Neil Gaiman - Američtí bohové
České vydání knihy "Američtí bohové" z roku 2007 přináší původní verzi textu oproti dříve vydané mírně zjednodušené verzi. Ono je to ve skutečnosti o něco složitější, ale autor to v předmluvě dostatečně podrobně vysvětluje, a jak je zvykem u knih tohoto autora, jsou součástí svazku i bonusové materiály.
Na začátku románu, který se odehrává ve Spojených Státech ve žhavé současnosti, poznáváme Stína, třicetiletého chlápka, který končí svůj tříletý trest ve vězení. Těší se domů na manželku Lauru a práci v posilovně u kámoše Robbieho, zatím čte Herodotovy dějiny a učí se triky s mincemi. Těsně před vánocemi je propuštěn o dva dny dříve, protože Laura zemřela při autonehodě. Cestou domů mu oznámí neznámý muž, který si nechává říkat pan Středa, že má pro něj džob. Středa zná jeho jména a ví i o Lauře, Stín vše bere jako špatný vtip a těsně před startem vystoupí z letadla. Najme si auto a když se zastaví v baru na jídlo, potká opět pana Středu a tentokrát jeho nabídku přijme. Středa Stína seznamuje s Mákem Sweeneym, Irem, který umí mnohem lepší kouzla s mincemi a po testovací rvačce mu jednu zlatou minci věnuje.
Ráno vyráží Stín se Středou na Lauřin pohřeb, kde se od Robbieho manželky dozvídá, že Laura zemřela při bouračce v autě s Robbiem, se kterým měla poměr. Stín háže do její rakve minci od Máka a vrací se do motelu, cestou ho přepadnou a zmlátí neznámí chlápci a posílají po něm vzkaz jeho zaměstnavateli, že je out. V noci za Stínem přichází mrtvá Laura, ne jako duch ale jako mrtvola a vypráví o poměru s Robbiem, který začal kvůli dlouhému odloučení. Druhý den vyráží Stín se Středou za Černobogem a třem sestrám Zorjám, jedna je ranní, druhá polední, třetí noční. Černobog, starý pán původem snad z Ruska, se do Středových záležitostí nechce nechat zatáhnout a tak s ním Stín hraje dámu o to, zda Černobog pojede se Středou nebo zda vystřelí mozek Stínovi z hlavy, partie končí remízou. V noci se vydává Stín na střechu s noční sestrou, ta mu dává stříbrnou minci ukradenou z měsíce, což Stín opět považuje za trik, který nepostřehl.
Tyto a další náznaky včetně vedlejších příběhů nám nenápadně podsouvají myšlenku, že tak, jak do Ameriky přicházeli lidé, museli s nimi přijít i jejich bozi, škoda jen, že prolog i název knihy předjímají tuto myšlenku až návodně. Podobně jako v antickém Řecku žijí bozi mezi lidmi, nepůsobí ale nijak majestátně nebo noblesně, spíše vyčerpaně. Ošuntělí staří bozi stárnou zapomenutí v předměstských bistrech, kde pracují na noční směně a jsou nahrazování bohy mobilního telefonu nebo internetu.
Během dalšího putování se Stín a Středa dostávají do Domu na skále, což je bizarní, ošuntělý lunapark. Zde se z největšího kolotoče světa přenášejí na setkání starých amerických bohů, které se pan Středa (ve skutečnosti Odin), snaží přesvědčit k rozhodující bitvě proti novým bohům. Po přízračném a ne zrovna úspěšném setkání má následovat setkání v restauraci, odkud opět unesou Stína agenti pana Světa, neformálního vůdce nových bohů. Z jejich moci ho zachrání Laura, Stín bloudí nočním lesem, kde potkává Odinovi havrany. Ti ho posílají do Káhiry v Illinois, on s nimi pro změnu laškuje, ať řeknou nikdy vícekrát. Stín vyráží do Illinois a během dlouhé cesty jej v motelu přemlouvá bůh televize, aby se postavil na jejich stranu.
V Káhiře se setkává s Ibisem (staroegyptským bohem), spolumajitelem pohřebního ústavu, kterému pomáhá. Při tom znovu potkává i Máka Sweeneho, ten od Stína žádá vrácení mince. Jenže Stín ji už nemá a tak mu dává aspoň pár dolarů na jízdenku pryč, Mák si koupí flašku a zmrze. Později doveze Stín jeho mrtvolu do pohřebního ústavu, kde probíhá pohřební hostina, které se Mák, ve skutečnosti lupruchán, účastní.
Ráno odjíždí Stín se Středou, který pro něj našel perfektní krytí v městečku Lakeside, což je malá chudá díra kdesi na severu. Zde tráví Stín vánoce v obrovské zimě, zabydluje se a seznamuje se se sousedy, odpočinek narušují jen občasné výlety s panem Středou při přemlouvání dalších bohů. Idyla v Lakeside končí v okamžiku, kdy za šerifem přijíždí vzdálená sestřenice, ve skutečnosti Robbieho manželka, která okamžitě označí Stína za vraha a uprchlého trestance. Stín je zatčen, večer ve vězení ho opět přemlouvá televize a ukazuje mu jednání nových bohů s panem Středou, jehož zastřelí v přímém přenosu. Válka bohů je již v plném proudu a navenek se projevuje směsicí podivných vražd a záhadných úmrtí.
Vzápětí Stína eskortuje Černobog a další staří známí, společně vyrážejí do neutrálního místa ve středu USA, kde má proběhnout předání Středova těla. Zde poznává Stín mezi novými bohy jednoho spoluvězně, jedná se o Lokiho lháře alias pana Světa, jež dělá řidiče novým bohům. Po předání odváží Středovu mrtvolu ke stromu světa, kde má být pohřbena, Stín se rozhodne držet u něj stráž, což znamená, že bude devět dní bez jídla a pití přivázán ke stromu. Na stromě Stín umírá, v podsvětí prochází svým životem a zjišťuje, že jeho otcem, kterého nikdy nepoznal, byl (překvapivě) pan Středa/Odin.
Středova smrt sjednotila staré bohy, ti se chtějí pomstít a tak sledujeme příjezd tisíců starých bohů do Skalního města, kde má začít bitva. Ale ne všichni chtějí bojovat, mnoho starých i nových bohů by raději volilo nějakou symbiózu, ale pan Svět prosazuje boj. Mezitím vyráží pan Město pro hůl ze stromu světa, kde potkává Lauru a bere ji sebou, ona jej ve Skalním městě zabije a potom probodne holí i pana Svět. Vrací se i Stín na hromovém ptáku a odhaluje bohům pravdu o tom, co se děje. Pan Středa/Odin a pan Svět/Loki sehráli s bohy falešnou hru, která měla vést k masakru, ze kterého by oba načerpali novou sílu a tato bitva, aniž začala už Středu oživila. V epilogu se vrací Stín na místa, jimiž během své cesty prošel a završuje jednotlivé příběhy.
Ač to tak nevypadá, kniha zpracovává poměrně originální nápad, který je ve své podstatě celkem prostý. S podobným nápadem jsem se setkal asi jen u Pratchetta, se kterým Gaiman dříve spolupracoval, ale na celkové originalitě knihy to moc nemění, tento fakt poznamenávám jen pro úplnost.
Amerika je v knize popsána jako země permanentně objevovaná, osidlovaná a zase ztrácená, kde není místo pro bohy ale pro zemi samou a příběhy. Přesto zůstávají v této zemi bozi objevitelů, míchá se zde mnoho bohů i mytologických bytostí ze všech koutů světa a různých dob. A protože Ameriku osidlovali převážně různí ztroskotanci, odpovídají tomu i jejich bozi, kteří jsou pouhou inkarnací původních bohů. Američtí bozi musí bojovat o přízeň věřících na území, které je neznámé, cizí a nepřátelské, navíc v ně potomci osadníků už nevěří a tak bozi upadají v zapomnění. Někteří z nich se snaží bojovat za svoji existenci, případně držet krok s dobou, obyvatelé zase hledají nové bohy jako bohy moderních technologií nebo mytologie hazardu.
Autor připomíná i temné stránky americké historie, dojde na otrokářství, vraždění původního obyvatelstva a další události, které americkou mytologii významně ovlivnily. Autor se ale neveze na vlně módního anti-amerikanismu, bere vše jako historickou realitu. Tento přístup je celkem přitažlivý, protože neprezentuje Ameriku jako dokonalou zemi ale naopak jako zemi s chybami, což ji činí realističtější a lidštější. Kniha ale není jen o Americe, je také o lidské víře a naší potřebě bohů, vše je ale podáno civilně až ošuntěle, bez jakékoliv romantiky. Bozi sice žijí mezi lidmi jako v antických bájích, v těch ale patřili k vládcům, zde jsou představeni jako staří ztracení lidé, kteří vzpomínají na zašlou slávu podobně jako zapomenuté (filmové) hvězdy.
Autor míchá reálné a fantastické motivy a kniha často působí jako sen s vlastní logikou. Spíše než o fantastiku jde o moderní prózu popisující alternativní realitu, která ve čtenáři zanechává podivný pocit díky směsici absurdních, tajemných a bizarních momentů. Vše je svázáno pevnou logikou, byť některé náhody, jako třeba objevení se Robbieho manželky v Lakeside, působí jako deus-ex machina, což má v příběhu o bozích svoje opodstatnění. Většina kapitol je zakončena krátkým příběhem, který netradičním způsobem dokumentuje víru v bohy a tyto příběhy pochází z Knihy příběhů pana Ibise.
Američtí bohové místy svou atmosférou připomenou seriál "Městečko Twin Peaks", jindy zase Holdstockovi knihy ze série "Les mytág" přesazené do současné Ameriky a při čtení si nemohu nevzpomenout na dětskou knihu amerických příběhů "Prérií pádí kůň", byť v patřičně drsnějším pojetí. Svým způsobem je to šílená kombinace, ale taková "Americká" a tím omšelým a temným zpracováním je i přitažlivá. Osvěžení dodávají drobné vtípky a narážky, nejrůznější podvůdky a podvody, falešné pozlátko i několik sexuálních scén, ale i ty mají příchuť levného motelu a ošuntělého prostředí.
Knihu Američtí bohové považuji za nejlepší z toho, co jsem zatím od autora četl. Docela se mi líbila a při četbě má člověk skoro chuť dát si hamburger, hranolky a colu, vyrazit do nějakého levného motorestu a čekat, až ho někdo podvede...