images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Petra Neomillnerová - Doušek věčnosti

neomillnerova

Doušek věčnosti je druhým dílem cyklu o mírně netradiční upírce Tině Salo, relativně mladé a úspěšné české autorky kvalitního "braku".

Bez žádných větších úvodů pokračuje kniha dějově tam, kde skončil předchozí díl, Tina přijímá zakázku na vyšetření záhadných úmrtí motorkářů. Najímá jí Pete, člen party motorkářů, kde každý týden umírá jeden člen při bouračce a již to začíná být podezřelé. I Peteovi se stala nehoda, ale jako vlkodlak snadno přežil a ukazuje se, že v partě je dlaků více. Timotej, šéf českých upírů odjíždí do Berlína ke Goethel, ta ma velké plány zahrnující jejího syna Kaye i Tinu. Kay zatím zůstává v Praze a dolovuje upírské embrya, žije s Tinou, která s ním spí a pije z něj, podobně využívá i novináře Darka.

Tinu trápí pokračující sny, ve kterých k ní mluví její otec, dále po něm pátrá, ale nikdo o něm nic neví nebo raději mlčí. Pete bere Tinu na pohřeb poslední oběti jako svoji holku a Tina získává poslední vzpomínky mrtvého. Tomu jakoby někdo převzal vládu nad motorkou, i Pete popisuje podivné okolnosti jeho nehody. Na tryzně s Tinou mluví Kostra, vlastním jménem Wolf, také vlkodlak, který chce říci víc, ale až bude klid. Mezitím Kaye v Krumlově někdo ošklivě poraní a ukáže se, že to byl Tinin otec Dyré, konečně zná Tina aspoň jeho jméno. Dyré však pouze ukazuje Tině svoji sílu a její zranitelnost, Kaye mohl snadno zabít.

Po zranění Kaye přijíždí do Prahy Goethel a snaží se ho dostat z Prahy, on odmítá. Mezitím se vyboural i Kostra a nepřežil ani jako vlkodlak, bohužel nestačil Tině říct co chtěl. Ta dalším vyšetřováním zjišťuje, že se jedná o záležitosti staré přes 50 let, tedy ještě z války, kdy Kostra přebíral ostatním vlkodlakům holky a dělal z nich vlkodlačice. Proto mají ostatní důvod k nenávisti, Tina poznává i Hermínu, Wolfovu lidskou manželku. Ta vedle něj zestárla a zatrpkla, Tina ji bere i jako odstrašující příklad pro Dareka, který chce být jejím lidským otrokem.

Tině se ve snech stále objevuje Dyré a chce pomoci s ovládnutím evropských upírů, chce vládu starého typu z doby, kdy byl mladý, tedy obřady a poslušnost. Na to mu Tina odvětí, že je magor a tak Dyré napadá další její blízké a útočí i v Berlíně. Tina stále odolává a tak ji unese k sobě a zavře do rakve, samota ji má přesvědčit. Po týdnu ji vyzvedne na jídlo a za pomoci Simeona, věčného žida, se jí podaří utéct. Sotva unikne, vydává se hledat ztracenou nejstarší vlkodlačici, tu nachází v lesích v pasti. Ukazuje se, že na vlkodlacích i motorkářích leží kletba a tak se Tina vrací ke svým s hrůzou, co se komu stalo. Všechno je v pořádku, pouze Dyré znásilnil Kaye a pil z něj a Darek, poslaný za Hermínou jako novinář, podivně chátrá.

Tina postupně dojde k tomu, že Hermína proklela všechny, kteří ji brali Wolfa a toho zase nenáviděla za to, že z ní neudělal vlkodlačici. Hermínu však nemůže nikde najít, v jejím bytě je i návod na přeměnu na vlkodlaka tak ji Tina nakonec nalézá ve vlčí podobě jako starou a nemocnou vlčici. Vnímá její vztek a smutek, chtěla jen odstranit ty, kteří ji brali Wolfa, ne však jeho samotného. On to však prokoukl a tak se zřejmě zabil sám, protože nevěděl, jak vše řešit. Vlkodlaci chtějí Hermínu zabít, ta se pokusí o zpětnou přeměnu, což ji vzhledem k jejímu věku zabije.

Dyré pokračuje v podmaňování si Kaye, aby ten v případě střetu nepomohl Tině, protože i upír, stejně jako člověk, cítí náklonost k tomu, kdo z něj pije. Po vyřešení vlkodlačího případu napadne Tinu Dyré, ta z něj během rvačky pije a ošklivě ho zraní. Souboj přeruší nevhodný příjezd zmateného Dareka, z toho se totiž stal také vlkodlak. A když chtějí upíři Dyrého dorazit, zjistí že mezitím zmizel a tím kniha končí.

V knize jede hned od začátku akce, sex, krev a silné motorky, četba je napínavá a chytlavá. Obě dějové linie jdou paralelně vedle sebe a vzájemně se doplňují, najde se ale pár nelogičností a konec knihy působí jako pouhá přestávka. Komunita upírů i vlkodlaků je detailněji popsána, vlkodlaci jsou proti elegantním upírům chudší a hrubější. Autorka se zamýšlí i nad vztahy dlouhověkých upírů, vlkodlaků a lidí, linie Hermíny je až dojemná a poznáváme zde smutek z lásky k dlouhověkému. Celý příběh je psán současně, moderně a aktuálně bez žádné idealizace ani romantizace a některé momenty jsou až naturalistické.

Zkrátka jde o skvělý oddych Kulhánkovského stylu. Sice je mi blbé stále srovnávat Petru s tímto autorem, ale zvolený žánr a styl si o to přímo říká. A BTW, taky se konečně dozvídám, že Tina se ve skutečnosti jmenuje Kristina, což mi doteď nějak unikalo a proto jsem nechápal, proč ji občas někdo říká Kristo :-)

17.11.2009
neomillnerova
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.