images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Oldřich Janota - Podzimní král - Pleteš - Něco za sebou

janota richter fidler folk
Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Oldřich Janota patří mezi originální alternativní písničkáře a jako takový jde prakticky mimo mě. A tak ani pořádně nevím, jak a proč jsem se dostal k trojici CD zachycujících jeho tvorbu v letech 1983-85. CD "Podzimní král" vyšel jako (neprodejná) příloha časopisu Stereo & Video, k dvoj CD "High Fidelity", které zachycuje programy "Pleteš" a "Něco za sebou", jsem se zase dostal přes tehdejší spoluhráče Luboše Fidlera a Pavla Richtra, významné postavy alternativní scény, které znám z projektů Mikuláše Chadimy.

CD "Podzimní král" představuje Janotu jako svérázného písničkáře v sólové podobě, dvoj CD "High Fidelity" kombinuje písničkářství s alternativou a minimalismem a je pro mě zajímavější, kromě akustické kytary a zpěvu zde dostanou prostor i smyčky, basa, elektrická kytara, preparovné piano, pružiny a turntables. Tato tři CD obsahují přes dvě a půl hodiny převážně smutné a teskné hudby "z periferie", doprovázené civilním ale svojským polozpěvem a polodeklamací, texty jsou poetické a imaginativní, nadčasové i bezčasové. CD obsahují sice výtvarně zajímavé, ale informačně chudé booklety, takže se o jednotlivých programech moc nedozvíme, což zamrzí zejména s ohledem na fakt, že v případě "High Fidelity" jde o rekapitulační vydání.

Danou scénu ani kontext tvorby autora vůbec neznám a tak tato CD beru jako rozšíření obzorů, nejvíce mi sedí minimalistické "Něco za sebou", ale i v písničkách lze najít zajímavé momenty, zvlášť v těch veselejších. Rozhodně jde o kvalitní hudbu, je z ní cítit tvůrčí potřeba něco sdělit. Můj "cup of tea" to sice není, ale když je někdy správná nálada, tak proč ne - výborný třeba bylo, když jsem chodil deštivou průmyslovou zónou v Bruselu s tímto ve sluchátkách...

Podzimní král

Toto CD obsahuje osm skladeb z let 1983 a 1984, prvních sedm sólových písní pochází z koncertu na Baráčnické rychtě v Praze v únoru 1983, poslední skladba, kde zní i sitár a harmonium, pochází z koncertu Na petynce v roce 1984.

Hlavní pocit z křehkých skladeb sólového písničkáře je smutek, skladby jsou temné, poklidné až rezignované, přesto je z nich cítit určitá síla a vzdor, zvlášť když klidné pasáže občas naruší intenzivnější moment. Nemá cenu popisovat jednotlivé skladby zvlášť, pro mě jde o stále stejné "drnkání", což ale nechápu nijak negativně. Jednotlivé písničky působí na první poslech celkem obyčejně, mají však zvláštní přitažlivost. K výraznějším skladbám patří "Hotel Savoy", celkem dramatická "Země Nikoho" nebo předposlední "Ztracený ve světě", která působí po předchozí bezútěšnosti jako milé pohlazení a sluneční paprsek. Žádná juchačka to samozřejmě není, ale jak říká i text - vítr rozehnal mraky. Zmíněné skladby pocházejí ze druhé půlky CD a ta mi přijde zajímavější, protože je rozmanitější a není tak bezútěšná. Poslední skladba "Druhý břeh" působí trochu jako bonus, zní v ní velmi zajímavý sitár a harmonium, celkově však nijak nevybočuje z nálady celého CD.

Celá nahrávka má náladu podzimního odpoledne v prázdné předměstské hospodě, kde zvětralé pivo a cigára zahání nudu. Nejde naštěstí o klasické písničkářství, ale o jeho alternativní podobu, kombinace akustické kytary a zpěvu navozuje opravdu zvláštní a těžko popsatelnou náladu. I instrumentálně jsou skladby zajímavé, zní zajímavé zvuky jako ukázka možností akustické kytary, nejde však o žádné experimenty ale decentní a jemné skladby. Škoda jen, že je kytara nahraná v jednom kanále a zpěv ve druhém, což asi není záměr.

Pleteš (High Fidelity Disk 1)

CD "Pleteš" obsahuje záznam koncertu z dubna 1984 na Purkyňových kolejích v Brně, Janota se zde představuje ve triu a jeho písničky jsou podbarvené dalšími zvuky. Z nahrávky je cítit mírně minimalistický přístup, dojde i na industriální ruchy a smyčky, vše je ale jemné, decentní a akustické. Prim hraje samozřejmě akustická kytara a Janotův zpěv, tím nahrávka navazuje na předchozí, pouze je zvukově bohatší, třeba druhé "Neviditelné věci" pěkně zhutní basa a v závěru této skladby dojde i na výraznější minimalistickou plochu, repetativní s až ambientním nádechem. Minimalistické zvukové plochy se objevují i v páté "Měsíc nad Radlicemi", navazuje na ně "písničkářská" část a v závěru je použita i krátká smyčka. Následující titulní "Pleteš" podbarvuje smyčka se zkresleným (nebo pozpátku puštěným) hlasem, zajímavé jsou i basové vibrace. Veselejší, až Mišíkovský "Jinonický dvůr" je jakoby rockově razantní a patří k nejlepším skladbám na CD. Po této, jedné z nejkratších skladeb následuje nejdelší, více než čtvrthodinový "Žlutý kopec", opět minimalistická skladba zhutněná basou, svou teskností a pomalostí však působí zdlouhavě.

Skladby na tomto CD se pohybují od písničkářství k minimalismu, některé trvají dvě minuty, jiné čtvrt hodiny. Minimalistické nebo experimentální věci mi říkají mnohem víc, jejich doplnění písničkářstvím je zajímavé, ale celkový pocit je podobný jako z předchozí nahrávky Pro mě je tato nahrávka přístupnější a zajímavější, ale nevím, nakolik ji ocení ostatní publikum, není to ani minimalismus, ani písničky.

Něco za sebou (High Fidelity Disk 2)

Poslední CD obsahuje nahrávku vystoupení z roku 1984 v Praze na Petynce a pohybuje se převážně v minimalistických vodách.

Toto CD obsahuje dva základní typy skladeb a to kytarový minimalismus a skladby založené na smyčkách, většinu tvoří ty minimalistické. Patří mezi ně "Tanečnice" s vyprávěným textem i její druhá, instrumentální část a stejně instrumentální "Meteory" a "Stáli tam". Tyto skladby představují kytarový minimalismus, tedy posuny a proplétání figur, monotonní a repetativní skladby jsou až rozčilující. K druhému typu skladeb patří první skladba "Sněhová koule" začínající (elektronickou?) smyčkou doplněnou "písničkářsky", titulní "Něco za sebou" obsahuje ruchy na pozadí, opakování textu a vrstvení vokálů, snad ze smyček. Ve skladbě zní podivně struně vibrující zvuky a závěr patří kovově industriálním basům, "Červená Karkulka" je založená na krátké hlasové smyčce puštěné dopředu i pozpátku doplněné dalšími, spíše ruchovými, smyčkami. Poslední temnou skladbu "Výkladní skříně" ozvláštňuje hostující saxofon, což posouvá její náladu zase trochu jinam, tato skladba má blíž k "běžným" písničkám a proti zbytku CD působí odlišně.

CD se pohybuje převážně v minimalistických a alternativních vodách, proto se mi líbí z této trojice asi nejvíc. Zní i různé netradiční nástroje a připadá mi, že je více využit potenciál i možnosti alternativní hudby, CD provází ambientní a lehce industriální atmosféra i nálada, i texty jsou spíše repetativní a minimalistické.

30.10.2009
janota richter fidler folk
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.