Král Králů
V úvodu tohoto méně známého českého filmu z roku 1962 zachrání Alois Králů (J.Sovák), dělník na montáži, život arabskému šejkovi. Poté se Lojza vrací do Prahy, do ČKD, kde jeho běžný život dělníka naruší příjezd šejkova vyslance (M.Kopecký), který Lojzovi oznámí, že šejk zemřel a ustavil ho dočasným regentem, resp. králem. Lojza samozřejmě vše považuje za bláznovství ale postupně situaci přijme.
Z této zvláštní situace plyne spousta nepochopení a absurdních situací. Ty plynou jednak z toho, že se občan socialistické republiky stal králem, další nedorozumnění plynou z toho, že se jmenuje Králů. Vyslanec má navíc svoje vlastní zájmy a tak se snaží Lojzu přimět k abdikaci, jenže jeho přítelkyně (J.Bohdalová) se velmi rychle sžije s rolí budoucí královny. Když se Lojzu nepodaří k abdikaci přesvědčit, rozhodne tajemný hlas na záchodě instruující velvyslance o likvidaci na kterou je povolán odborník. To ale vyslanec znervózní, fyzická likvidace se mu příčí a Lojzu v poslední chvíli zachrání. A on mu rád podepíše abdikaci, protože v jeho království zatím došlo k lidové revoluci.
Film zachycuje absurditu a ironii 60. let a skvěle jsem se u něj pobavil. Ať už u absurdních situací, kdy třeba Sovák nemůže vstoupit do továrny, protože je králem cizí země, nebo u slovních hříček typu - já jsem Králů a král - král jako je někdo zedník. Dalším zdrojem komických situací je výchova budoucího královského páru, což dává prostor J.Bohdalové uplatnit její šarm i předvést se v různých kostýmech.
Vynikající je i M.Kopecký, který s cizím přízvukem líčí špatné poměry a jako cizinec roztomile plete český jazyk. Snaží se Lojzu odradit třeba líčením harému a dalších orientálních specifik, snaží se ho uplatit pražským (=evropským) komfortem. A když líčí bídné poměry obyvatel, chápe to Lojza, jako uvědomělý soudruh tak, že jim zlepší životní situaci. Některé hlášky jsou docela odvážné - třeba když vyslanec říká - u nás jsou popravy, u vás (v ČSR) nejsou a lid chce zábavu, my máme popravy, vy máte kina. A v tomto duchu vtipkuje Kopecký ještě několikrát...
Mezi skvělé postavičky patří Lojzův spolubydlící Eda (V.Brodský), stále spící a náměsíčný flegmatik - účel postavy sice nechápu, ale je krásná. Podobně Kemr prodávající staré auto nebo skoro úchylný likvidátor - jakýsi předobraz Viktora čističe. A jeho odjezd zakončený "Ať tě vezme čert" je také skvělý.
Zajímavé je, že přes jemnou ironii film stále propaguje socialismu, i když se často pohybuje na hraně, podobně jako další díla té doby.
- Alena
- Ať žijí duchové
- Až přijde kocour
- Bílá paní
- Císařův pekař - Pekařův císař
- Co je doma, to se počítá, pánové...
- Červená ještěrka
- Dáma na kolejích
- Dědeček Automobil
- Divá Bára
- Dobrý voják Švejk - Poslušně hlásím
- Dovolená s Andělem
- Florenc 13,30
- F.L.Věk
- Husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Proti Všem
- Hvězda mého srdce
- Chalupáři
- Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách
- Křtiny
- Marečku, podejte mi pero
- Mezi námi zloději
- Muž v povětří
- Muž z prvního století
- Na samotě u lesa
- Návštěvníci (Adam 84)
- Nejlepší člověk
- Noc na Karlštejně
- Ostře sledované vlaky
- O věcech nadpřirozených
- Pěnička a Paraplíčko
- Provdám svoji ženu
- Pyšná princezna
- Rozmarné léto
- Slaměný klobouk
- Slasti Otce Vlasti
- Slepice a kostelník
- Smrt černého krále
- Srdečný pozdrav ze Zeměkoule
- Svatby Pana Voka
- Světáci
- Šíleně smutná princezna
- Taková normální rodinka
- Tři přání
- Ucho
- U nás v Mechově
- Vražda ing. Čerta
- Vražda v hotelu Excelsior
- Všichni dobří rodáci
- Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
- Zabil jsem Einsteina, pánové...
- Zaostřit prosím!