Neil Gaiman - Nikdykde
Pokud něco závidím britskému divákovi, tak to jsou určitě seriály z produkce veřejnoprávní BBC - pokud by i naše ČT točila seriály jako Červený trpaslík nebo Jistě pane ministře, o Monty Python nemluvě, tak by mě koncesionářské poplatky vůbec nemrzely. Proč o tom píši v recenzi na knihu Nikdykde? Protože v případě této knihy jde právě o přepis televizního seriálu z produkce BBC, který je spíše fantasy než humorný, ale celkové vyznění je nakonec fantasy humorné.
Prostě a jednoduše - existují dva Londýny, ten běžný se nazývá nadlondýn a ten druhý podlondýn. Jsou vzájemně oddělené a přesto spojené - a občas mezi nimi někdo propadne. A to je právě případ našeho hrdiny Richarda, který jednoho dne zachrání tajemnou dívku jménem Dvířka, v důsledku toho přestane pro nadlondýn existovat a ocitne se v podlondýně, kde doprovází Dvířku na jejích dobrodružstvích. Podlondýn je fantastické místo, kde stanice metra existují v doslovné podobě názvů, to stejné platí pro mosty a další místa. Zaplněné je bizarními postavičkami typu krysomluvčích, ptačího muže, lovkyně Hunter nebo markýze de Carabase, průvodce našich hrdinů podzemím, atd. Dvířka se snaží zjistit, kdo a proč vyvraždil její rodinu, vrazi po ní stále jdou, výborná dvojka vrahů, pánové Bandemar a Croup ale evokuje podobnou zavedenou vražednou dvojku z jedné Pratchettovy zeměplochy. Role jednotlivých společníků Dvířky se mění, nakonec skoro nikdo není tím, kým se na začátku zdál, ani anděl Islington ne. A nakonec to stejně dobře dopadne a dveře dalších sérií jsou otevřeny. Děj je nabit londýnskými reáliemi a odkazy, takže ne vše je pro nás srozumitelné a překladatelka odvedla solidní kus práce. Stejně si ale toto dílko nedovedu představit v podobě TV seriálu, hodně totiž pracuje s fantazií a představivostí. Díky této knize utekla jedna neděle zatraceně rychle.