images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Ladislav Klíma - Český román a jiné texty

klima

Tento útlý svazek z produkce LK nelze jistě považovat za reprezentativní podobu autorových textů, na druhou stranu je výbor cenově dostupný. Soubor přináší další úhel pohledu na svět tohoto svérázného filosofa a spisovatele, všechny texty vycházejí z autorova pojetí vůle a světa jako hříčky a přinášejí mírně erotickou atmosféru, v níž se spojuje láska i smrt. Díky tomu jsou texty celkem provokativní a svým způsobem potřebují podobně naladěného a celkem otrlého čtenáře.

Český román

V závěru románu se jedna z postav ptá autora, co vlastně tento román představuje, zda propaguje myšlenku, že Češi mají obnovit římský heroismus, nebo je to kresba pěti perverzních osob, rudimentární egosolistní systém, mystifikace nebo nesmysl a čtenář musí připustit, že od každého trochu. Text, psaný beze všech konvencí a často vulgárním slovníkem, umělecky zachycuje cestu ke Klímově svérázné filosofii vůle. Tu pojímá v praktické podobě, popisuje obtíže vyššího člověka při konfrontaci s tupým davem, kterým pohrdá. Pokud člověk zná základy Klímovy filosofie, případně se sám tímto pojetím egoismu zabýval a je mu blízké, tak je mu Český román celkem jasný, i když poslední třetina je až úmorná a nezadá si s hutností autorových deníků. Text je psán celkem provokativně, a ve své době zřejmě způsobil pohoršení, pro spoustu lidí bude nestravitelný i dnes a to nejen kvůli vulgárnímu slovníku.

Filosofie, politika, vyhranění se vůči české kultuře, proti stádnímu davu, to vše a další se střídá v rychlém sledu, text je doslova chrlen, myšlenka stíhá myšlenku jako při nevědomém psaní. Dílem se táhne i fascinace smrtí, kterou autor chápe jen jako procitnutí ze sna, život i smrt jsou mu stejnou iluzí. Dojde i na neustále přemítání, co je sen, co bdění a co skutečnost, což nepřekvapí, stejně jako kladení důrazu na nyní, protože o zbytku nemáme důkazu.

Děj se odehrává někdy za Rakouska, na vesnické schůzi poznáváme poslance Artura Volného. Ten v rutinní řeči mluví o síle malého národa spočívající ve vzdělanosti, další den je jeho řeč komentována v tisku. Jedni v ní slyší myšlenky proti proti buržoazii a za dělnictvo, druzí ji chápou jako prostředek pro získání hlasů, další kritizují její prázdnost nebo naopak slohovou nedostatečnost. Po návratu domů hájí Volný filosofii a vlastenectví před Irenou, podle ní to nejde dohromady a kratičká debata na toto téma končí zlostným výbuchem, Artur hledá zastání u Olgy s větším klitorisem.

Tak poznáváme jeho dcery, Olgu, Irenu, později i mladší Sidu a manželku Marii. Irena odmítá jeho egolismus a přes sexuální perverznosti a sílu ženy se dostane až ke kritice českého nacionalismu. Olga zase otce plně podporuje, chápe jej jako svérázného filosofa a politika, kterého tupé okolí nechápe. Později sledujeme obě sestry detailně, poznáváme jejich snahu o praktickou filosofii a program vůle, ať už na epizodě s volským spřežením, výletu nebo na známosti s panem Malinou. Poznáváme jejich vůli i vztek k mrzké lůze okolního davu, a to zejména při napadení Olgy, když vyjde najevo, že je nemanželská. Dav si ve skutečnosti vylévá zlost na jejich otci, jehož poslední řeč vzbudila velké pohoršení, Olze je naplácáno na holou zadnici a skončí na policejní stanici, odkud v noci prchá.

Nyní dostává více prostoru matka Marie i třetí dcera Sida. Matka vyčítá Ireně egoismus, který chápe jako sobectví a pokládá obě sestry za stejné jako dav, ze kterého se chtějí vyčlenit, ba ještě horší, protože se o něco takového snaží vědomě. Myšlenky dcer ani manžela neuznává a brojí proti Nietzschemu, kterému klade za vinu jejich morální úpadek a tím i své neštěstí. Sida označuje matku za mrchu, vysmívá se jí a hovoří o smrti i o tom, že každý, kdo se rozhodne pro sebevraždu, tak by měl spáchat nějaký strašlivý zločin, protože už je mu vše jedno. Irena čeká v obavách na otcův příchod domů, v novinách čte, že se rozhodl ukončit kariéru, byv označen za Jidáše českého národa a také si dělá starosti o hrdou Olgu, má obavu aby po té strašné pohaně nespáchala sebevraždu.

Marie se zase děsí trestu za svoji nevěru, ale Artur se na ni nehněvá, jeho velkomyslný nihilismus nepotřebuje trest. V noci se polobdící Ireně zjevuje naštvaná Olga, která se vrací rozhodnuta vypořádat se s celým světem a zničit jej. Olga líčí, co se s ní dělo, popisuje své zhnusení i touhu po nicotě, kterou pocítila, pokusy skočit do jezírka následované osvícením, že nechce zemřít nepomstěna, že musí nejdříve pobít co nejvíce hnusu, tedy lůzy, stejně jak tvrdila Sida. Později zase dochází k tomu, že pomstou na hnusu by klesla na jeho úroveň a přichází k tomu, že jediným smyslem jejího života je sloužit otci, pro něj se chce stát poddajnou, pokornou a zlomenou ženou. Otcovo dílo je větší, boj s mrzkým davem je tedy pro něj mnohem horší než pro ni a musí jej proto chránit. K této službě má dvě podmínky, jednak musí cítit, že ji otec miluje a také se chce kurvit, protože jak jinak by pro něj mohla zajistit dostatek peněz. Toto vše se dozvídáme ve dlouhém monologu při čekání na otcův příchod, kdy se Olga pomalu opíjí pivem. Irena ji vše schvaluje, byť Olga neustále mění náladu a názory, matku chce jednou zfackovat, podruhé ji zase líbá, po příchodu oznamuje otci své dvě podmínky, které odsouhlasí a vyčerpaná a opilá Olga usíná.

Slova se ujímá Irena, která otci odporuje a následuje další dlouhý monolog obsahující filosofii, kritiku vědy i světa, mystické a kdovíjaké pavědecké a metafyzické blábolení. Irena se snaží vysvětlit celý svět, ale zda je tato pasáž míněna jako ironický výsměch vědě, nebo naopak vážně, to je těžko poznat. Občas zazní zajímavá myšlenka, ale spousta věcí je nejasných a pomalu se dostáváme k ironickému konci, kde postavy mluví o autorovi, kritizují jej i jeho dílo. Autor se ale jejich ústy hájí, vysvětluje co bylo záměrem tohoto románu i proč se nezdařil tak, jak chtěl.

Melia (fragment z románu Údolí největšího štěstí)

tento fragment také vychází z autorova přesvědčení a vyplývá z jeho pojetí světa jako vůle, ale neřeší filosofické aspekty. Ty opět přenáší do praktické roviny na příkladě životních osudů Melie, divoké a silné ženy stojící nad lidským stádem. Sledujeme její mládí, kdy se provdala za mladého rolníka, který pije a karbaní a záhy je nalezen mrtvý v lese. Melia má alibi a vrací se k otci, ten ji chce za pomoci bratrů přinutit ke svatbě s bohatým sedlákem. Ráno je chalupa v plamenech a nalezeny jsou pouze tři zuhelnatělé mrtvoly, Melia se stěhuje do města jako hokynářka, později pracuje jako tovární dělnice. Uvědomuje si, že pokud chce jako žena získat peníze a moc, musí se dát na prostituci nebo zločin. Protože netrpí hloupými předsudky zkouší nejdříve prostituci, kde se jí kvůli její divoké povaze nedaří a tak se dává na dráhu zločinu, zavraždí a oloupí dva řezníky a s jistým kapitálem prchá do Španělska, kde sní o lásce, byť pohrdá lidstvem.

Zde potkává v polích Curcia, do kterého se zamiluje, přestože se na ni i svět dívá opovržlivě. Až několika triky ho přiměje k hovoru, shodnou se ve svém samotářství a pohrdání nízkými lidmi a brzy se z nich stanou vášniví milenci. Bohužel jí docházejí peníze, tak v noci zabije a okrade sedláka, ale ráno přichází četníci. Melia se probije do Pyrenejí, kde se stane členkou bandy banditů, po měsíci se vrací za svým miláčkem. Nyní se seznamuje i s jeho sestrou Oktávií, která pohrdá lidským stádem stejně jako bratr a Melii dávno obdivuje a miluje. Ta její lásku opětuje a po mnohonásobném vyznání lásky je plánován útěk do Afriky, odložený asi o měsíc. Bohužel byla Melia poznána a tak jsou Curcio i Oktavia sledování, při dalším setkání je přepadnou četníci a v přestřelce je Curcio zabit. Obě dívky jej pohřbí a samy prchají, chtějí zemřít a tak se setkat se svým miláčkem, Melia umírá rukou Oktavie, která se vzápětí bodne do srdce ale přežívá.

Fragment obsahuje jakousi zvrácenou romantiku, byť romantika není úplně to správné slovo. Podobně jako v předchozím textu jdou veškeré předsudky i zábrany stranou, text působí provokativně, protože jeho realismus je až cynicky a bezcitně pragmatický. Autor si také pohrává s přitažlivostí smrti, život chápe jako sen, ve kterém je smrt lhostejná ale sladká, stejně jako láska.

Selen

V krátkém textu sledujeme Selena, zamilovaného do tajemné cizinky Eterny. Její pohled mu říká, že jej miluje také, Selen se plný radosti svěřuje příteli Ironovi, který pragmaticky rozebírá ženu a cynicky ji bere jako pozlacenou mrchu, která využívá osla. Selen druhý den Eternu osloví, ta jej odbude tak, že Selen na týden prchá do hor, po návratu vše líčí Ironovi, který její reakci považuje za typickou reakci zamilované hysterické dívky. Přidává i pár drbů o Eterně, jejím průvodci i nové společnici Ignea, která při setkání vyznává horoucně Selenovi lásku a tvrdí že stejně jej miluje i Eterna. Obě ženy jsou ale zatčeny pro podezření z vraždy svého průvodce, Selen přede všemi slibuje lásku i to, že je osvobodí. Když po týdnu skutečně obě prchnou, je Selen zatčen a s rozechvěním tráví čas ve stejné cele jako ony, po propuštění bloudí lesem a v jakémsi snovém závěru se s oběmi dívkami setkává v náručí smrti, která opět není koncem ale naopak.

Povídka má opět určitou snovou a romantickou atmosféru, která se střídá s jakýmsi pragmatickým realismem až cynismem, i zde se objevuje motiv vzájemné lásky muže a dvou žen, jakési erotická nálada s mírně sadistickými motivy. A i v této povídce je láska spojována se smrtí, ve která najde naplnění, opět je autorovi život i smrt stejnou iluzí.

Edgar a Eura

Tato krátká povídka popisuje putování dvou milenců do údolí smrti a zachovává snovou atmosféru ostatních textů.

Sus triumfans

Tuto povídku jsem již hodnotil dříve, vhodně doplňuje předchozí texty příběhem mladíka, který brousí svoji vůli nesmyslným zločinem.

17.01.2009
klima
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.