images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Alexandre Dumas - Pád Bastily

dumas literatura_francie

Historický román "Pád Bastily" je třetí částí Dumasova románového cyklu z dějin Velké francouzské revoluce. Z celého cyklu jsem zatím přečetl úvodní díl "Josef Balsamo"; "Pád Bastily" byl svého času dostupný na palmknihách, zřejmě však šlo o nekompletní verzi s chybějícím závěrem.

V úvodu románu sledujeme sedmnáctiletého mladíka Ange Pitoua, soukojence Sebastiana Gilberta, odloženého syna Gilberta a Andrée z prvního dílu. Nadaný Sebastian studuje v Paříži, Pitou vyrůstá spíše v lese a je výborným lovcem, resp. pytlákem. Když mu zemře matka, ujme se ho ziskuchtivá teta a nechává ho studovat na kněze, místní farář ho však po několika letech vyžene pro špatnou znalost latiny. Na přímluvu Kateřiny, stejně staré dívky, se Pitou dostane do služby na statku jejího otce, pana Billota. A díky Kateřině prožívá Pitou první pocity lásky i žárlivosti a to ve chvíli, kdy s Kateřinou koketuje Isidor de Charny, majitel panství.

Otec Billot je nájemce doktora Gilberta, který žije převážně ve Spojených Státech, kde bojuje za svobodu a jak se dozvídáme později, jde o onoho Gilberta, jehož měl zastřelit Filip v jeskyni na Azorech v závěru "Josefa Balsama". Gilbert napsal knihu o lidské svobodě a rovnosti, ve Francii všemocně potlačovanou, přesto z ní čte otec Billot svým lidem. A tak se na jeho statku brzy objeví tajní policisté, Gilbertova kniha je jim však pouhou záminkou k získání truhly, kterou si zde Gilbert uschoval. Když to Billotovi dojde, vydá se do Paříže doktora varovat a shodou různých okolností se s k němu přidává i Pitou.

Paříž je obklíčená rakouskými a německými vojsky a situace je velmi výbušná. Marie Antoinetta, v prvním díle líčená jako přítelkyně Francouzů stojí nyní proti lidu a pokroku, na její přání král sesadil oblíbeného ministra Neckera. Pařížané vyšli na protest do ulic, kde ministra oslavují a právě v tuto chvíli dorazí do Paříže Billot s Pitouem. Oba se aktivně účastní protestů, ráno se vydají za Sebastianem, od nějž se dozví, že Gilbert byl uvržen do Bastily.

Otec Billot přísahá, že doktora zachrání a vyzve nedaleký hlouček revolučně naladěných Pařížanů, ať s ním jdou k Bastile. Hlouček se postupně rozroste na dvacet tisíc lidí, přidá se k nim i Marat, který slibuje pomoc dalších desítek tisíc lidí. A tak stojí před Bastilou obrovská přesila několika set tisíc lidí, ozbrojených a plných nenávisti a odhodlání.

Billot nejdříve vyjednává s velitelem pevnosti a přitom dojde na celkem zajímavou diskusi o lidu a jeho přáních. Velitel pevnosti samozřejmě odmítne pevnost vydat, pro něj jde o zcela absurdní požadavek a tak následuje podrobně líčené obléhání Bastily a její dobytí zakončené osvobozením vězňů včetně doktora Gilberta. Při dobývání je zmíněn i lehký cynismus revolucionářů, resp. jejich vůdců, kteří neváhají obětovat lid při těžkém dobývání, protože lidé stejně umírají hladem. Ale z lidu se najednou stává krvelačný živel, stádo dychtící po krvi a zkáze, což je vidět při popravě velitele Bastily. Ve skutečnosti to není poprava, šlechtic je rozsápán davem, což Gilbert i další vůdci odmítají, leč zdivočelému lidu zabránit nedokáží. V této souvislosti je zajímavý údiv velitele, který do poslední chvíle věřil na šlechtickou nedotknutelnost.

V Americe je Gilbert republikánem ale ve Francii zůstává stoupencem krále, touží však, aby se král změnil. Všechno zlo pochází podle něj od rakouské císařovny, jak vysvětluje Neckerovi, když se pokouší zjistit, proč se ocitl v Bastile. Díky ministrově přímluvě se Gilbert dokonce stane královým osobním lékařem, ve skutečnosti chce králi radit v politice, což král přijímá, protože již dříve jeho politické a národohospodářské brožurky četl a souhlasí s nimi. U krále se Gilbert setká i s hraběnkou de Charny, která stojí za jeho uvězněním; jak záhy zjistí, jde o Andrée de Taverney, dívku kterou kdysi zneuctil.

Na rozdíl od krále hodlá královna a jí oddaní mladí důstojníci bojovat proti lidové rebelii. Mezi její věrné patří také Olivier de Charny, starší bratr Isidora, již zmíněného Billotova pána. Olivierův vztah s královnou je velmi důvěrný, možná až moc a teprve jeho spíše formální sňatek s Andrée zachránil jemu i královně čest.

Také královna si pozve Gilberta k soukromé audienci a jejich rozhovor je spíše souboj rovnocenných protivníků, na což není královna zvyklá. Mohou skončit jako nepřátelé nebo spojenci a Gilbert chce to druhé, pořád věří, že se dá království zachránit, jenže vzájemná nenávist lidu a královny je velmi silná. Gilbert mluví o změně absolutistické monarchie na konstituční nebo osvícenou, král s ním souhlasí, jenže neví, zda má dost síly na to být takový král. Ale královna chce zachovat svoji absolutní a neomezenou moc, protože je přesvědčená o své výjimečnosti dané urozeným původem.

Na Gilbertovu radu se vydává král do Paříže, kde ho lid nadšeně vítá a oslavuje, jeho cesta končí triumfem, ve stejné době jsme však i svědky běsnění davu, který lynchuje nepopulární ministry. Billot je zděšen tímto krveprolitím a chce se vrátit na statek, Gilbert mu však vysvětluje principy revoluce. Líčí budoucnost, na kterou se mohou těšit i obávat se jí, předvídá i to, že se všichni navzájem budou považovat za zrádce. Tyto rozhovory obsahují velmi zajímavé pasáže o svobodě a ceně za ni, o obětech lidu i šlechty, o nerovnosti a nesvobodě, různé míře vlastenectví atd. Gilbert vypráví i o tom, jak jsou nejširší vrstvy upláceny Angličany, kteří zasévají rozkol do revoluce jako pomstu za to, že se Francie postavila na stranu amerických kolonií a jejich svobodu. Billot nakonec zůstává, ale Pitou se vrací na statek a odvádí sebou Sebastiana, protože Gilbert chce mít syna v bezpečí.

Aby ukázala královna svoji moc, pozve věrný flanderský pluk do Versailles a uspořádá velkolepou hostinu. Během ní se otevřeně postaví proti lidu, vyzvedne rakouskou kokardu nejen proti revoluční ale dokonce proti francouzské, což se lid brzy dozví. To už stojí proti královně i de Charny, chvilkový ženský rozmar se změnil ve skutečnou žárlivost a nepřízeň, která začíná paradoxně oba manžele sbližovat, čímž se jen zvyšuje královnina žárlivost vůči Andrée a královna trpí z politických i ryze ženských důvodů. Hlad a bída v Paříží vede zbídačený lid do Versailles, kde začne rabovat a vraždit, osobní stráž jen tak tak zachrání královské manžele a při těchto bojích padne jeden z bratrů hraběte de Charny.

V závěru sledujeme Pitouovi osudy na venkově. Pitou strávil v Paříží jen pár dní ale ty ho úplně změnily, podobně se změnila Kateřina, která ho nevítá nijak radostně. Na venkov přináší Pitou revoluční myšlenky, líčením pařížských událostí získá jistou proslulost a nevědomky přispěje ke spiknutí vesničanů, kteří si ho zvolí za velitele místní Národní gardy. Pitou jim sežene zbraně a dokonce je vycvičí, jeho úspěch je ohromný, pouze Kateřina si ho nevšímá, což mu dere srdce. Kateřina totiž mívá dostaveníčka s Isidorem de Charny, který musí brzo odjet, protože se dozvěděl o smrti bratra při obraně Versailles. Když to oznámí Kateřině, zdrcená dívka omdlí a takto ji najde Pitou, který ji považuje za mrtvou, zavražděnou Isidorem. Tím končí druhý díl románu a vypadá to, že verze na palmknihách je/byla neúplná.

***

Na rozdíl od Josefa Balsama se v Pádu Bastily objevuje sympatický hrdina a tím je Pitaou. Sympatie získá zvlášť v úvodu jako nezkažený, přírodní a svěží mladík, jeho závěrečná role velitele místní Národní gardy je spíše komická, stále však lze pro něj mít pochopení a soucit. Zajímavou postavou je otec Billot, pro bodrého venkovana není nic problém - kamenné zdi Bastily se dají rozbít atd. Ale i on je zklamán průběhem revoluce, na to je příliš naivní a prostý. Znovu se setkáváme s Gilbertem, tentokrát je to jiný Gilbert, sebevědomý, vzdělaný revolucionář, moderní člověk se vším všudy, ale stále nevím, jestli sympatický. Andrée hraje spíše epizodní úlohu, ale její role v zatvrzení královny skrze neopodstatněnou žárlivost je velmi zajímavá.

Převážně lineární děj, pokud pominu občasné historické odbočky a vysvětlivky, přináší mnoho pohledů na lid, jeho svobodu, práva a povinnosti, vztah k pánům atd. I král mluví o šlechticích a různých pomocnících jako o škůdcích a i podle něj je špatné, když se plýtvá a rozhazuje. Královna to ale vidí jinak, je absolutisticky přesvědčená o své výjimečnosti a předurčení k vládnutí. Tento střet ještě umocňuje rivalita mezi Rakouskem a Francií, kdy vše špatné pochází od Rakušanky. Nevím, nakolik (nejen) tento postoj odpovídá historické realitě, pro autora jako Francouze je jistě lákavé hodit všechno špatné na cizí, rakouskou královnu.

Román není kronikou revoluce ale příběhem lidí a tak je vždy za přelomovými událostmi vidět člověk, což platí zvlášť pro královnu a její postoj k de Charnymu. Politická opozice nebo spíš chvilkový rozmar vzbudí její žárlivost, která vede k opravdové politické opozici a skutečné žárlivosti, kdy se vše v kruhu zvětšuje a kumuluje. Mezi zajímavé momenty patří také psychologie davu a jeho běsnění, šlechtická čest spojená s ochotou zemřít za královnu i s vědomím, že je to špatně a v neposlední řadě odmítání církevní učenosti dokumentované Billotovým přístupem ke kněžím. V této souvislosti (církevní latiny) mě překvapilo i množství narážek na antickou kulturu a literaturu.

Jakýmsi myšlenkovým poselstvím románu (na pozadí příběhu) je oslava práce a svobody, je však zmíněna i cena, kterou se za ní platí. A tento boj za svobodu je vylíčen velmi přesvědčivě, v románu opět najdeme silné analogie s dnešním světem.

12.02.2012
dumas literatura_francie
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.