A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno překonaná, aspoň doufám. Melodie Bacha jsou pro mne stejně krásné, ne-li krásnější, jako ty Schubertovy, jen prostě jiné.

Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění a rozkódování je potřeba určité penzum posluchačské zkušenosti a znalostí. Nemusíte pochopitelně znát detailní strukturu kompozic, ale měl byste se orientovat v kontextu - tj. například vědět, že v Kofroňově Mitternachtmusik jde o řízenou improvizaci v dialogu s nahrávkou, kterou mají hudebníci ve sluchátkách atd. Ideálně znát i jiné skladby autorů a porovnat. A ne smáznout to celé poznámkami o autorově "egu" a "nesoudnosti". To je totiž velmi jednoduché a prvoplánové, tedy opak toho, o co se Agon vždy snažil. Děkuji za pochopení. MN

Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně nejde - jde o strukturu jiného než tradičního typu. Zdravím vás. michal nejtek