Ikarie 06/05
K tomu, abych se nějak vyjádřil k Ikárii, našemu nejstaršímu a nejlepšímu (protože prakticky jedinému) sci-fi časopisu se odhodlávám už rok, možná i dýl. V poslední době se měsíc co měsíc chystám napsat redakci kritický dopis, ale nikdy na to nedojde, tak si nejnovější číslo aspoň zrecenzuji sem. Vede mě k tomu několik věcí z pár posledních čísel, a možná to nové nebude v tomto trendu pokračovat.
Docela mi totiž vadí určité stesky redakce nad neprodejností a obtížemi, které vydávání časopisu znamená. Tyto stesky jsou vyvažované konstatováním, že jde o literární časopis bez dotací, a i s malou mírou reklamy. Prostě začínat 3x ročně časopis úvodníkem o ekonomických problémech mi dnes přijde přinejmenším podivné - možná redakce hraje na to vytvořit jakousi komunitu čtenářů, fandom, ale tento fenomén mi připadá příliš svázán s předlistopadovou nemožností jiné realizace - byť uplynulo již přes 15 let. Nebo o jakési falešné elitářství - nevím, ale situace v české sci-fi, tak jak je prezentována lidmi z okruhu Ikarie, se mi jeví přinejmenším zatuchlá. A to se o dění prakticky nezajímám. Prostě doufám, že česká sci-fi nerovná se Ikarie. PS: Samozřejmě, že vím, že fandom existuje i ve světě, a místy je i velmi vlivný, třeba treckies dokonce ovlivňovali podobu seriálu, jestli se nepletu...
Potom mi vadí nekritické oslavování určitého okruhu lidí, jakýsi „okruh Ikarie“ - občas mám pocit, že část článků nikdo nečte, a že jsou publikovány jaksi za zásluhy (a doby, kdy jsem já sám přečetl Ikárii od začátku do konce a někdy i dvakrát jsou dávno - tak deset let - pryč). Když k tomu přidám mizernou úroveň povídek, např. minule v povídce o holocaustu chyběl fantastický motiv, nabízí se otázka, proč vlastně Ikarii kupuji. Ale to je na jinou úvahu, vraťme se k aktuálnímu květnovému číslu.
V každém čísle vždy nejdřív přelítnu recenze filmů a knih a další publicistiku. Spíš abych se dozvěděl, co zajímavého se děje, jinak mi tedy recenze nepřipadají moc objevné - nechápu, proč se musí mezi filmy hodnotit kdejaké céčko a pak je i velký film hodnocen na dvou odstavcích. Většina knižních recenzí je věnována nekvalitní fantasy pro mládež (podle recenzentů), a je patřičně zkritizována - to opravdu nevychází nic zajímavého? Workshop O.Neffa také moc nechápu - tahle moderovaná diskuse o kontaktu by slušela nějakému webu, tištěná podoba mi přijde příliš vytržená z kontextu a na malém prostoru. Vrbenskou nečtu - ze začátku mě nezaujala a teď taky ne – ale aktuální článek jsem přečetl poprvé celý, a jenom díky tomu, že se věnuje Tristanovi a Isoldě. Taky článek o hudbě patří jinam, a bylo by dobrý, kdyby neobsahoval místo češtiny paznaky - o pár překlepech v ostatních článcích nemluvě - hlavě že ve většině knižních recenzí páni redaktoři hodnotí úroveň češtiny - zamést před vlastním prahem by neškodilo - já vím, koště nebylo v seznamu :-) A plakát uprostřed je taky nepochopitelný - jak ho vyndat bez celkové destrukce časopisu - ne, že bych se o něco takového pokoušel... Pozitivně hodnotím fantastickou vědu a články o komixu.
A teď k jádru Ikarie, k povídkám: První povídka je krátká ukázka z post-katastrofické Anglie, kde se děti vyrábějí jako hračka pro bohaté dívky, nahození námětu je fajn, ale chtělo by to větší plochu - a ani bych se nedivil, kdyby autor v tématu dál pokračoval. Druhá povídka je taková poctivá, obyčejná povídka o cestě časem a potřebě změnit současnost aby v roce 2009 lidstvo nevyhynulo. Čtivé, ale nijak nevybočující - takže mě cena Hugo za tuto povídku docela překvapila. Následuje krátký dopis českého autora z finále Ikarose, ten sem teda nějak nepochopil, co tím autor mínil. Následuje povídka od J.Rečkové, druhá v letošním Ikarovi, která pojednává o emzácích vylepšujících chytré děti, a jejich následném držení v ústavech na příběhu mladé doktorky na stáži, poměrně zajímavé a čtivé, proložené hláškami a chytrým komentováním situace. Další povídka, opět z finále Ikara (co by Ikarie tiskla bez této soutěže?). Krátká hříčka o pilotovi, který přišel o ženu a dceru, ve světě kde se osidlují planety klonováním, a na jedné takové chce naklonovat ženu, kvůli banální nehodě má málo materiálu, zbude pouze na dceru... No nevím.
Tak na zahnání dlouhé chvíle dobrý, ale že bych se k libovolné povídce nějak vracel, to tedy ne.
Na to, že v číslo je povídka ověnčená Hugem a další tři z finále Ikara, tak mi úroveň (sci-fi povídek) připadá bídná - nebo su blbej já? Že jsem příliš kritický? Mám k tomu dva důvody - toto je první článek na toto téma a prostě jsem cítil potřebu se vyjádřit k Ikarii celkově, příště, bude-li nějaké příště, se budu držet více vlastních povídek. A druhý důvod je ten, že mě k takovému postoji Ikarie jako taková svádí - prostě když si ji přečtu tak mám takový podivný elitářsko-arogantní pocit, vyvážený naštěstí občas zajímavými povídkami. Prostě se časopis na jednu stranu se tváří, že je pro všechny čtenáře, na druhou stranu, zejména u recenzí, těžce kritizuje a tváří se elitářsky.
- Ikarie 06/06
- Ikarie 06/07
- Ikarie 06/08
- Ikarie 06/09
- Ikarie 06/10
- Ikarie 06/11
- Ikarie 06/12
- Ikarie 07/01
- Ikarie 07/02
- Ikarie 07/03
- Imperium Bohemorum - Fantastické dějiny zemí Koruny české
- Kde jsou recenze Ikarie?
- Pod kočičími hlavami
- Trochu divné kusy 1, editor Martin Šust
- Trochu divné kusy 2, editor Martin Šust
- Trochu divné kusy 3, editor Martin Šust