Meat House Chicago I.R.A. - Steak!
Hlavní postavy této, již rozpadlé, hradecké, kapely byli kytarista a zpěvák P.Vyšohlíd a ideový vedoucí souboru, textař a grafik M.Langer. Se začátky kapely, která pro každou desku volila mírnou variaci svého názvu, jsou spojeny i začátky hudebního vydavatelství Indies Records. LP "Steak!" z roku 1991 bylo jedním z prvních, ne-li úplně prvním počinem tohoto labelu, čemuž se při náhledu do aktuálního katalogu ani nechce věřit. Na tvorbě kapely jsou zajímavé i texty, které přináší zvláštní básnické vize podané pomocí sloganů, fragmentů a nápaditých asociací, kde funguje dokonale spojení češtiny a angličtiny. Hudebně byla kapela řazena do HC, ale ideově ani textově nemá s klasickým, natož pak politicky angažovaným, HC vůbec nic společného. Možná je to dáno i tím, že na začátku 90. let, když publicista nevěděl, kam kapelu stylově zařadit, tak použil punk a když to bylo ostřejší, tak rovnou HC :-) Osobně jsem se ke skupině dostal přes dvě vypalovačky "Moby Dick" a "Na vás budem..." hrané v rádiu a právě tyto skladby k zařazení do HC skutečně svádí, byť skutečnost je trochu složitější.
CD (a hlavně LP) zaujme rudým obalem se žiletkama a motivem Sinead O'Connor, booklet jako celek je svébytné umělecké dílo, které ladí k hudbě. Po geniálním intru protipožární směrnice se rozjíždí expresivní popis chicagských jatek a již zmíněná vypalovačka "Moby Dick". V těchto a dalších skladbách se objevuje zkreslený nebo zechovaný hlas, elektronické bicí, riffy i hutné hlukové plochy, dojde na různé mezihry a hříčky typu minuta ticha nebo tiché pasáže tlumeného řevu a další. V hudbě i textech se projevuje fragmentální přístup, skladbu často gradují hypnoticky nebo spíše mantricky opakované refrény, viz třeba "I'm Big" nebo "Sestry". Díky všem těmto prvkům lze mluvit o "pra-emocore", byť čas vyznění některých experimentálních prvků již otupil - přeci jen, nahrávka má skoro dvacet let. Kapela používala elektronické bicí a díky tomu má hudba "kovový" základ, který přidává na originalitě i vyznění podobně jako zkreslené vokály. Zpěv celkově patří k zajímavým, je dosti variabilní a dá se mluvit o zpěvákově prožitku, zpěv zní v některých skladbách až punkově ležérně, viz třeba "Luxusní Boa" nebo "Bloody Mary". Mezi velmi zajímavé skladby patří také hutná a rytmická "Má noc je mléčná", u této skladby je třeba podotknout, že některé texty mají lehce erotický podtext, jiné jsou zase o to přímočařejší.
CD nabízí plnou škálu toho, co by se později asi řadilo do post/emocore a navíc přidává přesahy jinam, včetně směrem k personálně propojeným a ještě experimentálnějším MAO. Dalo by se říci, že IRA přináší na svém debutu punkové rytmy, HC nabroušenost, psychadelické hrátky se zvukem, fragmentální texty, zvukové experimenty a mantricky se opakující refrény, tato směs tvoří chytlavé skladby nebo pasáže, které se snadno dostanou pod kůži. Z nahrávky je slyšet stylová nezařazenost i originalita, pozitivní roztříštěnost podporuje i odlišný zvuk některých skladeb, které jako by pocházeli z jiného studia. Z textů je zase cítit hravost, vnitřní svoboda i kulturní přehled, dojde však i na perverzi i nízké pudy a vše je podáno až surrealisticky.
Nahrávka obsahuje syrovost debutu i tehdejší porevoluční doby a to včetně nesvázanosti styly a škatulkami. Najdou se samozřejmě i slabší místa, ale celek lze považovat za originální, svébytný a hlavně výborný počin.
- Ambivalency - The Grindbrothers Stories
- Dead House Chicago I.R.A.
- Despondancing
- GNU - Srdce v kusech zvuku + Skalp 7" + Nebešťan 7"
- Kurtizány z 25. Avenue - Ubiquity - Strach
- Mad-House Chicago I.R.A.A. - cellophane
- Mad-Mouse Chicago I.R.A. - bio-corridor again
- MAO - SKATE
- Meat-House Chicago I.R.A. - Celtic Cellophane Boys
- Onset – Stubborn... Fight for What you Believe!
- Piráti - Piráti
- Slut - Smell me