Mňága a Žďorp - Made In Valmez + Valmez Rock City (CD+DVD) 2000
Valašskomeziříčská kapela Mňága a Žďorp patřila v první polovině devadesátých let k velmi populárním a tak není divu, že se debutová nahrávka "Made in Valmez" dočkala v roce 2000 reedice jako "deska desek deváté dekády". Toto označení je možné považovat za poněkud nadsazené, faktem ale je, že z debutu pohoda přímo sálá a je právem řazen mezi nejpohodovější české desky - jenže takových je spousta, namátkou mě napadají debuty kapel Lucie, Wanastowi Vjecy, Tři sestry, JAR, MIG21, ze starších pak ranný Olympic, Mišík, Kuře v hodinách atd. Debut se mi ve své době hodně líbil, kapela totiž přinesla celkem nezvyklý a tím pádem relativně originální hudební projev a i dnes jde o příjemnou nostalgickou vzpomínku. Kapelu jako takovou jsem ale po druhé desce "Furt rovně" přestal sledovat - roztomilá naivita se změnila v infantilnost námořnických oblečků a postupně převládla orientace na spíše dívčí publikum.
Made In Valmez (1991)
Debut přináší uvolněný, pohodový a celkem chytlavý bigbeatek se saxofonem, sborové refrény, různé změny tempa a drobné vtípky. Nahrávku provází hudební i instrumentální uvolněnost a pohoda, jednotlivé písničky mají spíše akusticky brnkaný nádech, jde prostě o příjemné rockové písničky. Desku otvírá nestárnoucí pecka "Hodinový hotel", která hned od začátku ukazuje, že v jednoduchosti je síla. Rychlý a svižný úvod druhé "Mizerný den" následovaný zvolněním patří k mnoha zajímavým hudebním momentům nebo vtípkům, ale některé z nich už dnes vyznívají až trapně - viz třeba česko-slovenský konec první strany desky.
Po textové stránce nabízí debut chytré a vtipné texty, popisující mezilidské vztahy i rezignaci (třicátníků). Texty líčí obyčejnej život, zklamání a rezignaci i spokojení se s ní, což částečně chápu, i když se člověk má vždy bouřit - jak říká Bondy. Určitá naděje je v tom, že výhledově budeme všichni šťastní, i když budeme unifikovaní... Dalším velkým tématem jsou vztahy, opět bude vše až na svatého Dyndy a dojde i na poetiku maloměsta odkud se zkouší prokopat ven.
Valmez Rock City (1994)
Tato nahrávka je někdy označována jako EP, jindy jako čtvrtá řadovka, každopádně ji na tomto CD doplňují ještě další dvě skladby, totiž "Nuda" a "Kocourkov". Opět se pohybujeme v (pozitivně) zatrpklé náladě, jednotlivé písničky jsou ještě písničkovější a akustičtější. Přesto dojde i na svižné a rockové momenty nebo hutnější riffy a celkově mi EP přijde rockově přímočařejší a jednodušší, tím je však i trochu obyčejnější oproti výraznému debutu.
Klipy
DVD nabízí šestici klipů z desek "Furt rovně", "Radost až na kost" a "Valmez Rock City". Některé z nich jsou celkem originální a působí jako drobné umělecké dílo, ať už jde o spíše fotograficky zachycené běžné ráno ("Myslel jsem si") nebo o staticky snímaný prvorepublikový pokoj ("Dveře do pokoje"). Černobílé záběry z hutí ("Otčenáš") neobsahují žádné pozitivní vibrace, pro pár znuděných diváků hraje kapela v "Po kapkách" aby se v "Chtěl bych" změnila v jakoby barovou kapelu po zavíračce. Závěr tvoří "Nech mě spát", kde se střídají masové a davové scény manipulace a násilí s hrající kapelou někde "v prázdnu". Jednotlivé písničky jsou také spíše rockově hutnější, ale i v klipech je cítit postupný odklon od originality k rockovému mainstreamu.
***
Debut Mňágy přináší pěkné a příjemné písničky - což nemyslím nijak zle ani ironicky. Jde sice o nekonfliktní rock, který nijak nevyhledávám, ale ve své době měl kouzlo nového, generačního a teď to beru jako nostalgickou vzpomínku. Navíc mám podobný jednoduchý a přitom chytlavý zvuk se saxíky celkem rád, zvlášť když je podán takto vzdušně a s nadhledem. U debutu lze ještě mluvit o originální a alternativní kapele, později už bohužel ne.
Hořkosladké písničky o vyčpělé lásce jsou podány se směsicí smutku a nadhledu, ale nemá cenu spekulovat, nakolik je vše myšleno vážně, nakolik jde o pózu a nakolik o uměleckou stylizaci - myslím, že se to postupně různě měnilo. A konfrontace ideálu s realitou až zabolí - ...snad jsem kdysi měl názory, vlasy a sny ... a chtěl ...