Karel Čapek - První parta
Tento Čapkův román patří mezi jeho méně známá díla, autor líčí jak dřinu horníků tak jejich obyčejné hrdinství.
Hlavní hrdinou je chudý Standa Půlpán, toho živila na reálce teta. Ta však zemřela a Standa nemá peníze, jde na šachtu tlačit vozíky jako vozač, je však slabý a tak je ostatním spíše pro srandu. Standa bydlí v podnájmu u zkušeného a respektovaného horníka Adama. Mezi málomluvným Adamem a jeho ženou Marií to však neklape, manželé spolu nemluví a žijí vedle sebe místo spolu. Až od dalšího havíře Pepka se Standa dozvídá o tom, že Marie milovala učitele, který se však odstěhoval. Teprve pak se o ni začal začal zajímat Adam, od svatební noci však mají oddělené lože. Marie je spíše jemná slečna a špinavý havíř ji nepřitahuje, oba jsou nešťastní. Standa ji rozumí, sám se cítí v drsném prostředí stejně a tak se do ní tajně zamiluje. A další jeho láskou je paní Helga, manželka švédského inženýra Hansena, ke kterému Standa vzhlíží s až nábožnou úctou.
Na dole dojde k závalu a hledají se dobrovolníci na záchranné práce. Protože záchrané práce vede inženýr Hansen, přihlásí se Standa jako první. Postupně se přidají i další a první parta záchranářů vyráží, všichni ví, co a jak, jen Standa ne. Záchranné práce spočívají v těžké dřině při odklízení trosek, není zde nic romantického ani ušlechtilého. Po tříhodinové dřině se první parta vrací zpět vystřídána druhou, Standovi připadá nespravedlivé, aby zavalené horníky vytáhli ti druzí, když oni byli ti první.
Před bránou míjí plačící manželky živých i zavalených, je zde i Adamova Marie, ale oba stejně neví, jak k sobě blíž. Po šichtě jdou chlapi do hospody, kde se postupně sejde celá první parta. Jako první tam jsou Pepek a Standa, přichází starý Suchánek, zedník Matula, tesař Martínek, Adam i "pes" Anders, na toho mají všichni spadeno. Ani ho neberou za svého, protože je dozorce a není jeden z nich, dělníků. Uznávají sice, že práci rozumí, ale neměl by být tak zlý a přísný. Chlapi se baví o práci i o svých ženách a jejich obavách, zábava je však trochu rozpačitá. Vzájemné rozpaky přeruší až příchod pana Hansena, ale nikdo neumí švédsky ani německy, jen Standa trochu a tak se spolu chvíli baví. Teprve v hospodě se z nich stává ta pravá parta, což je víc než rodina a to musí ženské pochopit.
Ráno si Adam s Marií přes Standu posílají vzkazy a začínají trochu komunikovat. V novinách se Standa dočte o neštěstí i o hrdinství první party, novinám však odporuje, protože je to dřina a ne hrdinství. S novinami obíhá parťáky a s každým si popovídá, o neštěstí, o tom, proč se hlásili jako první i o Adamovi a Marii. Marie prý přísahala věrnou lásku tomu prvnímu, nyní to však vypadá, že na ni Adamovo hrdinství i nebezpečí působí. Jedni radí, aby jim Standa trochu pomohl, druzí zase, aby se raději odstěhoval. Večer se zase vydávají do dolu, Standovi je prostředí už bližší, o to větší hrůzu si však uvědomuje. Práce ztěžují důlní plyny a další závaly, Standa vidí, jak se řítí strop na Hansena a holýma rukama ho chce zadržet. V bezvědomí s raněnou rukou odváží Standu do nemocnice, po operaci o sobě čte v novinách jako o mladistvém hrdinovy. A opět odporuje - ti druzí jsou hrdinové, on je neopatrný trouba, protože správný havíř uskakuje a ne se někam vrhá rukama. Na návštěvu za ním přichází paní Helga a děkuje mu, že chtěl zachránit jejího muže, je ráda, že má její muž mezi havíři kamarády.
Standa bude mrzák, přišel o pár článků prstů a do dolu už nemůže, Hansen se však o něj stará a i na ředitelství se zmínil. Je rozhodnuto, že má jít do kanceláře a dostudovat reálku, tím se z něj stane pán a nebude v partě. To cítí sám a říká mu ta i parta, když se za ním staví Martínek na návštěvu. Odpoledne si Standa představuje, jak je s partou v dole, nevydrží to a musí za nimi. V šachtě však už nikdo není a práce skončila, od hlídače se dozvídá, že došlo k obrovskému závalu a jeden horník tam zůstal. Neví však kdo a tak to Standa běží zjistit, neví však za kým jít, aby to nebyl ten zavalený. Naštěstí potká Pepka a dozvídá se, že to byl Adam, Pepek detailně líčí poslední chvíle - sice prorazili, ale pak se vše zřítilo. A tak končí první parta a tím i kniha.
Tato kniha vypráví o chlapské práci, cti a povinnosti, neobjeví se v ní žádné hrdinství ale jen dřina, na venek to ale vypadá jinak. Každý z havířů se hlásil do party z vnitřního přesvědčení, kolegiality a solidarity, i když to nikdo z nich neumí vyjádřit. A Standa si stále uvědomuje, že když se mluví o záchraně a hrdinství, tak je to ve skutečnosti jen strašná dřina. A teprve tato dřina a nebezpečí je sblížilo, i to však musí být stvrzeno v hospodě. Ale překvapivý je pro mě přehnaný respekt ke vzdělání, to, že se vzděláním stane z člověka pán, vzdálený běžným dělníkům.
Román zachycuje i myšlení mladého člověka, který má na víc, ale je okolím a bídou bržděn. Poznáváme různé Standovy představy, co by mohl udělat, co měl udělat, jak by se to mohlo odvíjet, různé možnosti, plány a sny. A tak si představuje, jak jednou mluví za horníky jako jejich mluvčí, podruhé jak zachrání paní Helgu před pobudy, potřetí se sblíží s Marií, vymýšlí mnoho různých příležitostí, ale skutek - utek.
Čapek si v knize více všímá žen, manželky horníků sice nehrají v příběhu velkou roli, ale jsou zmíněny, což je v autorově převážně mužském světě nezvyklé. Ale stejně zde převažuje neschopnost komunikace mezi mužem a ženou, plynoucí z jistého nepochopení role ženy.
Román je volně ke stažení.
- Bílá nemoc
- Čapkovy povídky
- Karel Čapek - Boží muka, Trapné povídky
- Karel Čapek - Divadelní hry (Loupežník, R.U.R., Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka)
- Karel Čapek - Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
- Karel Čapek - Hovory s T.G.Masarykem
- Karel Čapek - Krakatit
- Karel Čapek - Povídky z jedné kapsy, povídky z druhé kapsy
- Karel Čapek - Továrna na absolutno
- Karel Čapek - Válka s mloky
- Karel Čapek - Život a dílo skladatele Foltýna
- Krakatit
- O věcech nadpřirozených