images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Psí Vojáci - Mučivé vzpomínky

psivojaci topolfilip
Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Z dlouhé, více než třicetileté, kariéry Psích Vojáků mám rád zhruba desetileté období mezi roky 1985-1995, zbytek tvorby mi až tak nesedí. V předchozím období je Filip Topol, zpěvák a duše souboru, příliš divoký ale hlavně nevyzrálý, později je zase až příliš krotký. Navíc mi připadá, že později legenda předhonila kapelu, byť sebekriticky uznávám, že tvorbu kapely po roce 2000 vůbec neznám.

CD "Mučivé vzpomínky" mapuje formou živého záznamu tvorbu skupiny v letech 1987-1989 a svojí koncepcí tak navazuje na předchozí "Nechoď sama do tmy". Prakticky lze zopakovat vše, co jsem napsal právě o "Nechoď sama do tmy", tedy že nahrávka obsahuje generační zpověď, vyjádřenou expresivně textově i hudebně, navzdory "jazzově" působícímu nástrojovému obsazení. I na "Mučivých vzpomínkách" najdeme tvůrčí svobodu a spojení s undergroundem, nově lze pozorovat černohumorné texty, příběhy i bohatší hudební škálu.

Hudebně mi skladby přijdou o něco alternativnější, místy jsou velmi expresivní, jindy jsou zase více jazzové a dojde i na kratičké citace klasiky, některé skladby obsahují i zajímavé instrumentální předehry nebo mezihry. Vše se odehrává nad solidní, repetativní až minimalistickou rytmikou, která do nahrávky vnáší řád, kontrastující s expresivním zpěvem. V textech pak trochu zaráží různé taxíky, večírky, letušky a nákupy u Diora, v Praze končícího socialismu to působí podivně, na druhou stranu chápu, že je to určitá básnická stylizace, stejně jako indiánská poezie nebo vraždící maniak. Mnohé texty jsou černohumorné nebo jde o příběhy s nečekanou pointou, dojde ale i na náladové texty.

Úvod patří dvojici celkem expresivních skladeb "V koupelně je vana" a "Šeptáme si na rohu", obě patří mezi moje oblíbené. První je expresivní hlavně zpěvem, druhá je svižná i melodická, má rockový feeling a řadí se k nejzajímavějším na albu. K těmto, spíše rockovým patří i černohumorný "Psycho killer", zajímavý i předehrou nebo "Nejvyšší vrcholek", odkazující hudebně i textově ke starší, monotematické tvorbě, zvlášť přechodem k pomalejší pasáži a prací s dynamikou. Po zmíněné dvojici úvodních, spíše expresivních, skladeb dostávají prostor i klidnější, třeba příjemně najazzlá "Při poruše" nebo "Love Song", což je spíše "barovka" nebo "šanson" přinášející konfrontaci mladických (zamilovaných) ideálů a vzpomínek s tím, jak se z mladé a krásné holky stane vyžilá baba.

Popularitu největšího hitu kapely, skladby "Žiletky" nechápu, ze zbytku CD nijak nevyniká, ale úvodní klavírní motivek i jeho zapracování do skladby je fajn a zaujme i nostalgické, táhlé a smutné saxofonové sólo. V první polovině alba zazní ještě intimní a hudebně romantická "Jdeš, chodíš...", gradaci alba trochu naruší dvojice skladeb za polovinou, totiž zdlouhavá litanie "Stinka" a "Vzestup". První přináší instrumentální, sólové a až improvizované plochy, druhá zase expresivní zpěv a výraznou rytmiku, ale nějak mi ani jedna nesedí do zbytku CD. Zato potěší následující, rockově alternativní "Kurýři" včetně lyrického instrumentálního úvodu i místy lascivně zpívaná "Skok přes Nerudu", kde se objevuje i pěkný melodický motivek. Tyto závěrečné skladby kombinují jakousi jazzovou hravost a expresivní skřeky.

"Mučivé vzpomínky" se dají charakterizovat jako klasické album Psích Vojáků konce 80. let, na kterém se objevuje charakteristický zvuk kapely, totiž hutná, solidní rytmika dávající základ pro klavírní hrátky i saxofonová sóla. Skladby jsou členitější a většinou obsahují předehru nebo instrumentální mezihry, vše na pomezí jazzu, rocku a alternativy, ale ve druhé polovině začne být nahrávka trochu zdlouhavá. Na CD mě baví městská poetika i instrumentální sóla a hrátky, které přináší zajímavé motivky a momenty.

06.09.2010
psivojaci topolfilip
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.