Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice - [3 fotek]
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
Nejdříve jsem si přečetl knihu "Porty, bajty, osmibity", která je věnovaná osmibitovým počítačům. Primárně se sice věnuje návrhu vlastního osmibitu ale dotýká se i jejich historie a kvůli tomu a vzpomínkám na nesmělé pokusy s assamblerem jsem si ji přečetl. No přečetl, ono šlo spíše o pomalé prolistování, některé pasáže jsem četl pozorně, jiné jen tak pro přehled a některé kapitoly jsem přeskakoval úplně.
No a pak jsem si řekl, že se teda podívám i na ta "Hradla, volty, jednočipy". Sice se věnuji profesionálně programování, ale Java, databáze, analýza a projektové vedení je od železa dosti vzdáleno. Na druhou stranu se mi v současném zaměstnání základy elektroniky hodí, jenže fyzika, resp. elektronika mě nikdy moc nešla. Jako dítě jsem měl elektromerkura a zvládl jsem postavit elektromotorek i jednoduché obvody se žárovičkama, tajně jsem si půjčoval otcovu pájku (byl elektrikář) ale moc mi to s ní nešlo.
Moje znalosti končí někde u principu rezistoru, kondenzátoru nebo diody a takový tranzistor už nepobírám - chápu, že jsou tam dva PN nebo NP přechody, ale jaký to má praktický význam už mi uniká. A jak se z uvedených součástek sestaví logický obvod provádějící NAND, NOR nebo bitové posuny nebo aspoň jak rozblikat ledku - to už jde mimo mě. A to jsem přečetl nějakou odbornou (středoškolskou) literaturu na dané téma...
Všechny uvedné jevy a problémy (a také mnohé další) vysvětluje výše zmíněná kniha "Hradla, volty, jednočipy". Ovšem ne pomocí školských vzorečků typu Ohmova nebo Kirchhoffových zákonů (které samozřejmě zmiňuje), ale mnohem přístupněji a praktičtěji. Autor navíc všechny principy pěkně vysvětluje a hlavně nabízí jednoduchý způsob, jak si vše prakticky vyzkoušet. To stačí koupit nepájivé kontaktní pole, pár ledek, kondenzátorů a dalších součástek a lze si hrát - bez pájení a dalších zbytečných komplikací.
Když jsem se dočetl až sem, tak jsem si řekl, že je to sice pěkné, ale co já s tím? Ale pak přišlo na řadu Arduino - pomocí PC programovatelná deska, která se připojí třeba právě k těm ledkám a programově řídí jejich blikání. A takto lze sestavit vlastní teploměr, vlhkoměr (tedy meteostanici), lze měřit vzdálenost, intenzitu světla a zařídit, aby se při zhasnutí rozsvítila ledka. K Arduinu lze připjit sms modul, kameru, wifi nebo bluetooth modul, ovládat elektromotorek a celé to umístit na podvozek a tak si postavit vlastního robota. Nebo si můžeme sestavit vlastní osmibitový počítač, "herní konzolu" a další, možnosti jsou neomezená a velmi lákavé.
Možnosti jsou sice lákavé, ale ještě pořád jsem si knihu četl jen tak pro zábavu. A pak jsem hledal na netu nějakou bužírku a omylem jsem našel sety pro Arduino, které obsahují vlastní Arduino a různé součástky, od základních setů po extension senzor sety. A to v ceně od 1200,- do 3000.-, čemuž prostě nelze odolat, protože je to stavebnice s návodem za pár korun, kde nehrozí, že koupím (použiji) špatné součástky. Ale přesto zatím odolávám, protože letos (2019) na to prostě nemám čas. Bohužel teda.
PS: Výše uvedené knihy bych doporučil každému vývojáři, aby si uvědomil a pochopil, jak se z kondenzátorů, rezistorů, ledek a tranzistorů dostaneme přes logické obvody až k procesoru a jak to funguje uvnitř.
