J.R.R.Tolkien - Dvě věže
Druhý díl ságy o válce o prsten od J.R.R.Tolkiena začíná přesně tam, kde končil předchozí díl, totiž rozdělením nebo rozbitím družiny. Skřeti přepadnou a zabijí Boromira a odvlečou Pipina a Smíška. Aragorn, Legolas a Gimli skřety sledují, ale nedostihnou, zato se setkají s Rohanskými jezdci, kteří jim líčí, jak pobyli skřety, o žádných hobitech ale nic neví. Aragorn a společníci od jezdců dostanou koně a jedou se podívat na to místo. Mnohem zajímavější je únos hobitů skřety, i pro jejich hádky, kde se objevuje Grišnak (toto jméno používá Varg Vikernes, vůdčí člen Burzum, momentálně ve vězení za Euronymovu vraždu – ale to každý ví).
Hobitům se totiž podařilo odplížit (využili Grišnakovu touhu po prstenu) do starého lesa Fangornu, kde se setkávají s entem Stromovousem, předkem a strážcem stromů (enti jsou pastýři lesů), který přemýšlí, co se sousedem Sarumanem – jeho nepřístojnosti chce s pomocí dalších entů zarazit. Hobiti zde zapůsobí doslova jako katalyzátor. Ale entů je málo, někteří zestromovatěli, navíc nejsou enťata, protože se ztratili entky :-) Pipin a Smíšek se se Stromovousem vydávají na entí sraz - ale entština je neukvapený jazyk, a tak trvá několik dní, než se rozhodnou vyrazit do Železného pasu, kde má Saruman věž. Celé setkání s enty působí velmi zajímavě a svým způsobem roztomile – a není to poprvé, co se projevuje určitá Tolkienova láska ke stromům (prezentovaná u elfů nebo právě u entů).
Zbytek družiny hledá hobity v místech bitvy Rohanských jezdců se skřety, nalézají stopy a vydávají se do Fangornu, kde se setkávají se Sarumanem, z něhož se vyklube Gandalf Bílý. S ním se vydávají do Edorasu ke králi Rohanu, který je omámen sny červivce Grímy, ze kterých ho Gandalf osvobodí - opět bez nějakých větších efektů. Vojsko (Rohanští jezdci, Aragorn, legolas, Gimli a Gandalf) se vydává proti Sarumanovi, děti, ženy a starci do úkrytu v horách. A Aragorn spatří poprvé Eówyn, paní Rohanu. Zmíněné vojsko se vydává k Helmovu žlebu, kde dojde k bitvě o Helmův žleb s hordou skřetů. Boj je dlouhý a skoro marný, až v poslední chvíli se obránci vzmuží i díky posile a zachrání se. V celé bitevní vřavě mi akorát nesedí špičkování Gimliho a Legolase ohledně počtu mrtvých - nejdříve mi přišlo trochu divné, že se některé postavy chovají spíš jak na školním výletě do Průhonic, ale pak jsem si uvědomil, že je to mnohem víc zlidšťuje, že nejde o žádné supermany, hrdinské v každém okamžiku.
Malá skupina pod vedením Gandalfa jede vyjednávat ze Sarumanem do jeho věže – pevnost je totiž již dobyta enty, takže nalézají trosky a v nich Pipna a Smíška, kteří vyřizují pozdravy od Stromovouse, který převzal vládu nad železným pasem. Saruman však zůstává ve své věži s červivcem. Tyto dvě scény, totiž popis entího boje, který je mohutný a velkolepý, a rozhovor Gandalfa a Saurona jsou podle mě hodně silné a zajímavé...
Ve druhé části knihy sledujeme putování Froda a Sama – Frodo si ochočí Gluma, který je provádí močálem a svádí přitom těžký vnitřní boj, což je také velmi zajímavá část - Glum je stejně zvláštní postava, vzbuzuje jak odpor, tak lítost, ale jeho postava je i částečně komická. Bránou do Mordoru nedokáží projít, ale Glum je láká na jinou cestu, méně střeženou... Sam mu sice nedůvěřuje, ale nakonec jim nic jiného nezbývá. Setkávají se Faramirem, Boromirovým bratrem a během následující konverzační bitvy Sam proflákne, že nesou prsten – Faramir ale není jako Boromir a nechává je jít. Glum Faramirovým lidem sice nejdřív vyklouzne, pak ho mají na mušce, ale Frodo ho zachrání - tyto dvě kapitoly rozhovoru (nebo také částečného slovního souboje) Froda s Faramirem, mě docela zaujaly, nemluvě o záchraně Gluma a také o vztahu Glum – Frodo oba jsou nositelé prstenu...
Pod Glumovým vedením se vydrápou do průsmyku, a v podzemních chodbách se ukáže, že je Glum nakonec stejně zradil, přivádí je jako potravu strašlivé Odule, a doufá, že „až to vyvrhne kostišky, on najde svého miláška“ (=prsten)... Po lítém boji je Odula raněná, Sam si myslí, že je Frodo mrtev a tak přebírá prsten - skřeti se zmocňují Frodova těla, ale z jejich řeči Sam pochopí, že není mrtvý. Tak končí druhá kniha.
Tento díl se mi líbil mnohem víc, dokonce linie Frodo-Glum mě hodně zaujala, ale Glumova zrada mě hodně překvapila a do předchozího průběhu a obrazu Gluma mi vůbec nezapadá....