Monty Python: Život Briana
Druhý Monty Pythonovský film je zároveň jejich filmem nejlepším a dokonce se řadí mezi nejlepší komedie všech dob - pro mě tedy určitě.
Děj filmu se odehrává kolem roku 33 v Jeruzalémě a jde o jednu z prvních parodií na téma novozákonních událostí. Brian Cohen je běžný žid, pouze si ho při narození spletli tři mudrci se spasitelem. Ale jinak je zcela normální, nenávidí Římany a s matkou chodí na kamenování, kam mají ženy vstup zakázán a tak to řeší falešnými fousy. Brian prodává občerstvení na stadionu, kde se přidává k židovské teroristické osvobozenecké organizaci, samozřejmě kvůli krásné Juditě. Skupinu vede Reg (John Cleese v jedné ze svých nejlepších rolí) a činnost skupiny spočívá hlavně ve věčných rezolucích a absurdních požadavcích, kde Stan/Loretta bojuje za své právo rodit děti, i když nemá vagínu. Brian je přijat pouze pod podmínkou, že napíše na zeď paláce "Římané, jděte domů", což sice napíše, ale špatnou latinou. A tak ho římský voják opravuje a nakonec mu přikáže za trest nápis stokrát opsat, ráno je tedy celý palác popsán tímto heslem a z Briana je rázem hrdina.
Následuje představení plánu na přepadení Pilátova paláce a unesení jeho manželky, protože Římané pro nás nic neudělali, kromě akvaduktu, silnic, bezpečnosti, školství, ... Reg se samozřejmě akce neúčastní, komando v paláci narazí na nepřátelskou židovskou organizací a vzájemně se pobijí, i když je Brian přemlouvá k boji (což právě dělají) se společným nepřítelem, tedy Římanům a ne proti další frakci. Masakr přežije pouze Brian, který je předveden před ráčkujícího Piláta a Brianův výslech sklouzne k žertovným jménům. Ty ale Pilát nechápe, protože jeho přítel v Římě se skutečně jmenuje Biggus Diggus (Pius Čůrus) a nastálý zmatek využije Brian k útěku.
Během útěku se začne vydávat za potulného kazatele, kterých je tehdejší Jeruzalém plný, bohužel zaujme skupinu následovatelů. Marně jim opakuje, že lidé mají být svobodní a nezávislí, oni ho jen slepě následují a opakují po něm. Nakonec Briana Římani znovu zatknou a i přes rozhodné rezoluce jeho organizace ho pošlou na ukřižování. Ani milost ráčkujícího Piláta a šišlajícího Čůruse mu nepomůže, jeden vtipálek je propuštěn místo něj a "tupí Římani nerozumí legraci". Na kříži ho nepotěší ani matčiny nadávky, nezachrání ho ani sebevražedné komando a tak si spolu s ostatními ukřižovanými zpívá "Život vždy z té lepší stránky ber"...
V tomto filmu doslova platí to, že co scéna, to skvělý vtip, hláška nebo gag, vrcholem je pak Brian-kazatel (cesta sandálu a dýně, poustevník, který 18 let nepromluvil). Výborný je i ex-leprotik, Brianova matka, žalářníci nebo Brianův boj za individualismus, tedy davové skandování "Všichni jsme osobnosti" nebo výzva "Běžte do prdele" následovaná dotazem "A jak máme jít do prdele?" - a takto bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho. Absurdní úkrok bokem tvoří cca minutová scéna s mimozemšťany, což je asi jediný moment, bez něhož bych se obešel.
Na boji proti Římanům je skvěle parodován osvobozenecký boj, levicový terorismus i boj mezi různými frakcemi. Film je zkrátka politicky nekorektní až na půdu, i když velmi jemným (ale o to ostřejším) způsobem - naštěstí byl natočen v době, kdy to nikomu nevadilo. I v tomto filmu se každý ze základních herců skupiny Monty Python objevuje v mnoha rolích, ale jednoznačně vyčnívá John Cleese jako Reg.
