Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 1 - zobrazeno v: 19.03.2024 - 10:14:50
Verunka (29.09.2009 - 10:45:57):
Protože já patřím do správné "cílové skupiny" a historické společenské romány z anglického prostředí mám ráda, celkově se mi seriál líbil dokonce i dějem i postavami, o nádherných exteriérech hlavně z pustého mořského pobřeží ani nemluvě. Ale ten život v tom venkovském domečku v pustině musel být opravdu drsnější - musely asi pracovat dost, když neměly služku - nejen míchat těsto. :-) Některé zdánlivé nelogičnosti dokážu celkem pochopit, jen ten hlavní dějový zvrat, že hlavní hrdina je matkou vyděděn a jeho druhý bratr ne, to je vážně divné. Možná si matka uvědomila, že víc synů už prostě nemá a někdo by dědit měl... :-) A možná je to v knize vysvětleno lépe... S těmi postavami, co se ti zdály divné, je to trošku složitější. Román je podle mě celkem propracovaný a relativně smysluplný a nedá se shrnout větou: "Hlavní hrdinky se potrápí, divák si zapláče a nakonec to dobře dopadne." U Elinor šlo podle mě hlavně o kontrast s její sestrou - přísně realistický postoj k životu oproti romantismu, obojí v extrémní formě a vyprávěné z pohledu Elinor, se kterou se asi autorka ztotožnila více než s "divokou a krásnou" Marianne. Elinor trápí to, že v její city nikdo nevěří jen proto, že zůstává nohama pevně na zemi a vše hrdě ukrývá uvnitř. S mužskými hrdiny to také není tak jednoznačné - není záporák Willoughby a klaďas Edward. Oba se chovají v podstatě dost podobně po většinu děje, zamilovávají se, baví se a trápí (nechtíc) své obdivovatelky, které se v nich nevyznají a neví, co si mají myslet. Až v posledních okamžicích se rozhodne. Čestný Edward, přestože miluje Elinor, se ke své "chybě z mládí" postaví čelem a chce si vzít Lucy, i když už ji asi nemiluje (nebo miluje obě, já nevím... :-)). Kdeždo Willoughby se zachová z našeho hlediska docela omluvitelně. Dostal se do potíží, před svou "chybou z mládí" utíká, a tak se racionálně ožení pro peníze. Marianně přitom velmi ublíží, ale nakonec se jí přijde omluvit, neznamená to, že by ji nikdy nemiloval. Elinor si Edwardův krok definitivně získá, kdežto Willoughbyho zcela odsoudí. Má to svou logiku, ale my už soudíme jinak - Edward je podivím, chce se oženit jen pro starý závazek, a Willoughbyho je nám líto, že jeho vysvětlení nebylo přijato shovívavěji...
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Související články: