Addams Family
Klasická kultovní černá komedie o svérázné, hororové rodině. Nevím, kde je původ této rodiny, asi v nějakém komixu, já se s nimi setkal poprvé před dvaceti lety u babičky v černobílém seriálu a už tehdy mě nadchli. V roce 1991 byl natočen film, který se dočkal pokračování a který přivádí na scénu manžele Goméze a Morticiu, jejich děti Wednesday a Pugsleyho, sluhu Lurche, ruku „věc“ a další bizarní postavičky v příběhu hledání ztraceného bratra Festera, v mládí zapuzeného a po dlouhých dvacet pěti letech nalezeného.
Příběh je celkem prostý – Gordon využívá své podoby se ztraceným Festerem a vetře se do rodiny Addamsů, aby získal jejich bohatství, což se mu nakonec sice podaří, ale později se mu po svérázné rodině zasteskne, a nakonec se ukáže, že ve skutečnosti je opravdu Fester Addams. Co dělá film a celou rodinu kouzlenou je bizarní a černá atmosféra, plná cynického humoru, kterému se nebude smát každý. Celá rodina si libuje v pohřebních a temných záležitostech, takže když např. Morticii natáhnou na skřipec, ta se jen slastně usměje. A každá postavička je bizarní, matka Addamsová, stará čarodějnice, neustále vaří různé lektvary, bratranec To je metrová postavička plná vlasů, Wednesday neustále přemýšlí, jak zabít Pugsleyho apod. Tyto drobnosti v celovečerním formátu nemají šanci moc vyniknout, a ti je docela škoda, určitě stojí za to, všímat si každého záběru. Některé, třeba taneční scény, jsou ovšem excelentní....
Kouzelné je i když je celá rodina přesunuta z tajemného starého domu do běžného domku a Morticia hledá práci, kdy spolehlivě rozpláče všechny děti ve školce při vykládání pohádky. Nádherný je i romantický vztah mrtvolně bledé Morticie a temperamentního a fešáckého Goméze, který zbožňuje svého staršího bratra Festera, který má charisma mrtvé ryby a vzhled masového vraha – kdybyste ho potkali v noci v parku, beze slov mu odevzdáte peněženku...
Chování, zvyky a reakce všech zúčastněných jsou také naprosto odlišné (o skřipci jsem již psal, a podobně to dopadá prakticky u všeho...), než by se od normálních lidí čekalo, takže kdo chce, tak najde v každém záběru nějakou drobnou humornou nebo zajímavou situaci. Vše je ale decentní a střídmé a přeci jenom, film je z roku 1991, takže proti dnešním bombastickým efektům působí krotce, ale to mu vůbec neubírá na síle a originalitě. Ale co naplat, druhý díl je mnohem vydařenější, přesto si myslím, že by si málokterý filmový fanda měl nechat tento film ujít...