Baraka
Baraka baraka, dej sem pivo (nebo tak nějak) – bylo za časů WFC oblíbené pořekadlo – proto jsem byl docela zvědav, co přinese stejnojmenný film. Film začal zajímavě - dlouhé záběry na nějaké velehory v ranním slunci, tyto záběry jsou podmalovány hudbou a následují záběry na indické chrámy a modlící se Indy, a na mudrce. Zatím vše beze slov a já začínám pochybovat, co to vlastně je - relaxační film nebo dokument a pozvánka do Indie? Postupně se ale objevují různé záběry z dalších zemí, většinou přírodní scenérie a náboženské ceremoniály (střídané v zajímavých kontrastech) a po 20 minutách jsme v Austrálii, kde sledujeme domorodce a jejich umění. Začínám chápat, že jde o dokument o naší zemi.
Přidává se běsnění živlů i lidí (kácení stromů, povrchový důl, hořící ropné vrty). Tvůrci prostě vzali zajímavě vypadající záběry z celého světa, zejména exotické, ale také chudinské slumy a asijské robotárny, poskládali je za sebe a doplnili odpovídající hudbou. Cca od půlky vidíme současná přeplněná (nejen) asijská velkoměsta a je jasné, že tvůrcům šlo o něco více, než předvést krásu naší planety – viz. zrychlené záběry městského provozu a průmyslové výroby následované záběry na nejchudší obyvatelstvo přehrabující smetiště.
Takže jde asi o jakési ukázání zemí třetího světa - hluboké kulturní tradice, překrásná příroda a současný kontrast průmyslové vyspělosti a hluboké chudoby na druhé straně? Nevím. Ale to je výklad jedné části, jiné kousky této mozaiky lze vykládat také jinak. A každý je bude vykládat jinak. Třeba po-válečné záběry nebo kambodžské(?) koncentráky v kontrastu s indickými náboženskými rituály. Většinou jde o záběry ne-Evropské, ne-křesťanské ( I když podle titulků se natáčelo ve Vatikánu, Francii, Polsku nebo i New Yorku).
Záběry jsou pěkné (obzvláště zrychlené atmosférické jevy) a zamyšlení hodné, atmosféra mystická, hudební doprovod perfektní, film poměrně rychle uteče, ale co z toho?