Konkurs
Konkurz je první celovečerní film Miloše Formana, byť jako první je uváděn Černý Petr. Konkurz je totiž složen ze dvou, dříve natočených filmů částí. Oba černobílé filmy, které kombinují Formanovu poetiku s dokumentem se zabývají hudbou, byť každý úplně jiného žánru.
První část, pojmenovaná „Kdyby ty muziky nebyly“ je oslavou dechovkových hudeb. Začíná zvukovou zkouškou dechového orchestru, v roli dirigenta je p. Vostrčil, skutečný dirigent, který je jedním z mnoha Formanových hereckých objevů, pronáší specifické průpovídky. Další Formanův objev, Pucholt je členem orchestru. Sledujeme zkoušku i konkurenční, hasičské hudby, kdy se obě připravují na Kmochův Kolín. Z něj sledujeme záběry se slavnosti na hřbitově a následný festival dechové hudby a paralelní závody motorek, kam se z každého orchestru jeden člen ulil... Oba dva orchestry tuto neúčast samozřejmě řeší. Oba mladí chlapci jsou s patřičným komentářem vyhozeni ze svých orchestrů a tak jdou hrát do konkurenční dechovky. Film končí taneční zábavou...
Konkurs je s trochou nadsázky možné nazvat „superstar šedesátých let“. Jde totiž o dokument ze skutečného konkurzu do tehdy velmi populárního divadla Semafor. Tak se film alespoň tváří, ve skutečnosti byl konkurz organizován za účelem natáčení filmu. Ve filmu se mihnou skutečné zpěvačky jako třeba Hana Hegerová, Pavlína Filipovská nebo Yvonne Přenosilová, a zpěvačky divadla Semafor. Dále dojde i na zkoušku divadelní hry o Jonášovi, tedy zejména na hlavní protagonisty, Šlitra a Suchého, což nám dává dobrou příležitost vidět je „zamlada“. Tentokrát zní filmem rokenrol, ale skoro mi přišel zajímavější doprovod u první povídky, přestože šlo o dechovku. Přesto, že je tento film logicky založen na všednosti, dennodennosti a jisté trapnosti a rozpacích, Formana asi ani nenapadlo, že by někdo kdy mohl sledovat věci typu hvězdná pěchota (míněn odpad ze superstar v čele s Aničkou Dajdou), takže vše je v únosných mezích. Až cca v půlce sledujeme sestřih písničky (Oliver Twist a další), v podání různých zpěvaček – což je střihově velmi zajímavá scéna, jedna z mála neautentických. Zachycená je i situace, kdy dívce tréma nedovolí zpívat. Ale rozhodně je zajímavé sledovat tehdejší módu ať už v oblékání nebo účesech. Sledujeme i druhou dívku, jak utíká ze zaměstnání a hledá vhodnou výmluvu, včetně následného kázání, až se vše provalí. Konkurz je vlastně poloamatérský fiktivní dokument, u kterého nebyl dán přesný scénář, jde o improvizace herců resp. neherců.
V obou filmech se odehrávají drobné příběhy, pro diváka je ale problém "vydolovat" je z filmu - jak už to v realitě bývá - jsou příliš skryty mezi ostatními událostmi. Jde o typické Formanovské bezherecké, bezdějové zachycení dennodenní reality, ještě syrovější než v dalších filmech. Snad ve všech Formanových filmech z tohoto období se opakuje "kázání" otce/vedoucího k někomu mladému (prostě generační střet), ale je to prakticky totéž a už to nepřekvapí.