Michail Bulgakov - O prospěšnosti alkoholismu
Michail Bulgakov je ruský (sovětský) dramatik a spisovatel, proslavený vynikající knihou Mistr a Markétka - kdyby měla z celé literatury 20. století přežít jediná kniha, hlasoval bych právě pro Mistra a Markétku. Bulgakov ale napsal i další díla a výbor krátkých povídek, fejetonů a skečů u nás vyšel v roce 2011 pod názvem "O prospěšnosti alkoholismu".
Výbor je nazván podle jedné z povídek a jde tak trochu o "bulvární" název, protože alkoholismu se věnuje pouze tato jediná povídka. V jednotlivých povídkách tepe autor ironicky do poměrů v sovětském Rusku kolem roku 1925. Nejde vyloženě o politickou kritiku, spíše si všímá poměrů a lidí kolem sebe, jedná se o drobné příběhy až grotesky v tehdejších porevolučních reáliích. V povídkách se setkáme s falešnou mumií, lékárnou zavřenou v neděli, příhodami čerstvého otce, strastmi cestujícího vlakem nebo dialogem nočních telegrafistek. Jedná se až o banální příhody v zemi těsně po revoluci, kde stále přetrvává byrokratická mašinerie, což všemu dodává tragikomický rozměr. Příkladem je třeba (absurdní) požadavek, že stravenky dostane jen ženatý muž nebo strastiplné cestování nemocného, jehož posílají z jednoho koutu svazu do druhého. To vše ukazuje, že lidé jsou pořád stejní, revoluce nerevoluce.
Povídky se odehrávají na malém prostoru několika odstavců nebo stránek, díky tomu je příběh zhuštěný na samou esenci a není zde nic navíc. Trochu větší prostor je věnován Kyjevu, kde jsou zevrubně líčeny jeho revoluční osudy, tedy opakované dobývání různými stranami. Dále autor uvádí rozdíly mezi Ruskem a Ukrajinou ale přiznám se, že zrovna dějiny Ukrajiny ve dvacátých letech minulého století nepatří mezi moje nejsilnější stránky.
Autor se samozřejmě za svoji práci vděku nedočkal, jeho díla byla málo proletářská. To ilustruje i závěrečný dopis vládě SSSR, v němž líčí svoje poměry a prosí o umožnění odchodu nebo o důstojné podmínky pro práci v divadle. Tento dopis pak doplňují životopisné údaje na přebalu knihy, kde vyniknou jeho těžké životní osudy i absurdní situace - viz Stalinův telefonát. Na českém vydání je zajímavé to, že povídky přeložilo několik překladatelů v rámci překladatelského semináře.
Krátké povídky jsou čtivé a svěží, v duchu ruské ironie a sarkasmu, autor skvěle vykresluje drobnokresbu porevolučního Ruska včetně různých komisí a výborů. Pobaví i hesla na přebalu (citovaná v titulní povídce), což jsou lidová pořekadla o prospěšnosti alkoholu typu "Alkohol nešatí ale zahřeje" nebo "čaj není vodka, nedá se pít po litrech".
- A.S.Puškin - Cesta do Azrumu
- A.S.Puškin - Piková dáma a jiné povídky
- F.M.Dostojevskij - Bílé noci
- F.M.Dostojevskij - Bratři Karamazovi
- F.M.Dostojevskij - Bytná
- F.M.Dostojevskij - Hráč
- F.M.Dostojevskij - Chudí lidé
- F.M.Dostojevskij - Idiot
- F.M.Dostojevskij - Neobyčejné příběhy
- F.M.Dostojevskij - Nětočka Nězvanovová, Strýčkův sen
- F.M.Dostojevskij - Něžná
- F.M.Dostojevskij - Zápisky z podzemí
- F.M.Dostojevskij - Zločin a trest
- Michail Bulgakov - Osudová vejce, Psí srdce
- Michail Bulgakov - Psí srdce a jiné povídky