images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Jindřich Šimon Baar - Jan Cimbura

baar vesnicky_roman jancimbura

Tento román, ve své době prý velmi populárního autora, je monumentální oslavou sedláků a jejich stavu jako takového. Ohromná freska barvitě líčí druhou polovinu 19. století na jihočeském venkově, kde se na pozadí dějinných událostí odvíjejí osudy sedláka Jana Cimbury ve třech hlavních životních etapách. První díl líčí Cimburovo zrání jako čeledína na Kovandově statku, druhý jeho samostatné hospodaření na Piksově statku a třetí stáří na vlastním statku. Zmíněné dějinné události zahrnují dozvuky revolučního roku 1848, války v letech 1866 a 1877, industrializaci země, budování železnic nebo rakouský státní bankrot. Tyto události i témata proměny vesnice a panštění sedláků známe i od Raise, zde jsou však podány spíše pozitivně a román je prodchnut optimismem. Děj samotný je líčen s láskou, mnohdy poetickým jazykem a díky tomu poznáváme jak krásu jihočeských vesnic tak místní zvyky a tradice.

První díl

Po bouřlivém roce 1848 se v Hradišti stal starostou sedlák Kovanda a aby vše stíhal, vzal si jako čeledína Jana Cimburu z nedaleké vísky. Po počáteční nedůvěře a zkouškách, včetně "rituálu" při přijímacím pohovoru, si získal Cimbura plně hospodářovu důvěru. Cimbura, cca třicetiletý, se nedávno vrátil z vojny, je pracovitý, rozvážný a nábožensky založený, i když spíše samotář. Jednou vyráží na hospodářovo naléhání na tancovačku, kde poprvé ukáže svoji obrovskou sílu, když si z něj chce chasa vystřelit Ukáže však i velkou ušlechtilost a obojí mu získá všeobecné uznání a respekt, chasa ho dokonce bere jako svého rozhodce a soudce. Jeho sílu a odvahu poznáváme i při žních, byť koně zapadli jeho vinou, i při dalších pracech a brzy si získá takovou důvěru, že ho Kovanda posílá místo sebe odvézt pana radu do Prahy, kdy Cimbura při zpáteční cestě ujede lesním loupežníkům. Cimbura se postupně stává dobrým člověkem a křesťanem, jeho věhlas roste, což těší Kovandu i celou obec.

Po pěti letech nabízí Kovanda Cimburovi propuštění ze služby a nakonec se dohodnou na společném hospodaření. Opět mine pár let, to už je Cimburovi kolem čtyřicítky, když umírá jeho kamarád Piksa z Putimi a prosí Cimburu, aby se stal poručníkem jeho tří dětí. Cimbura souhlasí a nyní přebíhá z Kovandova statku do Putimi a zpět, tamní hospodářství mladá vdova Marjánka nezvládá a to pomalu upadá. Kovanda je rozhodnut navléct Cimburu do svatby s Marjánkou, tuto jeho snahu uspíší tragédie s nadýmajícím se dobytkem.

Druhý díl

Po svatbě následuje detailně vylíčené přijetí Cimbury mezi Putimské sedláky, kdy poznáváme jednotlivé sousedy a jejich silácké i chytrácké kousky - jen Cimbura se nepředvádí, protože svoji sílu umí použít jen tehdy, když je opravdu třeba. I po svatbě pilně pracuje a žádná práce mu není cizí, nerozlišuje na mužskou a ženskou, vše dělá ochotně a s láskou. Tvrdí, že jen hospodář udělá vše řádně, protože ženská nemá sílu a chasa zase práci ošidí. Jeho slova potvrzuje vzkvétající statek, díky tomu si získá respekt sousedů a když si ho dobírají, dokáže se vtipně obhájit tak, že každý posměváček musí zmlknout.

Cimburův život je klidný a radostný, svatbou našel klidné štěstí i vyšší smysl života, což korunuje narození dvojčat; radostí mu je i hříbě Běláček. Poeticky líčenou idylu pokazí až odvod Běláčka jako nejlepšího koně, jeho slavné činy jsou později barvitě líčeny i ve vídeňských novinách. Roku 1866 vypukne válka s Pruskem a Itálií, život na vsi se prakticky zastaví a všichni jen nadšeně debatují o očekávaném slavném vítězství. Jen Cimbura mlčky pracuje a nadšení sousedů krotí, zvlášť po nařčení Kláska, že si přeje smrt nevlastních synů během bojů, aby získal statek, kde i po svatbě jen hospodaří. Cimbura jako bývalý voják líčí hrůzy války a zlobí se na sousedy, že jako sedláci pláčí pro koně nebo úrodu a přitom si nyní přejí a nadšeně očekávají smrt tisíců lidí.

Pro nadšený lid je rakouská prohra obrovským zklamáním, ale po prohrané válce začíná všeobecná modernizace země a tím i hospodářský růst. Díky zkrácení vojenské služby se Cimburovi vrací oba (nevlastní) syni a chtějí, aby i nadále hospodařil na jejich statku a to až do svatby nejstaršího. Na scéně se začínají objevovat i politické problémy, sílící protičeské tlaky nutí sedláky k angažování se. V tom vede Klásek, který se považuje za pána a za sedláctví se začíná stydět, neustále řeční v hospodě a sousedy k pivu, cigárku a kartám tahá pod záminkou vlastenectví. To nese Cimbura obzvláště nelibě, ale proti Kláskovi se nijak neprojevuje, ovšem jen do doby, kdy je onen zvolen rychtářem. Proti tomu se staví část obce, Cimbura viní Kláska z toho, že lidi od práce do hospody pod vlasteneckou záminkou tahá a tím chátrá nejen jeho vlastní hospodářství, ale i celá ves. Během soudu se za Cimburu postaví všeobecné mínění, Klásek raději odejde do Písku, kde si otevře hospodu a jeho zanedbaný statek kupuje Cimbura na stáří.

Po zvolnění politické situace se plánuje zřízení rolnické školy a opět je Cimbura, jako jediný, proti. Není proti myšlence jako takové, ale proti plánované realizaci, odmítá, aby byla škola ve městě a na pokusných políčcích, prosazuje skutečné hospodářství. Této schůze je přítomný i kníže, který si Cimburu oblíbí pro jeho přirozenou moudrost i hospodářské úspěchy a dokonce ho navštíví na jeho statku, kde přátelsky debatují o hospodářství a konfrontují moderní a zahraniční metody se staročeskými zvyky. Putim ožije stavebním ruchem při budování železnice, díky tomu vydělávají místní více peněz a tak roste i jejich životní úroveň, ale Cimbura opět kritizuje pití a karban. Hospodářský rozmach zastaví rakouský státní bankrot, tragedii národní následuje tragedie osobní, kdy Václav, jedno z dvojčat, chřadne a umírá, ale i ve smutku ukáže Cimbura svoji (morální) sílu. Nejstarší Jan se začne motat kolem mlynářovic Rozárky a brzy následuje dvojitá svatba - o mladší Verunku se uchází syn chalupníka.

Třetí díl

Cimbura se ženou a svými dětmi odchází konečně na vlastní statek, zvelebený pro Kláskovi, kde klidně hospodaří. Při další rozpravě s knížetem opět hájí české, tradiční metody, které kníže kritizuje pro nehospodárnost. Jenže Cimbura zmiňuje i zajímavé sociální dopady, kdy třeba meze patří chudým a proto nepotřebují chudobinec. S knížetem diskutuje i o plytkém a povrchním vzdělání proti hluboké lidské moudrosti sedláka.

Jednou se v Putimi objeví neznámý vápeník se starým, sedřeným koněm, místní v něm poznají Běláčka, který tak přijíždí zemřít na rodný statek a tím se jeho dojemný příběh uzavírá. Také Cimbura cítí, že stárne, to mu už táhne na sedmdesát a všichni ho mají za svého rádce a respektují jeho moudrost a zkušenost. On sám je přesvědčen, že se stačí chovat jako správní a pracovití křesťané. Zná jen jednu knihu, Písmo svaté a skrze něj vše hodnotí, plamenně káže, hájí staré tradice a všechny kárá, až je to mladým na obtíž. Pomalu se stává nedůtklivým, naštěstí ho vnouček Honzík odvede od těchto myšlenek a Cimburu plně pohltí výchova vnoučka i jeho kamarádů. Chlapcům věnuje plnou pozornost a ti ho mají rádi i přesto, že je vychovává přísně v duchu tradic. Po devadesátce už přestává děti zvládat a vyhledává jen samotu, kde rozjímá a pomalu se smiřuje s Bohem, hledá a chápe jeho lásku. Závěr románu patří slavnému pohřbu, kterého se účastní i kníže pán.

.startTitle

Román má poklidné tempo a je čtivý, je z něj cítit láska k přírodě a vesnici a vše je líčeno s láskou, pochopením a porozuměním. V ději se střídají poklidné pasáže i dramatické události, scény líčené podrobně i jen naznačené a dojde i na poetické a idylické scény, zvlášť při líčení života koní.

Jednotlivé události jsou nenápadně zasazeny do širších historických souvislostí a zvlášť rozdíl mezi městem a venkovem je výborně vysvětlen. Celý román je převážně radostný a pokojný, tento dojem pak posiluje motiv všeprostupující lásky k Bohu jako pracovitému a láskyplnému hospodáři, který se stará o svět stejně, jako se sedlák stará o svůj statek. Činorodou práci klade autor proti prázdnému tlučení hubou falešných vlastenců, zkaženost poměrů pak dokumentuje i žebrák, po němž zbyl majlant. Ale nejde o nějakou suchopárnou náboženskou propagandu, ale o tvořivý a činorodý život, kde je čas i na zábavu.

Přesto, že román líčí podobné prostředí i dobu jako Rais, tak je výsledný dojem značně odlišný, což je možná dáno i větším materiálním zabezpečením - ale na druhou stranu líčí poutníci bohaté severočeské kraje jako neupřímné a plné zlodějů a podvodníků. Oproti Raisovu tragickému vyznění zde vidíme láskyplný až idealizovaný obraz, projevující se i v maličkostech jako jsou svatby z lásky. Také u Cimbury sledujeme proměnu venkova od sedláctví k industrializaci i počínající politickou angažovanost, často vedoucí k planému řečnění na úkor poctivé práce. Ale proti opravdovému vlastenectví samozřejmě Cimbura není a dokonce vidí vzestup průmyslu a obchodu jako cestu k národní nezávislosti a samostatnosti.

Cimbura působí tak trochu jako vesnický všeuměl nebo superman, tuto až přehnanou glorifikaci vyvažuje jeho přirozená autorita. Byť to občas vypadá, že se Cimbura staví proti pokroku, tak se spíše snaží zůstat sedlákem a uznává hlavně práci, ke které nás, jak upřímně věří, Bůh stvořil. Také deklaruje nezávislost a samostatnost sedláka, i tabák by si vypěstoval, kdyby mu to páni nezakázali - vůbec je pohled na kouření ve starší literatuře zajímavý.

Jan Cimbura je nečekaně zajímavý román z vesnického prostředí, které se mi Raisovým pesimismem tak trochu znelíbilo. Perličkou na závěr je to, že se děj odehrává převážně v Putimy, proslavené spíše Švejkem - a putimští ze Švejka mohli klidně Cimburu pamatovat...

06.09.2010
baar vesnicky_roman jancimbura
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.