Tři přání
V úvodu této komedie poznáváme mladé manžele Věru a Petra, kteří žijí s malým synkem Petříkem v Praze u rodičů. Jejich manželství není úplně ideální, Petr hájí socialismus, nejde o žádného agitátora, pouze je přesvědčen, že se jednou budou mít všichni lépe, ale Věra by se chtěla mít dobře hned. Jednoho dne pustí Petr v trolejbuse sednout dědu, který mu dává za odměnu zvoneček a tvrdí, že je kouzelný dědeček z pohádky a splní mu tři přání. Petr tomu samozřejmě nevěří a tak si přeje, aby se dnes nedělalo. Když dorazí do práce, dozví se od kolegy a kamaráda Karla (Vl.Brodský), že se dnes nepracuje, protože je manifestace.
Druhé přání, stále ještě nevěřícího Petra je, aby trefil na střelnici vždy střed a tak přichází domů obtěžkán dárky i problémem, jaké bude jeho třetí přání. Nakonec přichází s tím, že chce spokojeně žít, tedy mít byt, peníze, auto atd. Dědeček sice nesouhlasí, že mu to zajistí spokojený život, ale Petr je přesvědčen o své pravdě a kdykoliv má nějaký problém, zazvoní, objeví se dědeček a problém vyřeší.
Petr nejdříve získá krásný a velký byt, byť na úkor rodiny s pěti dětmi, v bance dostane výhodnou půjčku a v loterii vyhraje auto. Když se v zaměstnání začnou množit anonymy, kde na vše bere, představuje se dědeček jako jeho známý ministr a díky tomu je Petr povýšen. Ale nic z toho Petrovi štěstí nepřináší, hádky s náročnou manželkou jsou ještě horší než dříve, Věra navíc začíná agitovat za socialismus, protože vidí, že se mají dobře, a nechápe Petrův skepticismus. Navíc se začíná hroutit staré přátelství s Karlem, který najednou vidí Petra úplně jinak.
K dovršení neštěstí se Karel zúčastní televizní soutěže, kde má vymyslet, jak zlevnit šaty o čtvrtinu. Místo toho začne vykládat absurdní příklad plýtvání od nich z podniku a končí tím, že kdyby každý šetřil a pracoval správně, tak by tyto krásné šaty stály polovinu. Za to je samozřejmě vyhozen pro ztrátu důvěry, Petr chce za něj bojovat, ale nemůže najít zvoneček, později zjistí, že si s ním hraje Petřík. To už je považován za nemocného, schází se celá rodina, kterou musí nejdříve dědeček přesvědčit sněžením i zmizením, že je opravdu kouzelný. Dědeček navíc odmítá splnit Petrovo přání, protože s jeho spokojeností nesouvisí, ale pod podmínkou vrácení zvonečku souhlasí. Varuje však Petra, že na Karlově vyhození mohl mít zájem někdo vyšší, a když se ho Petr zastane, taky může přijít o vše - byt, auto, povýšení. Zazvoní Petr nebo nezazvoní - tuto otázku nechávají tvůrci otevřenou.
Film přináší celkem závažné téma, které není jednoduché ani dnes, natož koncem padesátých let a tak jeho tvůrci nesměli pár let točit. Kromě tématu stojí za zmínku zpracování, podobně jako v dalších filmech z této doby se dočkáme ironických komentářů některých postav. Dědeček se vždy objevuje v nápaditém převleku, např. jako ministr, bytový referent, úředník z banky ale také jako popelář nebo veterán z války, výborné je i ztvárnění Karla, kde vystupuje Vl.Brodský jako nenápadný, ale o to zásadovější bojovník za pravdu, jako třeba v Bílé paní. Zajímavé jsou i postavy Petrových rodičů, např. otcovo neodporování. Celé zpracování je mírně netradiční a originální, zajímavá je i post-budovatelská atmosféra končících padesátých let a vystřízlivění z prvotního nadšení. A byť jde o celkem obligátní téma, klade nepříjemné otázky i dnešním divákům - schválně - kdo z nás by zazvonil?