images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Trygve Gulbranssen - Věčně zpívají lesy / Vane vítr z hor / Není jiné cesty

literatura_norsko

Tato norská sága líčí život několika generací norských horalů na přelomu 17. a 18. století a její četba mě doslova uchvátila. Za svůj život jsem přečetl hromady knih, ale tohle je teprve druhá, o které jsem si řekl - tohle bych chtěl umět napsat. A když jsem ji četl, vzpomínal jsem na výlet do Norska, třeba na okolí Elveseteru, a o to mi byla kniha bližší, i když v ní není nikde ani naznačeno, kde se vlastně odehrává.

Věčně zpívají lesy

V úvodu poznáváme hrdé obyvatele horského statku Medvědí důl kdesi v norských horách, na něž hledí sousedé z údolí přes prsty, jako na méněcenné a divoké pohany. Když ale sedláky napadne medvěd-zabiják, požádají horaly o pomoc i přes svoji zášť a hospodář z Medvědího dolu se medvědovi postaví, ne aby jim pomohl, ale aby pomstil svého otce. Jeho boj je úspěšný, sám však zahyne a na statku hospodaří jeho dva syni, Tore a mladší Dag.

V průběhu let chlapci dospívají a úspěšně hospodaří, obchodují s kupeckou rodinou z města a tím si zajišťují dobrou životní úroveň. Když se Tore ožení, vydá se Dag za novými příbuznými, což skončí rvačkou a bratři pochopí, že zášť sedláků z nížin stále trvá. A tak se rozhodnou pomstít tím, že se budou mít lépe než oni a tím je pokoří. Proto se Dag vydává do města za vzděláním, posiluje vztahy s jejich kupcem a na statku zavádí moderní způsoby hospodaření. Statek vzkvétá, bohužel Tore a celá jeho rodina zemře, když se pod nimi propadne led.

Dagovi se zhroutí celý svět a probere se až po roce letargie, po dlouhém vnitřním boji a účtování s Bohem. Dojde mu také dopis od Terezy, dcery jejich kupce, který shodou okolností zemřel ve stejný den jako Tore. I jí se hroutí svět, navíc ji strýc nenápadně vyhání z domu a energická ale stárnoucí dívka nechce být starou pannou jako její starší sestra Dorothea. A tak brzy následuje svatba a Tereza se se sestrou stěhují na Medvědí důl, kde si brzy získá místní na svou stranu a tím tak trochu vyvažuje tvrdost, s níž Dag hospodaří. Dag totiž hospodaří přísně, tvrdě ale spravedlivě, nikomu nic neodpustí a jediným kritériem mu je zisk, byť se vše odehrává v duchu zákonů. Brzy se jim narodí dva chlapci, Tore a Dag a během let se Tore stává pěkným mladíkem vyhledávaným dívkami.

Hlavní protiváhou Medvědího dolu je bohatý statek Borglund plukovníka von Galla a jeho pyšné dcery Elizabeth, řečené zlá - po matce. Ale ani oni nemohou ignorovat vzrůstající moc Medvědího dolu a tak pozvou Tore na bál, což opět končí rozmíškou a mladíkovou smrtí. Po smrti bratra se Dag, řečený "mladý" pro odlišení od otce, "starého" Daga, uzavírá do sebe a čas tráví v lese. Během let umírá panna Dorothea, která starému Dagovi těsně před smrtí poví o milosrdenství, což ho znovu přivede k dlouhým úvahám a následnému zmírnění podnikatelské a hospodářské tvrdosti. Umírá však i Tereza a teprve po její smrti si starý Dag pomalu uvědomuje, jak je posedlý penězi. Hospodářství po Tereze přebírá panna Krussová, oblíbenkyně panny Dorothey, díky čemuž jsou udržovány a zachovány staré zvyky i tradice.

Do Borglundu přijíždí major Barre s krásnou ale pyšnou dcerou Adelheid. Když se dozví o kapitánu Klingovi, písaři a účetním na Medvědím dole, zatouží major navštívit starého přítele. K nelibosti hostitelů se vydá i s dcerou na návštěvu a jako všichni přijíždí s přezíravostí vůči sedlákům, jenže na Medvědím dole najdou zcela jiný svět, lákavě živý a svěží proti jejich stínovému položivotu plnému pokrytectví. Hlavně Adelheid vidí jiný svět a na několikahodinovou návštěvu i mladého Daga vzpomíná mnoho měsíců, najednou totiž poznala, co znamená skutečně milovat, což ji přivede k myšlenkám o rodinné pýše jejich zchudlého rodu.

Klinge je znovu pozve na Vánoce, což je šance, o kterou Adelheid prosila Boha. Adelheid i její otec prožívají na Medvědím dole šťastné chvíle a také mladý Dag se do sličné dívky zamiluje. Podle něj však dívka nepatří do jeho světa, je příliš krásná a vznešená a on je jen sedlák, proto opět utíká do lesů, jako vždy, když má problém. A Adelheid, pyšná dívka z města, se nejen zamiluje do mladého ale získá respekt ke starému. Jenže oba mladí jsou příliš hrdí na to, aby se vyjádřili, také jsou zde společenské rozdíly a tak po vánocích major s Adelheid odjíždí a mladý Dag prchá do lesa.

O několik měsíců později kapitán Klinge umírá a tak zve Dag majora i Adelheid na pohřeb a dokonce je žádá, aby zůstali déle. Starý Dag totiž nechce být sám a Barre mu má částečně nahradit Klinga. I během této návštěvy sledujeme trápení obou mladých, kteří se už smiřují s hořkým osudem bez toho druhého, jenže starý Dag jejich trápení postřehne a tak jim jejich lásku oznámí, což je velmi silná i vtipná scéna.

Vane vítr z hor

Ve městě nastane mírné zděšení, když se lidé dozví, že se Adelheid provdá za sedláka. Když ale vyjde najevo, že jde o Daga z Medvědího dolu, hned si všichni domyslí, že je to pro peníze. Zvláště její teta se staví proti sňatku pro peníze, jenže Adelheid se vdává z lásky, což klade všechny tyto úvahy a spekulace do zvláštní roviny.

Na svatbu přijíždí většina hostů z města s mírným despektem k sedlákům, ale starý Dag ho brzo zlomí přirozenou autoritou, charismatem i bohatstvím. Novomanželé spolu i přes vzájemnou lásku moc nekomunikují a hybatelem událostí je starý Dag, který má Adelheid upřímně rád a obdivuje ji. A tak se spolu postupně sžívá, Adelheid pomalu vstupuje do Dagova mlčenlivého království a on si pomalu přesouvá své lovecké věci do společných prostor. V průběhu pár let se jim narodí dva chlapci a přes ně se manželé sblíží ještě více, proto je velkou tragédií, když oba synci zemřou.

V tu chvíli jsou všichni tři hrdinové zoufalí, těžko se vyrovnávají s tím, co stalo i se sebou vzájemně. Starý uvažuje o oslabování rodu slabými lidmi z města, pro mladého jde o první protivenství osudu a tak se vydává do lesů, kde vyleze na bájnou Umrlčí horu, nepřístupný skalnatý štít. Zde bilancuje svůj život a na hranici smrti se rozhodne žít, pocítí i jiný vztah k Adelheid a otci. Jenže sestup je mnohem horší než velmi obtížný výstup a podle pověstí ho málokdo zvládne.

A tak se z lesa vrátí jen Dagův pes a starý se vydá do lesů najít syna. Tu se Adelheid rozhodne vydat se do lesa taky, sama, vedená starým psem, dobloudí do lesní chatrče, kde leží mladý Dag v bezvědomí. Okamžitě začne ošetřovat jeho rány a tím obrovsky vzroste v očích starého, ten ji měl sice rád, ale bral ji jen jako městskou slečinku - a ona teď projevila sílu nejen projít zmrzlým lesem ale i ošetřit a tím zachránit manžela, pro otce již mrtvého.

Když se na Medvědím dole narodí dvojčata, rozhodne se starý Dag navštívit nového faráře, který není lidmi nijak pozitivně vnímán. Farář od návštěvy nečeká nic dobrého, ale Dag přichází v pokoře, dokonce faráři pomůže a tím zvýší jeho prestiž. Jenže farář se ho ptá, zda si svými činy nedělá odpustky, což Daga zarazí a znovu prochází krizí, uvědomuje si, že farář má pravdu a jeho pomoc lidem byla spíše hledáním odpustků.

Není jiné cesty

Adelheidina teta se po smrti plukovníka von Galla i Elizabeth přestěhovala na Borglund, starý Dag stárne a jeho jediným přítelem je Adelheidin otec major Barre. I přes jejich přítomnost se Adelheid cítí osamělá a zbytečná - starý i mladý Dag se ji vzdálili a dvojčata pomalu odrůstají. Proto využije nemoci hospodyně, panny Krussové, a ráda převezme vládu nad hospodářstvím, zase se cítí užitečná. Jenže pannina nemoc je jí podezřelá a tak se za ní jedné noci vydá a je svědkem porodu mrtvého dítěte. Adelheid se obává, že je otcem starý nebo mladý Dag, pravda je však pro ni ještě horší - byl to její otec, major Barre. Už před tím ho neměla ráda, což bylo dáno výchovou v rozvedené rodině, navíc v poslední době zpustl a stal se z něj alkoholik. A když se major dozví, že Adelheid vše ví, pokusí se o sebevraždu a za pár dní umírá. Během usmiřování otce s dcerou se starý Dag dozví další věc do své celoživotní skládačky, totiž být někomu oporou, což jej opět nasměruje k novým úvahám i činům - již předtím chodil po okolí a pomáhal lidem.

Starý Dag si dokáže poradit se všemi lidmi, jen se synem ne, toho (ne)vychovával v době, kdy byl posedlý penězi a teď je mezi nimi propast. Přesto se pokusí syna i Adelheid nasměrovat ke vzájemnému znovu soužití a nalezení se, přitom v lese prochladne a umírá na zápal plic. Po jeho smrti zavládne na statku prázdno a nikdo neví, co bude dál, mladý Dag se opět uchyluje do lesa. Po smrti prvních dvou synů se totiž bál přilnout ke druhým dvěma, bál se jejich ztráty, jeho city byly příliš silné. Jenže chlapci si ho podmaní a získají a tím ho naučí znovu žít mezi lidmi, postupně se mladý Dag začne starat i o hospodářství, ujme se finančních záležitostí, bohužel s otcovou tvrdostí z "chamtivého" období. Ale jeho tvrdost je způsobená tím, že ho těsně po otcově smrti několik lidí napálilo.

Adelheid je opět přesvědčená o své zbytečnosti, trápí se nezájmem manžela a ten ji dokonce vmete do tváře, že tehdy nemilovala jeho. Zoufalá Adelheid se svěří tetě a ta souhlasí s mladým Dagem, odhalí ji pravdu, totiž že spíše milovala starého Daga, se kterým se velmi sblížila. A tak byl mladý Dag mimo ně a proto žárlí na ni i otce a spoustu věcí dělá jí navzdory. Toto poznání je děsivé ale pravdivé, zdrcená Adelheid však najde sílu promluvit si s manželem a obnovit starou lásku, i díky tomu, že v něm konečně místo plachého chlapce uvidí dospělého muže a hospodáře, jež vystoupil ze stínu svého otce. A oba znovu dokáží žít spolu, Adelheid si najde cestu k lidem tak, jak jí radí Dag - její srdce je vřelé, ale je zamrzlé.

Také Dag se změní a je vůči lidem hodný, odpouští jim i dluhy, ale jen když vidí, že pracují, ne pokud toho chtějí zneužít nebo jsou líní. A pořád přemýšlí o otcových slovech o hrabivosti, až se rozhodne odpustit všem všechny dluhy, protože sami mají dost. Když se vrací od advokáta, pokusí se zachránit malého chlapce na kře v rozbouřené řece a sám zahyne, ale Adelheid jeho dílo dokončí - dluhy jsou odpuštěny.

***

Na této knize jsou nejzajímavější vnitřní proměny postav a jejich vývoj konfrontovaný s divokou ale silnou přírodou.

Zejména starý Dag prožije několik myšlenkových krizí a zlomů, nejdříve jde cestou peněz ale pomocí nápověd od svého okolí (milosrdenství, odpustky, opora) se u něj objevuje lidskost, silná a živá, přesto v různých etapách života rozdílná. Mladý Dag zase řeší každý problém útěkem do lesů, což vypadá podivně, jenže procházka v lese má svoje opodstatnění a i dnes při ní může člověk cítit nadhled přírody proti malicherným lidským problémům. A i mladý Dag dokáže najít sílu ke změně ve vztahu k Adelheid, a to několikrát, což platí i pro ni a proměna z hrdé dívky z pyšného ale chudého rodu je také zajímavá. Celou knihou navíc provází jakýsi (skrytý) křesťanský až novozákonní duch, pro nás možná nezvyklý, což je (asi) dáno protestantstvím převažujícím v severských zemích nebo tamější mentalitou i kontaktem s přírodou.

Změna názorů nebo životních postojů je něco, čím si asi projde každý člověk, přesto mám z většiny ostatní literatury spíše dojem, jako by se hrdina zformoval ve svém mládí a celý život prožil již takto zformovaný. A pokud se hrdina někdy mění, je jeho změna nedůvěryhodná - což není případ této knihy, zde se hrdinové mění vlivem vnějších i vnitřních událostí a každá změna je jasná a pochopitelná, i když závěr působí lehce naivně ale krásně.

Kniha obsahuje i jakýsi náhled na hospodaření až ekonomii a to stylem, který nám má co říci i dnes v globální ekonomice. Na začátku žijí hrdinové tak, aby přežili, což se postupně mění a Dag hromadí majetek a peníze, ty dělají moc a ta zpětně ovlivňuje lidi. Jeho hospodaření začíná být "průmyslové", tedy čistě pro zisk a objeví se i vzdálený motiv opouštění přírody, naštěstí se starý Dag dokáže včas vymanit z otroctví peněz a zisku. Na druhou stranu tvoří Dag jakousi ochranu svých lidí před vnějším světem, podobně jako Puzzův Kmotr. Vnější události jsou jen jakousi kulisou, a byť jsou ekonomické dopady obrovské, Dag vše vždy vyřeší ke spokojenosti všech. A v této souvislosti se objevují i myšlenky o nemožnosti upřímnosti chudých nebo to, že osvobození lidí neznamená odpuštění dluhů nezodpovědným, mezi další zajímavé myšlenku patří úvahy o síle rodu a jeho zachování, což nese i předání moci synovi, což staví otce do zvláštní pozice. Nechce se totiž vzdát své moci, ale budování a pokračování rodu převáží.

Mnohokrát je zmíněna síla a čistota přírody a lesů, což musí každý, kdo byl (nejen) v Norsku potvrdit. Podobně je kladena do kontrastu čistota starobylého rodu proti městskému pokrytectví. Kromě tohoto až idylického pohledu na "staré dobré časy" nabízí kniha spousta silných témat k přemýšlení, čímž potvrzuje, že život nebyl nikdy jednoduchý a lidé vždy přemýšleli o svém místě ve světě. Ale v žádném případě nejde o smrtelně vážnou četbu, všechny úvahy jsou integrálně začleněny do popisu běžného života.

Kniha je velmi čtivá a v několika scénách, zejména s Adelheid, jsem se výborně pobavil. Události líčené v krátkých kapitolách ubíhají svěže kupředu a vše je líčeno spíše nenápadně, dlouho se zdánlivě nic neděje a najednou je před námi plastický obraz přírody i lidí. Knihu však zbytečně hyzdí pár překlepů a ojedinělé špatné dělení slov jako třeba "Ch-víli"

Přijde mi, že tato kniha má sílu měnit lidi, dotýká se mnoha závažných témat s takovou lehkostí a samozřejmostí, že člověk jen žasne. Její svět je do jisté míry idylický a všechny problémy řeší starý Dag jako (vše)mocný ochránce, jehož lidé stále vnitřně potřebují. A proto mi kniha přijde i přes mnohá úmrtí a utrpení spíše laskavá a prodchnutá jakýmsi optimismem. Ale vůbec bych se nedivil, kdyby nás starý Dag dnes všechny zpráskal na jednu hromadu - a my bychom se mu cynicky vysmáli jako nemodernímu a starému.

25.09.2011
literatura_norsko
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.