Plan 9 - From Outer Space
Tento černobílý film z roku 1959 má přízvisko nejhorší film všech dob, také se o něm mluví jako o nejklasičtějším sci-fi béčku. Režíroval ho nejhorší režisér všech dob, totiž Ed Wood, dílo inspirovalo Tima Burtona a objevil se v něm i kultovní herec Béla Lugozi.
Úvod patří pohřbu manželky starého pána, ta se vzápětí objevuje na scéně jako Vampirela a straší na hřbitově. Záhy je zavražděn a vstává z mrtvých i její manžel (B.Lugosi) jako Ghoul man, podobný osud čeká také policejního důstojníka vyšetřující podivné události na hřbitově. Paralelně sledujeme pilota dopravního letadla Jeffa, ten během letu potkává létající talíře. Jeff žije s manželkou Paulou v blízkosti nám známého hřbitova a oba manželé jsou postupně zataženi do událostí, které spojují nemrtvé a létající talíře. O existenci létajících talířů se totiž ví, vlády ji však popírají a tají, protože se marně snaží o kontakt. My se ocitáme na základně mimozemšťanů, ti plánují ovládnutí Země pomocí plánu 9, totiž pomocí mrtvých. V závěru vnikne několik místních policistů, důstojník pověřený navázáním kontaktu a Jeff do talíře, po šarvátce s osádkou jej zničí a tím zachrání lidstvo, Zemi i Paulu.
Film kombinuje sci-fi a horror, vidíme tedy mnoho záběrů ze hřbitova, kde se toporně mátoží Vampirela a Lugozi. Tyto záběry evokují meziválečné horrory a jako jediné mají jakýsi punc atmosféry a to přes své opakování a až parodické vyznění. Zbytek filmu totiž obsahuje pouze klišé a blbosti, jako parodie by to mělo něco do sebe, bohužel je to myšleno vážně. Dialogy působí jako když jsou vymýšleny přímo na place bez ohledu na zbytek filmu, snad polovinu děje odvypráví vypravěč nad záběry až Monty-Pythonovským odtažitým stylem. Na nesmyslném vyznění se podílí i nelogické scény jako ta, když Paule vleze do ložnice Ghoul men. Paula mu uteče a utíká na hřbitov, v opakovaných záběrech pobíhá zběsile sem a tam, zpoza stromu ji sleduje Vampirela. Podobně tragicky jako děj dopadají i sci-fi kulisy. Interiér kosmické lodi vypadá jako prázdný obývák s obyčejným stolem, létající talíře zdálky připomínají běžné pokličky a zblízka zase běžnou zástavbu. Záběry jsou několikrát použity a změny dne na noc, tedy nelogické a do očí bijící zjasnění nebo ztmavnutí scény, raději ani nekomentuji.
Při sledování má člověk prostě dojem, že během té hodiny a čtvrt, kterou film trvá, by dokázal napsat lepší scénář. Na druhou stranu si nemyslím, že by byl "Plan 9" proti ostatním béčkům oné doby takový propadák, i když jsem jich moc neviděl. Ale zviditelnění přes Burtona a punc nejhoršího filmu se postaralo filmu o určitou proslulost, bez které by po právu upadl v zapomnění. Film, byť blbý, přináší také příležitost vidět Bélu Lugoziho, i když i on, jako všichni ostatní, působí jako nechtěná vlastní karikatura.