Dan Bárta And Illustratosphere - Entropicture
Za normálních okolností poslouchám jazz méně než okrajově, ale na kapelu Dana Bárty jsem slyšel jen chválu. A když jsem uviděl jeho druhé CD na stánku za padesát korun, celkem bez váhání jsem jej koupil a myslím, že jsem chybu neudělal. Dan Bárta začínal ve skupině Alice, později prošel J.A.R., Monkey Business, Sexy Dancers a dalšími, zpíval i v muzikálech. Z uvedeného okruhu kapel se rekrutují muzikanti jeho kapely, její jádro tvoří členové jazzového Robert Balzar tria.
Druhá deska "Entropicture" nabízí pohodový, příjemný a přístupný jazz v populárním podání s názvuky funky, rocku a dalšími, nahrávka není přehnaně umělecká ale ani podbízivá. Nejde o klasický a čistý jazz a náročného jazzistu asi nijak nepřekvapí ani nezaujme, pro běžného posluchače je však docela příjemná a zajímavá. Skladby jsou instrumentálně bohaté (trombón, perkuse, basa, kontrabas, klávesy, klavír, kytary), každý nástroj dostane prostor jak v sólech tak při doprovodu, ale deska naštěstí neobsahuje žádné samoúčelné exhibice. Hudba i zpěv zní jistě a profesionálně, o instrumentálním mistrovství a preciznosti nahrávky netřeba pochybovat. Texty jsou, podobně jako hudba, hravé, obsahují hrátky se slovy nebo slabikami, dojde však i na vážnější texty. První a poslední skladba je zpívaná anglicky, zbytek česky - že by to bylo v duchu vtipu "one-two-three-four-šnečku,šnečku,vystrč růžky?"
Do atmosféry alba nás dostane hned první, sice krátká, ale výborná věc. Jednotlivé skladby jsou ve středním až pomalém tempu, dojde však i na svižné a chytlavé momenty. Baví mě věci z jazzovou rytmikou a klavírem, třeba druhé "INNERVIEW" nebo "PILÁTŮV SEN" a "STMÍVÁNÍ" v závěru. Zaujme i třetí "ETNIKA ET NIKOLA" tvrdými basy nebo šestá "ŽIVÝ", vyznění této skladby je pomalé a majestátní, zní v ní jakoby folklorní prvky, přitom jde o klavírní melodram na hranici kýče. I následující skladba "DUA" trochu mate, její začátek zní jako hříčka s hlasem pozpátku, přitom je to až intimní skladba. Mezi další silné momenty patří deklamace/vyprávění v "TÁBORY ŠESTEK", což je docela silný a neobvyklý moment. Již zmíněný "PILÁTŮV SEN" patří k nejlepším skladbám se zajímavě podaným nostalgickým a teskným textem. Po poslední skladbě a chvíli ticha následuje bonus, což je jakési završení úvodní skladby, tyto dvě lze považovat za nejjazzovější, přesto se mi dosti líbí.
CD přináší příjemné, chytlavé a snadno zapamatovatelné pop-jazzové písničky v profesionálním provedení, což se týká jak hudby tak zpěvu. Celková nálada je taková sladkobolná a CD je prakticky bez slabého místa, jeho snadná přístupnost však může být i jeho slabinou. Mě však baví nahrávka jako celek a svoje kouzlo mají všechny skladby, zvlášť několikrát zmíněný "PILÁTŮV SEN" stojí za poslech. Na druhou stranu - je to "jen" jazz, navíc docela "popina", za plnou cenu bych si CD asi nekoupil, není to moje krevní skupina. Ale je to opravdu příjemná deska na poslech a když se říká "pohoda-jazz", tak to pro mě znamená toto album.