostal, já totiž ten týden musel odevzdat asi 40 stránkovou zprávu v češtině a angličtině.
Takže jsem přišel z prohlídky Athén a od devíti do půlnoci jsem psal a překládal. V mezičase mezi konferencí, prohlídkou a prací jsem se natáhl do postele a odpočíval. Měl jsem samozřejmě puštěnou klimatizaci, protože těch 30 až 35 stupňů nebylo zas tak fajn. Takže jsem se po hodině probudil zimou a z prosluněného Řecka si přivezl parádní rýmu…
Turecko
V evropské části Istanbulu jsem byl na týden. Pracovní program jsem měl zhruba do pěti, na hotel jsem se dostal cca v šest. Nikam se mi moc nechtělo, ale říkal jsem si – když už jsme jednou tady, tak se musím podívat po Istanbulu. Půlhodiny metrem do centra, dvě, tři hodinky procházení se centrem a zpět. To jsem dal tuším dva dny ze čtyř, plus v den odletu jsem měl dopoledne volno, takže jsem do dvanácti, kdy byl checkout z hotelu, strávil blouděním po Istanbulu. (Rád takhle chodím bez jakéhokoliv plánu…) Akorát jsem blbě odbočil (o 180 stupňů) a protože nejsem srab, abych koukal na mapy v telefonu, zvlášť když jsem měl tak 10 procent baterky (protože hromada fotek), tak jsem to stihl jen tak tak…
Při checkoutu mi na recepci řekli, že mám zaplatit ještě ty dvě piva, co mám psaný na pokoj. Samozřejmě jsem žádný neměl, ale na moje námitky mi řekli, že ty giny s tonikem jsou už zaplacený a zbývají jen ty piva. No hádej se s Turkem, kdy ti za tři hodiny letí letadlo. A pak mě ještě cestou v metru odchytil nějakej „zřízenec“, že karta na metro a kdesi cosi – měl jsem tu správnou, kreditu dostatek, ale on furt cosi mlel, že se to musí u tohoto automatu ověřit nebo co. Přiložil jsem teda kartu na metro k automatu a prej je teda všechno cajk, říkal. Akorát se mi tím předplatilo dalších X kreditů…
Na letišti jsem potkal kolegu, který říkal, že měli zakázáno vycházet z hotelu, protože v centru byly nějaký demonstrace na podporu istanbulského starosty nebo jak to bylo. Organizátoři akce nám říkali, že nemáme kvůli bezpečnosti a demonstracím opouštět hotely, ale to jsem nějak nezaregistroval. Žádnou demonstraci jsem ale neviděl, jen velké množství policajtů, ale to jsem bral jako místní kolorit.
Takže v konečným důsledku se ani tyhle dvě zajímavější služebky nedají považovat za výlet nebo dokonce dovolenou.
Jídlo
Rád ochutnávám různá jídla, takže jsem se jak v Řecku tak Turecku snažil ochutnat místní jídlo. V Řecku to byla v Place, kde je restaurace na restauraci, všechno míří na turisty… Turecko bylo zajímavější, protože jsem bydlel někde ne úplně v centru, takže restaurace nebyly čistě turistické ale napůl (pro) místní. Takže ten kebab byl fakt zajímavý… V paměti mi utkvěl zejména Iskender kebab. To je speciální druh jehněčího kebabu, pěkně v tom jehněčím tuku a politý máslem a na lepší trávení se k tomu podává nějaký jogurt se smetanou nebo co to je. A že to opravdu podporuje trávení jsem ve tři ráno zjistil…
